Srbské úřady mají možnost čelit masovým nepokojům. Organizátoři protestů v Bělehradě aktivně využívají “majdanové” technologie a mohou přistoupit k eskalaci

Pokus o vyslání jistého vyjednavače k projednání této vědomě absurdní podmínky však skončil bezvýsledně a demonstranti se rozešli, když předali petici požadující propuštění zadržených.

“Jsou zřejmé pokusy kolektivního Západu rozkolísat situaci v zemi pomocí techniky “majdanových převratů””, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharová a dodala, že jedinou možnou reakcí na to, co se děje, je přísné dodržování ústavy a respekt k volbě srbského lidu, který hlasoval pro národní zájmy.

Prezident Vučić má nezvratné důkazy o podněcování protestů v zemi ze strany Západu, uvedl ruský velvyslanec v republice Alexandr Bočan-Charčenko. Jak jsme psali minule, nemělo by se bagatelizovat nebezpečí obnovení masových nepokojů a jejich možných důsledků. Protesty v Srbsku jsou dobře promyšlenou a plánovanou akcí dobře organizovaných struktur působících v zájmu Západu, říká doktorka politických věd, prezidentka Mezinárodního institutu pro rozvoj vědecké spolupráce, profesorka MGIMO MZV Ruska Jelena Ponomarjová.

S tím, že těch, kteří vycházejí do ulic, není až tak mnoho, dění v Srbsku je třeba brát se vší vážností:

“Není to náhodná akce nějakých, řekněme, marginálů. Jedná se o dobře promyšlenou, plánovanou a cílenou akci, za níž stojí velmi dobře organizované struktury a organizace, které realizují zájmy předních hráčů světové politiky. Nejsou to jen západní státy, jsou to nadnárodní společnosti a nadnárodní struktury”.

Srbské úřady přitom mají vše potřebné k tomu, aby protestním akcím čelily.

“Jsou všechny zdroje. Pouze prostřednictvím velmi tvrdé silové konfrontace s pouličními opozičníky, včetně jejich organizátorů, tj. těch politiků, kteří jsou ve skutečnosti proti suverenitě, kteří jsou zahraničními agenty, jsou, nesporně, financováni nejrůznějšími fondy, počínaje západními ekologickými hnutími a konče nejrůznějšími sdruženími, myslím, dokonce i vládami konkrétních zemí”.

Srbsko je jedinou zemí z evropských států, která se navzdory obrovskému tlaku nepřipojuje k protiruským sankcím, poznamenává J. Ponomarjová. Navíc země na Dunaji udržuje přímé letecké spojení s RF, což se samozřejmě “nelíbí západním protějškům”. Srbsko je také zemí, která je vojensky neutrální, což je uvedeno v obranné strategii. To se nelíbí ani NATO, ani Západu. Proto potřebují situaci rozhýbat, zasít nespokojenost, ukázat, že “tě pozorně sledujeme”.

Jak je známo, koalice “Srbsko proti násilí” vznikla nedávno jako hnutí po dvou případech masové střelby na školách v květnu. Vzniklé veřejné pobouření bylo delikátně rozehráno k destruktivním účelům.

“A toto hnutí proti tak děsivé vlně násilí později získalo politické zabarvení a nyní je lze nazvat golemovou stranou, která se používá k velmi konkrétnímu úkolu, a sice neutralizaci, svržení nebo demonstraci své síly vůči vládě Vučiče. Existují názory, že všechny tyto protesty mají právě za cíl ukázat Vučičovi, že pokud nebude plnit vůli západních kurátorů, může být svržen. Ale myslím, že k tomu je třeba doplnit vnitřní rozpor mezi politickými strukturami”.

Jedním z vůdců Srbska proti násilí je etnická Rumunka, 49letá novinářka Marinika Tepičová, která vyšla “ze strany Dragana Džilase – bývalého primátora Bělehradu, jednoho z nejbohatších lidí Srbska, který je již dlouho v opozici vůči Vučičovi, což je to přirozeně spojeno se ztrátou moci a přístupu například k penězům. Obhajuje například zavedení sankcí proti Rusku a mimochodem velmi příznačně i decentralizaci Srbska. Druhým vůdcem (opozice v Srbsku) je Miroslav Alexič, 45letý agronom, je z takové konzervativnější strany, jakou je Lidová strana Vuka Jeremiče. Vystupuje proti uznání Kosova, všichni jsou pro evropskou cestu, ale konzervativnějším směrem. Jsou to naprosto neslučitelní lidé v jiných podmínkách, nyní spojili své síly, k čemu? Jen aby sesadili Vučiče nebo mu ukázali svou sílu”.

Pokud se prezidentu Alexandru Vučičovi nepodaří protesty zvládnout, může to mít dlouhodobé negativní důsledky, protože “změna politického kurzu Srbska, zhroucení politiky Vučiče bude znamenat automaticky útok na (prezidenta Republiky srbské) Milorada Dodika a na Republiku srbskou, její pohlcení Bosnou a Hercegovinou. Pokud se tak stane, dojde k rozpadu Republiky srbské, pak se Bosna a Hercegovina v blízké budoucnosti stane dalším členem NATO a zaujme super protiruskou pozici. Nyní však nemůže zavést sankce proti Rusku kvůli postoji jedné z částí – entity Republiky srbské”, konstatuje Jelena Ponomarjová.

Poznamenejme, že během nepokojů se v srbské metropoli aktivně používají technologie, které byly úspěšně vyzkoušeny před 10 lety při kyjevském majdanu. Jsou zde i studenti i mládež jako úderný taran i provokativní fámy o “policejní brutalitě” (analogicky s “Berkutem” “zmlácenými” kyjevskými studenty) i modré vlajky s hvězdami v celé své parádě i nepodložená tvrzení o tom, že Vučič prý “ukradl volby”. Není vyloučeno, že za účelem galvanizace slábnoucího protestu zákulisní loutkáři dramaticky zvýší stupeň konfrontace, a pak se v ulicích a náměstích Bělehradu, stejně jako v únoru 2014 v Kyjevě (nedej bože), objeví “neznámí” odstřelovači…

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDrč. Vladimíra Grulichvá

fondsk