Díky svým úspěchům ukazuje ČLR možnost existence zásadně odlišného sociálně-ekonomického uspořádání. Američané sami přiznávají, že celý svět bude muset “učinit zásadní volbu mezi demokracií a autokracií”. Již 31.března 2021 Joe Biden při vystoupení v Pittsburghu poprvé přiznal, že “v tom spočívá soutěž mezi Amerikou a Čínou ve zbytku světa”. Ve snaze zabránit novým úspěchům čínského socialismu Biden a jeho tým vyhlásili mobilizaci svých spojenců ve světě. To byl smysl “summitu pro demokracii”, pořádaného koncem roku 2021. Amerika cílila své ideologické a propagandistické zdroje právě na základ systému “socialismus s čínským specifikem”, na komunistickou stranu. Od té doby se ukázalo, že selhaly pokusy zlikvidovat čínský socialismus a zadržovat Čínu.
Naopak stále roste atraktivita čínské cesty, jejímž ideovým základem je teorie “socialismus s čínským specifikem”. Tato teorie a praxe v našich očích získává globální a historický rozměr. Předseda Si Ťin-pching v červenci 2021 prohlásil: “Na základě pokračování a rozvoje socialismu s čínským specifikem… jsme vytvořili nový čínský model modernizace a vytvořili novou formu lidské civilizace”.
O několik dní později učinil hlavní komunista planety velmi důležité upřesnění: “Neexistuje žádný běžně používaný recept na modernizaci a země musí hledat optimální řešení. Čínská komunistická strana je připravena vyměňovat si zkušenosti a dělit se o ně s politickými stranami všech zemí…”
Během summitu a dalších oslav nezazněl ani náznak přání zopakovat zkušenosti Kominterny a vytvořit něco jako “internacionálu socialismu s čínským specifikem”. To je hlavní rozdíl oproti Američanům s jejich “summitem pro demokracii”. Ve vzorci “socialismus s čínským specifikem” je příliš mnoho neopakovatelného mimo čínskou civilizaci, která je také označována jako hieroglyfická a konfuciánská. K této civilizaci se řadí nejen samotná Říše středu, ale také Japonsko, Vietnam, Singapur, Korea, Tchaj-wan. Dvě a půl tisíciletí existující hieroglyficko-konfuciánská matrice určovala vývoj těchto zemí a regionů. Byly součástí Říše středu, tu byly ovlivňovány jinými civilizacemi, tu získávaly možnost pohybovat se vlastní cestou. Některé z nich jako první vstoupily na dráhu modernizace a předstihly Čínu, jako to učinilo Japonsko. Jiní také usilovali o úspěch pomocí západních technologií a metod řízení, jako například Jižní Korea, Singapur a Vietnam. Pro všechny tyto země je však dodnes charakteristický společensko-politický model, který lze nazvat nejen konfuciánským, ale také autoritářsko-socialistickým.
Právě konfuciánsko-hieroglyfická specifika bude čínskému modelu bránit v přijetí globálního rozměru. Právě ona, stejně jako židovsko-křesťanské základy západní civilizace se stanou bariérou, jejíž překonání bude vyžadovat čas a úsilí. Ale globální význam a uplatnění bude mít nové přečtení socialistické teorie, které Číně umožnilo, slovy Si Ťin-pchinga “provést historický přechod od vysoce centralizovaného systému plánované ekonomiky k životaschopnému systému socialistické tržní ekonomiky, od částečné nebo úplné uzavřenosti ke komplexní otevřenosti”.
Zapojením Číny do protisovětského tábora začátkem 80.let, poskytováním finanční, ekonomické a vojenské podpory novému spojenci, Západ počítal s přerušením spojení Číny se socialismem, se “změnou barvy” čínské vlajky. Koncept “konstruktivního zapojení” nedosáhl stanoveného cíle. Peking si vzal od Západu vše potřebné a odhodil vše nepotřebné. Oheň socialismu byl uchováván a chráněn v ohniscích stranických výzkumných center, škol a univerzit, které byly uzavřeny před nepovolanýma očima. Když nastal čas, Komunistická strana Číny vypustila oheň ven. Na 19. sjezdu v roce 2017 hlasitě prohlásila, že je odhodlána “pevně a vědomě mít na paměti původní cíl a poslání, které nám bylo svěřeno”.
Zvěsti o zániku světového socialismu se “ukázaly jako značně přehnané”. Neosocialismus jako státotvorná velká myšlenka triumfuje v Číně, Vietnamu, Severní Koreji, Laosu. Po naší planetě už nebrodí “přízrak komunismu”, o kterém psali Marx a Engels, ale jde o vyzkoušený nový společensko-politický model, a sice o socialismus s čínským specifikem. Tento model ekonomického a společenského uspořádání lze v jiných zemích použít jako “neosocialismus s národním specifikem”. V našem případě půjde o ruský neosocialismus.
Rusko nyní stojí před naléhavými a vážnými reformami společenského a ekonomického života. Liberálně-kapitalistický model, který nám byl vnucen po rozpadu Sovětského svazu, se ukázal být špatný. A to nejen v oné koloniální variantě, kterou prosazovali západní poradci Jelcina a Gajdara. Samotný model vyčerpal své zdroje a odsuzuje země Západu k ekonomické stagnaci a úpadku, na zvrácenosti v politickém a duchovním životě. Je jasné, že nemůžeme dál žít podle těchto pravidel. Ale ani konsensus o novém modelu rozvoje v ruské společnosti zatím není. Na pozadí přetrvávajícího “amerikanocentrismu” části médií se politické elity se specialisty na Čínu snaží nabídnout čínský model k diskusi jako jednu z možností. Zároveň poukazují na to, že socialismus s čínským specifikem má svou vlastní zvláštnost, diktovanou jedinečností civilizace, historií, jazykem, a dokonce i geografií Říše středu. Ale žádný jiný fungující a úspěšný model vývoje v dnešním světě prostě neexistuje.
K prosazení myšlenek ruského neosocialismu přispívají politické skutečnosti. Rusko a Čína vstoupily do nové fáze strategického partnerství, které lze nazvat “bojovou koordinací”. Po setkání prezidenta Putina a prezidenta Si Ťin-pchinga v březnu tohoto roku se tato etapa rychle naplňuje novým obsahem. Dohody obou prezidentů, dvou vrchních velitelů jsou podrobně rozváděny během jejich dalších schůzek, během jednání ministrů obrany a vnitra, vedoucích rad bezpečnosti a dalších “siloviků”. Plán hospodářské spolupráce je konkretizován během rozhovorů premiérů a jejich náměstků, ministrů, hlav státních koncernů a předních podnikatelů. Setkávají se hlavy parlamentů, stran, občanských organizací.
Ale přesto Rusko ani Čína nedosahují ještě jedné formy “bojové koordinace”, a sice ideové. Musíme lépe porozumět teoretickým zdrojům praktického jednání toho druhého. S vědomím bázových názorů vůdce země, který se skutečně stal naším spojencem, budeme schopni s větší přesností předpovídat jeho reakci na mezinárodní události, na rozvoj bilaterální spolupráce, na naše domácí události. Takové vzájemné porozumění je stejně nezbytné pro Moskvu i Peking v podmínkách studené války”, rozpoutané proti našim neposlušným mocnostem spojeným Západem v čele se Spojenými státy. Západní fronta této globální války se již táhne od Finska po Turecko a na ukrajinském území probíhají vojenské akce. Východní fronta se opírá o Japonsko, Jižní Koreu, Tchaj-wan, Filipíny a Austrálii. Vznikla nová vojenská a politická sdružení AUKUS a QUAD. Čína je neustále provokována k opakování ukrajinského scénáře a k zasazení preventivního úderu na separatisty v Tchaj-peji.
V podmínkách SVO dochází k zásadním změnám v ekonomickém a společenském životě Ruska. Výrazně se zvyšuje plánová, státní složka ekonomiky. Soukromý sektor se také stále více zaměřuje na zájmy národa a dost těží z mobilizace. Ruská společnost se zbavila iluzí o možnosti vzájemně výhodného partnerství se Západem. Liberálně-kapitalistické myšlenky se stávají marginálními a zájem o socialismus rychle roste, zejména mezi mladými lidmi. Stále populárnější jsou filmy a hudba sovětské éry, studie o Stalinovi a jeho strategii. Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že asi 50 % mladých lidí by chtělo žít za socialismu. V podmínkách ekonomických sankcí Západu jsou trhy syceny čínskými automobily a dalším zbožím. Jejich vysoká kvalita mění zastaralé stereotypy o Říši středu, stimuluje úvahy o příčinách “čínského zázraku”.
V Rusku v podstatě rostou materiální a duchovní předpoklady pro postupný přechod k uplatňování obnoveného modelu socialismu. Mezi ruskými politickými stranami není žádná socialistická strana. Ale existují “think tanky”, výzkumné týmy a analytická centra, která pracují na myšlence ruského neosocialismu. Myslím, že tato alternativa bude brzy v Rusku velmi žádaná.
**
Jurij Tavrovský, fondsk, pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
V Číně i Rusku je chudoba hlavně na venkově. Pozor! Podle mne chudoba není bída! Např. Číňané jsou od přírody skromní, nepotřebují žádné kuchyňské roboty a vymoženosti jinde běžné. V jídle nejsou vybíraví, jedí hlavně rýži, kterou umí připravit na tisíce způsobů. Nemusí mít hrušky z Chile nebo olivy ze Řecka. Lidská práva! Miliardová populace… Číst vice »
To je vždycky tak – řve se o lidských právech v nějaké Tramtárii, protože to říkali v televizi. Pak stačí, aby se k tomu přimotal přiožralý Kalousek v nějaké vlajce zachumlaný a je vymalováno. Začne se to cpát všude, aniž by většina lidí znala reálie. Stačí jen, že to nějak poškodí někoho, s kým zrovna v tuto chvíli… Číst vice »
Tak mým sousedům visí u baráků nejen ukrajinské vlajky, ale některým i tibetské. Solidarizují totiž s Tibetem, chtějí, aby Číňané Tibet opustili a ten se dostal před rok 1958, kdy tam existovalo, jako v jediném státě na této planetě, otroctví. Popularitě otroctví v Tibetu pomohl svými aktivitami v 90. letech Václav Havel. A před pár lety i Miroslav Kalousek. Jim… Číst vice »
No nėkde byste našel i evropskou či dokonce americkou( i na demonstraci milionů chlívek). Když jsem 9. května v den osvobození naši vlasti věšel na chalupu naši vlajku, náhodný pocestný mi pravil co prý blbnu…
Když před pár lety “náš” Mírek Kalousků lítal po Praze ožralej jako prase a v prackách držel Tibetskou vlajku, o nějakém otroctví nemá dodnes ani páru, tak naopak chudáka Dalajlámu i s Tibetem zdiskreditoval tak, jako se to ještě nikomu nepodařilo.
Úplně ten nej nej největší problém “naší” západní civilizace je samozřejmě v té nejdůležitější duchovní rovině lidské existence, kde se označujeme a jsme označováni za židovsko -křesťanskou civilizaci …, to je obrovské nepochopení a svého druhu chucpe .. Křesťanství byl převrat v židovství s odmítnutím jeho primitivismu s posunem na vyšší úroveň lidské existence, o ten posun… Číst vice »
Sovětský svaz ukázal světu ,že lze budovat nový,spravedlivý řád i když se svět spiknul proti. Čína využila doby a USA k obrovskému rozvoji.To jsem očekával i u nás po roce 1989.Bohužel ,kormidlo převzali slouhové a nová feudální moc. Socialismus má obrovskou výhodu v tom, že dovedl nasměrovat hlavní cíle makroekonomiky a spotřební průmysl mohl dostat po roce 89 novou tvář.… Číst vice »
Nejdříve by měl pisatel definovat, nebo se alespoň pokusit definovat, co to ten socialismus, ať už s jakoukoliv specifikou, vlastně je. Myslím, že by pro začátek stačilo provést reformu, tak jak ji provedl, (po zkušenostech s válkou a jejími viníky) president Beneš. Znárodnit banky, těžký průmysl, zdroje, ropovody, plynovody, zdravotnictví a hlavně farmacii, elektrárny i se… Číst vice »
O Čínu a Rusko se dlouho zajímám a v Rusku jsem za socialismu krátce pobyl. Obě země jsou hodně odlišné. Mají společné to, že jsou velké podle rozlohy i počtu obyvatel a tím podobnost končí. Nedovedu si představit, že by Rusko mohlo naroubovat čínský model na svého občana. I když se v Rusku mnohé změnilo, v porovnání s Čínou… Číst vice »
Já jsem autora pochopil tak, že nejde o to převzít čínský model ad hoc jako kopii. Jde o to převzít model v tom smyslu,že by se jednalo o socialismus s národními prvky. Čili tak jak je to přizpůsobeno v Číně její realitě, jejímu společenskému, ekonomickému i politickému prostředí, stejně tam by tomu mohlo být všude jinde. Vždy… Číst vice »
Pochopil jste to správně.
“neosocialismus s národním specifikem”. V našem případě půjde o ruský neosocialismus.
No máš v tom určitej maglajs. Slušovice byl takový komunistický experiment, ale de facto ne tak úplně úspěšný. Práce všeho druhu od zemědělské výroby (mimochodem zadávané též jiným zemědělským podnikům. Dopravy, stavebnictví, elektronický průmysl bankovnictví atd. Podporovaný tehdejším vedením státu a nasírající , ostatní zemědělce.
Plně souhlasím.
Jinak je článek pokusem o seriózno ale ve skutečnosti nepoužitelný blábol.
Pro Čínu je to národní cesta a velmi úspěšná ! Rusko pochopilo o co se jedná a následuje Čínu. Čína jako jediná na světě v Číně vyhrála boj s chudobou ! Rusko za se jako jediné na světě osvědčilo jako multikulturní národ, kde nezanikla žádná etnická skupina!
Ale ne nesmyslně ve všem.
Nechci liberalismus nebo Čínský model obojí je pro normální lidi nepřijatelné. Ať jdou všichni ideový blouznivci k šípku. Když už to „musí být” tak ať je ten kapitalismus se sociálním smírem s návratem k národním suverénním státům bez žádných páníčků.
Kapitalismus nepočítá se žádným smírem ! Proto je k ničemu, protože chamtivost lidí v kapitalismu nikdo neukočíruje a neukočíroval ! To je prokazatelný fakt.
Sociální smír mají právě na západě jsou dobře placení a to si cinkači s klíči v 89 mysleli že budou chrochtat blahem jako skopčácký vepři.
To bylo jen díky existenci socialistických zemí. Po rozpadu východního bloku se kapitalisti a globalisti utrhli ze řetězu.
Cablíku, já se považuji za normálního člověka ve všem všudy a na čínském modelu nic tak nepřijatelného nevidím.
Podstatná je i mj. jeho vlastnost, že není nikomu vnucován…
Jasně a sociální kredit převzali globalisté právě z Číny viděl jsem pěkný dokument pokud jste zlobivý tak si nekoupíte ani lístek na vlak.
No nevím, já ten narativ o sociálních kreditech v Číně považuji za dost nadsazený. Co se pod tím vlastně má skrývat. Na druhou stranu svým způsobem sociální kredity existovaly a existují vlastně vždy a všude. Není snad sociálním kreditem svého druhu třeba bodový systém řidičů ? Nebo přestupkový řád, či trestní zákoník ? A co nepsaná… Číst vice »
Tohle je ale jiný případ pokud nemáte rád politiky a ty co vládnou nesouhlasíte s idejemi tak tím vás budou trestat.
Ten “úžasný” “báječný” kapitalismus má na svědomí dvě světové války a třetí se právě pokouší vyvolat.
A jak je ekonomicky “úspěšný” dokazuje zadlužení těch států.
Přesně tak. A podotýkám – oni nikdy neplatí své dluhy. Viz Němci válečné reparace. O USA jako hlavním nejzadluženějším státem a největším vykořisťovatelem ani nemá cenu se bavit.
Náhodou, UK svůj dluh splatili (co měli od USA za Lend,Lease – až ve 2006), neměli šanci se z toho vyvlíknout (tak jako oni se vyvlíkaj), jejich dlužník je pěkně přitlačil. A dále tlačí, však si tam drží pěknou posádku.
Bohužel kapitalismus musí být to by nás radši všechny vyhladili než by se mamonu vzali. Jinak jste mě špatně pochopili nejsem obhájce kapitalismu ale jen realista.
Když už to „musí být jsem napsal dík za mínusy je mě to šumák.
Tahle úvaha je už sama o sobě v rozporu s kapitalismem a všemi jeho vývojovými fázemi, které nám kdysi ve škole vtloukali do hlav.
Dnes už ani kapitalismus jak ho známe neexistuje korporátní fašismus se snaží pohltit celý svět ale mají utrum. Důkazem je cílená likvidace kapitalistických podniků zeleným blábolem v Evropě.
Přesně.
Realita je neúprosná.