Nixon čelil horšímu problému. Režim prezidenta Johnsona ho uvěznil v bezdůvodné válce, kterou nebylo možné vyhrát. Kdyby však odešel bez vítězství, ohrozil by svou základnu podpory. Problém konzervativní základny je důvodem, proč Reagan i Nixon vystupovali agresivně, čímž způsobili, že je levice považovala za válečné štváče.
Dilema, kterému čelili Nixon a Kissinger, je důvodem bombardování Kambodže. Zoufale se snažili dosáhnout situace, z níž by mohli vystoupit z války, aniž by to jejich politická základna interpretovala jako porážku. Snažili se použít sílu, aby dosáhli čestného odchodu, ale nepřítel jim to nechtěl umožnit.
Levice, která samozřejmě nebyla schopna pochopit tento hlavolam, interpretovala Nixona a Kissingera jako válečné zločince. Tento chybný výklad se udržel až do dnešních dnů. Viz: Kissinger’s Bombing Campaign Likely Killed Hundreds of Thousands of Cambodians and Set the Path for the Ravages of the Khmer Rouge (Kissingerova bombardovací kampaň pravděpodobně zabila stovky tisíc Kambodžanů a připravila půdu pro řádění Rudých Khmerů).
Ještě dnes se setkávám s americkými konzervativci, kteří tvrdí, že Reagan vyhrál studenou válku. To je nesmysl. Reagan nám zúčastněným řekl, že cílem bylo studenou válku ukončit, nikoli vyhrát.
Konzervativci ospravedlňují Reagana jako vítěze studené války, jako muže, který zhroutil Sovětský svaz. Sovětský svaz se zhroutil tři roky poté, co Reagan opustil svůj úřad. Nikdo, včetně CIA, neočekával zhroucení Sovětského svazu. Americkou vládu to zastihlo nepřipravenou. Ke zhroucení Sovětského svazu došlo proto, že členové politbyra zastávající tvrdou linii, kteří se obávali příliš rychlé liberalizace Gorbačova, uvalili na sovětského prezidenta Gorbačova domácí vězení. Právě Gorbačovovo zatčení vedlo k Jelcinovi a k rozpadu Sovětského svazu.
Henry Kissinger nebyl neokonzervativec, který by věřil v hegemonii USA nad světem. Věřil ve stabilitu. Americká moc měla být použita k udržení stability. V té době stále existovala marxistická hnutí nebo údajné marxistické prvky, které byly často pouze národními hnutími. Ve snaze o stabilitu Kissinger často svrhával režimy, které považoval za destabilizující. Jeho důvodem však bylo udržení stability v nebezpečném světě.
The Real Kissinger. My Memories of Henry: A different Interpretation of the Man
Po přečtení první věty je jasné že autor je totálně mimo.Odkazuji na diskusní příspěvky na Zvědavci.news z kterého byl tento článek převzat.
vždy si se zájmem přečtu co P.C.Roberts říká – patří k těm rozumějším v USA. V případě Kissingera to vypadá, že bohužel ho vidí poněkud naivně, neberouce v úvahu síly, jejichž byl Kissinger součástí.
Jak můžeme přesně vědět, kdo z té bandy je ten, kdo dal povel k bombardování? V té celé bandě se jistě nenajdou mnoho takých, co by si troufali něco namítnout proti těm, co se už už třesou na válčení. Takový by byl brzo z toho kolektivu dobráčků brzo vypuděn. A to on jistě nechce. A tak… Číst vice »
P.C. Roberts je člověkem Kissingera – je představitelem Globalistů. Což pro Rusko znamená “z deště pod okap”.