Sankce jsou podobné jako dotace

převzato z FB

Sankce jsou podobné jako dotace, jsou to politické zásahy do trhu, který má vlastní dynamiku a svá pravidla. Obchodníky a podnikatele politika nezajímá, protože jejich politika je tvořit a vydělávat. Jakékoli dotace do trhů, které jsou již vyvinuté, jsou dle mého špatně, ačkoli nic nemám proti dotacím do vývoje nebo podpory rozvíjejících se technologií. Jakékoli sankce jsou podle mého také špatně, protože ze zpětného pohledu nikdy nic nevyřešily, žádnou totalitu nezničily a většinou jen vytvořily neoficiální šedou ekonomiku, ve které se nikdo nevyzná.

Evropa zahrála za poslední roky svou nejhorší šachovou hru. Osobně jsem přesvědčený, že Evropa nyní platí za to, že vlezla po 2SV pod vojenskou sukni Ameriky a od té doby nevylezla. Ať si USA hrají své velmocenské hry, nikdy s tím neskončí a je to součást americké politiky. Stejně tak je to součást ruské a čínské politiky. Evropa by ale v tomto měla být jiná a hrát svou vlastní šachovou hru. Až na výjimky ale Evropa mlčela, když Amerika hrála své mocenské šachy a v roce 2008 pozvala Ukrajinu do NATO. Zbytek už známe.

Když dnes v ruských médiích čteme, že jejich obchod s Čínou roste o desítky procent, tak si můžeme být jisti, že velká část z toho jde na úkor Evropy, kvůli špatným politickým rozhodnutím. Velkým příkladem je automobilový průmysl. Současní evropští politici si jako v nějakém blouznění stanovují nerealistické ekologické cíle ohledně spalovacích motorů a norem jako kdybychom se ocitali ve standardní situaci.

Jenže my ve standardní situaci nejsme, i protože oni politickým rozhodnutím automobilkám odřízli šestý největší automobilový trh světa – Rusko. Jakkoli můžu chápat “morální důvody”, které k tomu vedly, je nutné si uvědomit, že naivní představy, že tím Rusy potrestáme a oni problém nevyřeší, jsou liché. Od začátku války na Ukrajině jsem sankce kritizoval.

Navíc a to je to hlavní, podobné sankce bohužel opravdu zabolí dlouhodobě nejvíc Evropu samotnou navíc za situace, kdy Evropa již roky diskutuje o přelévání know-how a pracovních míst do Číny. Jak to? Zcela jednoduše. Nejenže se výroba aut v Evropě sníží a tím ubydou jak kapacity, tak i pracovní místa. Automobilky nakonec politiky obejdou, jako to už udělal i Volkswagen, ale nejen on i Kia, Hyundai nebo Nissan.

Obejdou je oklikou přes Čínu a budou obsluhovat šestý největší světový trh odtamtud. Málokdo si uvědomuje, kolik podniků a lidí pro automobilky pracuje a to napříč celým kontinentem. Je to síť dodavatelů a hlavně pracovních míst. VW má v Číně přes 12 fabrik a prý 100 tisíc lidí, ale já bych se nedivil, kdyby se ty kapacity, které se tady budou odbourávat nebo již odbourávají, tam budovaly. Před několika dny jsme se dokonce dozvěděli, že tam VW přesouvá i vývoj elektrických aut a chce více zapojit čínské dodavatele.

A hlavně a zase, sankce nic nevyřešily. Ukrajinu nezachránily, Rusko neoslabily a Evropě přinesly jen komplikace, na začátku kterých teprve stojíme. Rusko vůbec nemusím, ale vzhledem k současnému světovému bordelu si asi myslím, že je to Evropě civilizačně bližší obchodní spojenec než Blízký východ. Při pohledu na ty fotky by se mělo všem současným evropským politikům, kteří prosazovali hlasitě a aktivisticky sankce, udělat špatně.

A na závěr jen zmíním jeden rok starý titulek političky, která je pro mě více než českým symbolem současného selhání Evropy: “Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová ocenila postoj Spojených arabských emirátů k válce na Ukrajině.”