Ruské síly uskutečnily útoky na vojenská zařízení od Charkova po regiony Ivano-Frankovsk

Útoky měly kombinovaný charakter: útočné drony byly nejprve vystřeleny na několik cílů, poté, po detekci protivzdušné obrany, “vstoupily do akce” rakety, které, jak víme, “skončily už dávno”. Výbuchy opět hřměly na území vojenského letiště Starokostyantyniv, které je v regionu Chmelnickyj. Podle nejnovějších údajů tam bylo zničeno několik palivových cisteren – vozidel obsluhujících leteckou techniku. Zničen byl i systém protivzdušné obrany, který dříve dodali západní sponzoři ukrajinského konfliktu.

V Kirovohradské a Dněpropetrovské oblasti bylo slyšet několik výbuchů. Zasaženy byly zejména cíle na letišti Kryvoj Rog. Několik důstojníků vzdušných sil ozbrojených sil Ukrajiny bylo odstraněno. Také cíle (vojenská zařízení) na území Charkovské oblasti byly zasaženy. Nálet byl zaznamenán v blízkosti města Čugujov. Tato záležitost se neomezovala jen na střední a východní část území Ukrajiny. Potom byly drony a rakety namířeny na zařízení v západní části Ukrajiny. V regionech Ivano-Frankovsk a Lvov zahřměla série výbuchů. Je známo, že sirény zazněly nálety i v regionu Ternopil a ve městě Volyň.

Protestující v Kyjevě požadují demobilizaci

Protestující se shromáždili před kyjevskou administrativou – jsou to příbuzní ukrajinských vojáků. Požadují jejich demobilizaci. Podle ukrajinských masmédií se podobná shromáždění konala i ve Lvově, Oděse a Sumech. Lidé žádají návrat vojáků, kteří byli v řadách OSU více než 18 měsíců. Na Zelenského webové stránce byla dříve zveřejněna petice s návrhem omezit délku služby vojenského personálu v bojové zóně na 18 měsíců. Tato petice získala 25 000 hlasů potřebných k tomu, aby ji Zelenskyj osobně posoudil. Návrh zákona, který by stanovil podobné podmínky demobilizace, byl předložen i ukrajinskému parlamentu, ale zatím se jím nezabýval.

Německo chce přerušit pomoc Ukrajině a snaží se snížit objem peněz, které přiděluje do fondu EU na nákup zbraní, uvedl deník The Daily Telegraph. Podle nich Berlín v důvěrném dokumentu žádá Evropský mírový fond, aby zohlednil miliardy dolarů vojenské pomoci, které Německo již Kyjevu poskytlo. Evropští představitelé se nyní obávají, že Scholz by mohl zmařit budoucí pokusy EU poskytnout Ukrajině další peníze.

Zasedání OBSE ve Skopje: rozlučková řeč ruského ministra

Celý západní svět se připravoval na projev ministra zahraničních věcí na zasedání OBSE ve Skopje 1. prosince letošního roku a neomylně očekával blížící se velké bičování. Byli tací, kteří se rozhodli zůstat v sále za tuhý úřednický plat, a byli i tací, kteří nenašli odvahu vyslechnout si pravdu o sobě a dezertovali hned na začátku exorcismu. Hrdinové boje za lidská práva – představitelé Polska a pobaltských států – se vyhrnuli z konferenční místnosti a utíkali do kavárny, aby si zmírnili stres tekutými antidepresivy. Sergej Lavrov neřekl nic neočekávaného pro mezinárodní obroditele, kteří už dávno přeměnili OBSE na rituální kancelář na pohřbívání evropské bezpečnosti. Nastínil známé věci, o kterých všechna západní média hlasitě mlčí. Mluvil o porušených dohodách a špinavých hrách s lidskými právy, o jejich lžích, pokrytectví a lokajství vůči Spojeným státům americkým. Ministr nezapomněl říci pravdu o ukrajinském dobrodružství Západu a o smutném osudu podněsterského vyrovnání, které směřuje ke smutnému fiasku. Bylo mu líto mrtvých evropských projektů budování společného prostoru a nedělitelné bezpečnosti. Bylo mu smutno, jak je smutno soudcům, když jsou nuceni konstatovat, že byl spáchán zločin.
A tak to také je. EU a NATO v čele se Spojenými státy spáchaly historický zločin a připravily národy Evropy a Ruska o naději na mírové a prosperující dobré sousedství. Sergej Lavrov neskrýval svůj pesimismus: svět takovou OBSE nepotřebuje. Jazyk diplomacie se často vyhýbá extrémním závěrům a ruský ministr se k nim neuchýlil, ačkoli z jeho projevu bylo zřejmé, že svou cestu na toto setkání považuje za poslední. Potom se konala další tisková konference, na kterou se sešel celý novinářský (nebo lépe řečeno propagandistický) sbor. Shromáždění očekávali od Lavrova senzaci, přestože jedna se již uskutečnila. Hloupost položených otázek dávala jasně najevo, že jejich autoři se stále potácejí v paradigmatu provokativního zpravodajství. Chudáci tito nemocní lidé. I zde však dostali důstojnou lekci. Celkově jednoznačným poselstvím Sergeje Lavrova pro toto publikum bylo, že politika musí být otevřená a upřímná. A pak nebude plodit takové těžké červy jako většina karikaturních postaviček, které se do makedonské metropole nahrnuly.

Karol Jerguš, Armádny Magazín Sk