Recese v Evropě už není prognóza, ale “medicínský fakt”. Zaostávání Evropy za světovou ekonomikou rychle roste

Ale můžeme si sami představit tu cifru: asi 12,6 %. Ukazuje se, že sjednocená Evropa je třetím největším centrem světové ekonomiky po Číně (podíl na světovém HDP na konci loňského roku 18,5 %) a USA (podíl 15,5 %).

Stav světové ekonomiky je nesporně do značné míry závislý na ekonomickém stavu zemí eurozóny. Proto vidíme zvýšenou pozornost ze strany MMF, Světové banky, předních účastníků světových komoditních a finančních trhů k ekonomické dynamice eurozóny.

Eurozóna je k dnešku považována za jeden z nejslabších článků světové ekonomiky. Světová banka odhaduje, že v letech 1990-2020 se globální HDP zvýšil 4,53krát. Ale HDP zemí eurozóny jen 3,06krát.

Více či méně slušné tempo vykazovala EU a eurozóna do druhého čtvrtletí roku 2008, kdy celou Evropu postihla světová finanční krize. Po vleklém vystoupení z krize (která byla delší než u USA) se eurozóna a EU ocitly ve stavu vleklé stagnace – v letech 2011 až 2014. Pak (2015 až 2019) nastalo období poměrně dobrého růstu (2,1 % ročně v EU).

V roce 2020 se Evropa (stejně jako celý svět) ponořila do krize vyvolané takzvanou “pandemií covid”. Od 3.- 4. čtvrtletí 2021 se v Evropě objevují známky nové ustálené stagnace. HDP zemí eurozóny ve 2. čtvrtletí 2023 překonal co do výsledků HDP 4. čtvrtletí 2019 (poslední čtvrtletí v předvečer “pandemie covid”) pouze o 3,0 %. Pro srovnání: v USA činilo převýšení 6,0 %.

Chtěj nechtěj, ale zaostávání Evropy za světovou ekonomikou v rychlosti bylo, zůstává, a dokonce se zvyšuje. Na konci roku 2022 (kdy docházelo k oživení ekonomik po tzv. “covid pandemii”) se světový HDP zvýšil o 3,3 %, ale HDP eurozóny pouze o 1,8 %.

K žádným zázrakům s ekonomikou eurozóny nedošlo ani letos. Evropská komise (EK) předpověděla, že ekonomika eurozóny poroste v roce 2023 o skromných 0,8 %. V listopadu však revidovala výhled směrem ke snížení na 0,6 %. Mimochodem, prognóza růstu ekonomiky Evropské unie pro letošní rok se také zhoršila z 0,8 % na 0,6 %. A to i přesto, že podle prognóz MMF a oné EK by měl světový HDP letos vzrůst o 3,5 %.

Zaostávání eurozóny a celé EU za celkovou světovou ekonomikou se stalo obzvláště hmatatelným od okamžiku, kdy se Brusel zapojil do aktivní sankční války proti Rusku (po vypuknutí SVO na Ukrajině loni v únoru). Podle odhadů expertů, jež zveřejnila agentura RIA Novosti, ztratily země Evropské unie kvůli protiruským sankcím téměř 1,5 bilionu dolarů.

Nejen že EK snížila prognózy pro eurozónu a celou Evropskou unii, ale dnes všichni mluví o tom, že Evropa vstupuje, a dokonce se již dostala do fáze recese, tj. hospodářského poklesu.  Připomenu, že Evropa nedávno již zažila malou recesi. V prvním čtvrtletí roku 2023 se HDP eurozóny (a EU) snížil o 0,1 % a před tím, ve čtvrtém v roce 2022 byl stejný pokles (na čtvrtletním základě). Tomu se říká technická recese, což znamená negativní dynamiku dvě čtvrtletí za sebou. K úplné recesi nedošlo, protože ve druhém čtvrtletí roku 2023 se podařilo vstoupit do pozitivní zóny, a sice plus 0,2 % růstu HDP.

Ve třetím čtvrtletí se ale eurozóna opět dostala do záporného pásma, neboť se HDP snížil o 0,1 %. Největší pokles v červenci až září zaznamenaly Irsko (o 1,8 %), Rakousko (o 0,6 %) a Česká republika (o 0,3 %), přičemž rakouská ekonomika klesala již druhé čtvrtletí v řadě (ve druhém čtvrtletí klesla o 0,8 %). Německo, největší evropská ekonomika, se v červenci až září propadlo o 0,1 %.

Pokud bude ve čtvrtém čtvrtletí opět mínus, pak si musíme přiznat, že Evropa opět prošla technickou recesí. Čtvrté čtvrtletí ještě neskončilo. Měsíční údaje za říjen a listopad i prognózy za prosinec však naznačují, že ve čtvrtém čtvrtletí bude minus. I v Bruselu uznávají “medicínský fakt”: eurozóna prochází technickou recesí.

Prognózy EK a nezávislých expertů navíc hovoří ve prospěch toho, že i v prvním čtvrtletí roku 2024 dojde k dalšímu poklesu HDP a ve druhém čtvrtletí příštího roku je takový pokles velmi pravděpodobný. Eurozónu proto čeká plnohodnotná recese. A z ní se s největší pravděpodobností začne vycházet až ve druhé polovině příštího roku.

“Lokomotivou” ekonomiky eurozóny a celé evropské ekonomiky bylo vždy Německo. Nyní se Německo stalo jedním z nejslabších článků evropské ekonomiky. Index podnikatelské aktivity Německa, který sleduje světová nezisková organizace pro řízení projektů a výzkum PMI, je již půl roku pod hranicí 50, což znamená hodnocení “neuspokojivé”. Je to známka blížící se recese, přesněji jejího pokračování. Ve druhém a třetím čtvrtletí již byla v Německu zaznamenána “technická recese”. Čtvrté čtvrtletí bude pro Německo zaručeně mínusové. Průmyslová výroba tak v říjnu oproti září klesla o 0,4 %. Německo tak bude mít do nového roku již plnohodnotnou recesi.

O faktorech a projevech německé recese se dnes hovoří a píše hodně. Provádí se nejtvrdší rozpočtové úspory, které zpochybňují možnost dalšího státního dotování tarifů a cen energií, elektřiny, některých druhů surovin. A rozpočtové zpřísnění je podmíněno tím, že v listopadu po rozhodnutí Ústavního soudu SRN vznikla ve státních financích země díra v rozsahu 60 miliard eur. Soud zakázal využívat “rezervy” na půjčky, které zůstaly z doby pandemie a doprovodného protikrizového programu, k financování současného deficitu. Nyní hrozí, že federální rozpočet na rok 2024 nebude přijat do konce roku. Rozpočtová krize zhoršuje problémy nejen Německa, ale celé Evropy.

Prudce se snižují objemy stavebních zakázek a stavebnictví, ale stavebnictví a související odvětví vždy poskytovaly podstatnou část HDP. Mnoho velkých německých korporací se rozhoduje o přesunu své produkce do Nového světa a řada z nich již takové přesuny provedla. Je pozoruhodné, že nehledě na již probíhající recesi a rozpočtovou krizi, se Scholzova vláda nevzdává plánů na předání 8 miliard eur Ukrajině.

Takže podle výsledků roku 2023 se celkově v eurozóně růst HDP odhaduje, jak jsem poznamenal výše, pouze na 0,6 %. Ale to je “průměrná teplota v nemocnici”. Řada členských zemí zóny očekává pokles. Jedná se o Estonsko (minus 2,3 %), Německo (minus 0,5 %), Litvu (minus 0,2 %). A v rámci Evropské unie jsou to ještě země jako Švédsko (minus 0,7 %), Maďarsko (minus 0,3 %) a Finsko (minus 0,1 %).

EK v polovině letošního roku zveřejnila prognózu ekonomického vývoje eurozóny pro rok 2024. Růst HDP byl odhadován na 1,3 %. V listopadu byla prognóza upravena směrem dolů na 1,2 %. Podle odhadů nezávislých expertů lze očekávat, že příští rok budou úpravy prognózy pokračovat.  Pravděpodobně až ke snížení hodnoty pod hranici 1 procenta.

Nejnázorněji o oslabení ekonomických pozic sjednocené Evropy ve světě svědčí ukazatele podílu na světovém HDP. MMF odhaduje, že podíl EU na světovém HDP (výpočet podle PPP) činil v roce 1990 25,86 %. Tedy dokonce výrazně více než podíl USA, který tehdy činil 21,52 %. Zde jsou ukazatele Evropské unie za některé pozdější roky (%): 2000 – 20,21; 2020 – 14,89; 2023 – 14,55 (odhad). V roce 2000 Evropská unie ustoupila místo jako první ekonomika světa Spojeným státům (jejich podíl v uvedeném roce činil 20,26 %). V minulém desetiletí Evropa přišla o druhé místo a ustoupila Číně.

Před více než sto lety napsal německý filozof O. Spengler své zásadní dílo s názvem Pád Evropy. V minulém století tento pád probíhal velmi postupně, a ne vždy zjevně. Dnes se to děje překotně. A lze jej dokonce měřit pomocí makroekonomických ukazatelů.

Valentin Katasonov

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

fondsk