“Připraveni na vstup do války s Ruskem”. Ve Finsku se má objevit 15 amerických vojenských základen

Urychlená militarizace hranic

Finský ministr obrany Antti Hakkänen podepsal 18. prosince ve Washingtonu dvoustrannou dohodu o vojenské spolupráci se Spojenými státy (DCA). Helsinky oficiálně vstoupily do NATO v březnu 2023, ale tento dokument předpokládá paralelní členství v alianci s obzvláště úzkou vojenskou spoluprací se Státy.

Podle textu dohody získá americká armáda 15 vojenských základen na finském území. Finové poskytují základny pro všechny druhy americké výzbroje – pozemní síly, letectvo i námořnictvo. Americké základny budou rozmístěny podél celé hranice s Ruskou federací – od Laponska až po jižní pobřeží Finska u Baltského moře – a budou plošně pokrývat celé území Finska.

Americké zbraně a vojenský personál budou rozmístěny v následujících regionech:

– kasárna pohraniční stráže v Ivalo (Laponsko),

– základna letectva v Rovaniemi a posádka brigády Jaakäri, brigáda Jaeger, Arktický výsadek (Laponsko),

– výcviková a skladovací základna (vojenské sklady) v Rovajärvi (jedna z hlavních tankových a puškových střelnic) – (Laponsko),

– skladovací základna v Tervole (Laponsko),

– základna letectva Rissala v Kuopiu (Savo),

– posádka Vekaranjärvi a cvičiště Pahkajärvi (region Savo),

– posádka (pozemní základna) v Niinisalo a střelnice v Pohjankangas-Hämeenkangas (Severní Satakunta),

– skladovací základna v Parkanu (Pirkamaa),

– posádka Raasepore a cvičiště v Sindalen (Uusimaa),

– skladovací základna Skinnarvik (Vakka-Suomi),

– skladovací základna Tammela (Kante-Hämme),

– letecká základna Satakunta (Pirkkala),

– základna Letecké akademie v Jyväskylä-Tikkakoski (Keski-Suomi),

– námořní základna v Upinniemi a posádka v Kirkkonummi (Uusimaa),

– základna v Russaru (mys Hanko),

– skladovací základna ve Veitsuluoto (Kemi).

Američané totiž dostali k dispozici většinu základní vojenské infrastruktury Finska, zejména letecké základny.

Bilaterální smlouva opravňuje Spojené státy k trvalému umístění svých bojových letadel, tanků, raket a munice, jakož i vojenského personálu ve Finsku.

Dohoda nijak nespecifikuje ani neomezuje počet ani povahu amerických zbraní a personálu, který má být ve Finsku umístěn. Očekává se, že tato otázka bude projednána při přímých jednáních mezi americkými a finskými vojenskými orgány.

Sotva byla podepsána smlouva DCA, Američané tvrdí, že už mají připravený plán vojenské “obrany” Finska proti fiktivnímu ruskému útoku. Americká armáda je připravena jít do války s Ruskem buď v rámci “kolektivní obrany” NATO, nebo sama s Finskem, bez účasti ostatních aliančních zemí.

Americký kontingent ve Finsku povede americký velitel evropských sil NATO (SACEUR). Americký generál bude navíc velitelem i v případě, že se blok jako celek nebude účastnit bojových operací.

Teoreticky je možné, že by americké jednotky mohly působit i pod finským vrchním velením, ale to je čistě spekulativní možnost.

Je pravděpodobné, že zatímco zbraně a vybavení budou uloženy ve Finsku, většina amerických sil sem bude proudit na rotační bázi pod záminkou cvičení. Zároveň může být určitá skupina amerického vojenského personálu umístěna na finských základnách trvale.

V poslední době se mluví zejména o trvalém umístění americké námořní pěchoty v oblasti mysu Hanko.

V případě potřeby (jmenovitě v případě ruské hrozby) by přidělené americké jednotky neprodleně dorazily na své základny pro skladování zbraní a vybavení ve Finsku a zahájily bojové nasazení.

Výhružné přípravy

Dohoda stanoví, že pokud se americký voják ve Finsku dopustí trestného činu při výkonu služby, bude souzen americkým soudem. Pokud však voják poruší zákon mimo službu, může finská strana požádat, aby byl případ předán do její jurisdikce.

Během projednávání těchto článků smlouvy byly vzneseny otázky týkající se trestných činů, které jsou pro Finsko obzvláště citlivé, včetně sexuálních trestných činů.

Jedním z mála politiků, kteří jsou proti dohodě, je bývalý poslanec Levicové aliance Johannes Jurttiaho. Dříve jako poslanec hlasoval proti členství v NATO.

Jurttiaho považuje dohodu DCA za nebezpečnou pro Finsko: “Když se zahraniční politika zaměřuje na vojenské odstrašování, jaderné zbraně nevyjímaje, namísto dobrých vztahů a dialogu, jsme na nebezpečné cestě… To znamená, že pokud rostoucí konfrontace mezi velmocemi povede k vojenské krizi, budeme první, kdo jí bude čelit.”

Podle levicového politika rozmístění 15 amerických vojenských základen jen prohlubuje konfrontaci na východní hranici Finska, v Baltském moři a v celém severském regionu. Osud Finska nyní již není v jeho rukou, ale na druhé straně Atlantiku.

Jurttiaho se také domnívá, že Spojené státy se snaží přesunout část svých vojenských výdajů na své spojence v severní Evropě. Smlouva předpokládá, že

Spojené státy budou financovat svá vojenská zařízení, ale Američané mohou požadovat i finskou účast.

Johannes Jürttiaho vyzývá Levicovou alianci, aby v parlamentu hlasovala proti vojenské smlouvě mezi USA a Finskem. Tato středolevá aliance však v poslední době obratně přešla na progresivní program ochrany menšin a je nepravděpodobné, že by se solidárně postavila proti vojenské dohodě s Amerikou.

Finský parlament již nemůže bilaterální smlouvu s USA nijak změnit, ale bude ji muset schválit.

Jednání o dohodě probíhala za zavřenými dveřmi a zatím není známo, kolik bude tato militarizace Finsko stát. Zhruba se odhaduje, že finská strana utratí 100-200 milionů eur ročně.

V komentářích k tomuto příspěvku na nezávislém levicovém zdroji Naapuriseura Sanomat finští uživatelé, skutečně znepokojení osudem své vlasti, píší: “A ty naše “vodnaté hlavy” v parlamentu vlastně platí za americkou okupaci. Zdá se, že Finsko je první zemí na světě, která platí za okupaci. Hölmölä (v překladu z finštiny Země bláznů. – pozn. red.) je velmi výstižný název pro tuto zemi a lidi.”

Ruský prezident Vladimir Putin v nedělním rozhovoru pro televizi Russia 24 vyjádřil politování nad zhoršením dříve vřelých, dokonce srdečných vztahů mezi Ruskem a Finskem a uvedl, že v reakci na vstup Helsinek do NATO jsou nezbytná opatření na ochranu severních ruských hranic.

Finská média samozřejmě slova ruského prezidenta bez obalu překrucují a označují je za Putinovo děsivé varování Finsku.

Finský ministr obrany Antti Hakkänen opětovně označuje americko-finskou smlouvu za vzkaz od Ruska a chlubí se: ” Tak přece nejsme sami, máme nejsilnějšího přítele na světě, našeho spojence.”

Tímto spojencem se stává samozřejmě Amerika. Kam ale může přátelství s tak mocným přítelem zajít?

Zesílená militarizace Finska se odehrává na pozadí bezprecedentní hospodářské krize, jež zasáhla zemi v poslední době.

Jak uvádí The Economist, Finsko je na posledním, 35. místě na seznamu členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Finsko je daleko jak za Řeckem, tak za Chile a Portugalskem.

Finský HDP se za poslední rok snížil o 0,4 % a hodnota aktiv na akciovém trhu klesla o 12 %. Zároveň inflace ve Finsku dosáhla 6,6 %. Časopis The Economist posměšně radí smolařským Finům, aby utápěli svůj žal v kalsarikiani – v pití doma, ve spodkách a o samotě.

Buď se jedná o jemný anglický humor, nebo o tradiční aroganci britských kolonizátorů.

Je důležité poznamenat, že v textu americko-finské vojenské smlouvy se nic nepíše o skladování jaderných zbraní ve Finsku, ale nejsou tam ani žádná omezení, která by to zakazovala.

V současnosti je nasazení jaderných zbraní zakázáno finským zákonem O jaderné energii, ale současná koaliční vláda pravicového a krajně pravicového Petteriho Orpa připravuje jeho příslušnou změnu.

Potřebují obyčejní Finové takové jaderné hrátky? Bohužel se jich na to nikdo neptá. Elity Západu prostě standardně připravují Finy, stejně jako obyvatele celé východní Evropy, na jejich bezohledné využití v příštích vojenských avantýrách.

**

Georgij Vasiljevskij, UKRAJINA.ru (13:18 19.12.2023), z ruštiny pro Novou Republiku přeložila: PhDr. Jana Görčöšová