Politika ve školách

Stávka pedagogů skončila fiaskem, naopak část zdravotnického personálu byla uspokojena, což nijak nemění tristní situaci v tomto odvětví. I kdyby nic jiného, ukrajinizace sektoru je v plném proudu a mimo množství zdravotních sester přibývá i lékařů, což lze vnímat i ve specializovaných oborech, například u dentistů. Cenám to nijak nepomáhá, je jedno, je li Váš zubař Čech nebo Ukrajinec, úhrady za péči jsou prostě astronomické.

Aby toho nebylo málo, na řadu přišli zemědělci, které stát obral o dotace. Problematika dotací v zemědělství není tak jednoznačná, jako v jiných oborech, navíc zlodějský přístup koncových obchodníků, čtěte nadnárodních řetězců, je doslova ukázkou nenažranosti a honu za co nejvyššími maržemi.

O tomto tématu jsme se zmiňovali už dříve, nicméně řada potravin se od výkupu od původních producentů k finální ceně liší až o stovky procent. Týká se to nejen živočišných produktů, ale i ovoce a zeleniny. Řadu zemědělců tak držela nad vodou pomoc od státu, který místo ,,umravnění“ obchodních řetězců a nastavení takových podmínek, aby hlavní zisk získávali ti, kteří něco tvoří, nechává nezdaněné lichvářské peníze vyvádět mimo naši daňovou soustavu.

Na české agrárníky tak toho moc nezbývá, byť se lopotí na polích, v sadech či při chovu hospodářských zvířat. Místo výpomoci domácím hospodářům se chce vláda zaměřit na situaci na jatkách a zajistit zvířatům lepší zacházení. Což zní bohulibě, ale jak známe naši vládu, bude v tom zase nějaká levá vedoucí především k výběru pokut či k likvidaci menších podniků.

Vraťme se však do škol. V době před rokem 1989 bylo běžným úkazem, když školy navštěvovali komunističtí politruci a vytvářeli pomocí besed prostředí, z něhož vyrůstala kvalitní přípravka KSČ. Oddíly Jiskřiček, Pionýrů a pozdější svazáci (SSM) byli výsledkem souvislé politizace škol.

Přidejme besedy z veterány 2.světové války, s předními zaměstnanci státních podniků vyznamenaných za předčasně splněné úkoly pětiletky, a máme tu obrázek toho, co se pod fotkou Husáka či Jakeše dělo. Jedna taková návštěva účastníka bojů o Duklu málem stála autora článku pokračování ve studiu na gymnáziu.

Na besedu jsem se připravil a když dotyčný válečník začal vyprávět o své hrdinné cestě přes Dukelský průsmyk, přičemž to podával, jako by šel v čele Rudé armády a na jejím hrotu pobíjel nacisty, vznesl jsem dotaz, jak mu bylo u polní kuchyně v týlu, která dorazila namísto bojů až pár dní po skončení operace? Měl jsem totiž známého v klubu veteránů a ten mne včas varoval před dotyčným i informoval o tom, že jeho nejsilnější zbraní byla vařečka a prací vyvařování v závětří za bojovou frontou.

Přednášející, který si z těchto vyprávění udělal dobrý byznys, se po mé drzé otázce rozbrečel, odešel si stěžovat do ředitelny a mne postihnula trojka z chování a podmínečné vyhození ve 4.maturitním ročníku. A aby toho nebylo dost, při hlášení se na VŠ jsem měl v posudku větu:,,Nevhodný pro studium na VŠ z důvodu nevhodných politických názorů.“ Takže jsem 3x i přes zvládnuté přijímačky neuspěl a byl jediný, koho vyhodili na z poloviny zaplněné strojárně pro vysoký počet uchazečů.

V poslední době se politici vrací opět do škol. Tedy ne všichni, máme na mysli ty Pětikoaliční. Jestliže dosud dělali pro liberály v EU černou práci především politické neziskovky, nyní už se mezi děti a studenty neostýchají chodit ani Petr Pavel, Markéta Pekarová Adamová či největší dříč polistopadového dění Marek Benda. Tlak na dětskou mysl je enormní, což nese ovoce na středních školách.

Před nějakou dobou jsme častěji psali o gymnáziu Na Zatlance z Prahy, kde škola ukázkově přetvářela mysl studentů a kdo šel proti doktríně, byl za vyvrhela. Velmi aktivní bývala manipulací proslulá nezisková organizace Člověk v tísni, ovšem zdaleka ne jediná.

Při uvědomění si této skutečnosti je vlastně úsměvné, když pedagogové dosud podporující tento režim najednou stávkují proti jeho tvůrcům. Ne každý učitel však stojí na straně liberálů, ostatně jsme tu měli ředitelku školy z Prahy 10, která se vzepřela islamizaci ve škole, kterou vedla, či jinou pedagožku, která se snažila předat žákům jiné informace o Ukrajině, než kterými se prezentuje mainstream. Obě musely těžce bojovat za své očištění před soudem.

Politizace školství je tak v plném proudu a různé průzkumy mezi žáky a mládeží ukazují, že novodobé svazáctví přináší liberálům sladké ovoce. Zblblá a zfanatizovaná mládež za účasti postarších pomatenců blokuje silnice, elektrárny, preferuje zkorumpovanou a zdegenerovanou EU a absolutně přehlíží i z důvodu nezájmu a neznalosti historii, byť často nedávnou.

Pětikoalice navíc oblbováním mladých porušuje zákon a naprosto veřejně vstupuje do škol hlavními dveřmi. I ona si tak vychovává mladé liberály. De facto stejně, jako to dělali komunisté. A proto je třeba bát se budoucnosti.

Ostatně obava je to oprávněná, stačí si všimnout, s jakou neúctou hovoří junioři o seniorech a často i vlastním prarodičům přejí blízkou smrt. Prý z ekonomických důvodů a nepřínosnosti starší generace pro stát. Kdo je k tomu navádí, to je zjevné. Snad nikdy nebylo tolik článků o tom, jak jsou senioři zátěží. Rodiče mlčí, často ze strachu, aby dětem neublížili. To jsme tu už ale kdysi měli.

**

Jindřich Kulhavý, iNadhled