V nizozemském parlamentu se většina vyslovila pro to, aby Nizozemí v budoucnu v evropských jednání usilovalo o výjimku z migrační a azylové politiky Evropské unie. Pro návrh o usilování o doložku o výjimce po vzoru Dánska hlasovala konzervativní Strana pro svobodu (PVV) v čele s Geertem Wildersem, Nová sociální smlouva (NSC), Zemědělsko-občanské hnutí (BBB) a Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD). Čtyři strany, u kterých je očekáváno, že vytvoří novou pravicovou vládu Nizozemska. Tato koalice by v parlamentu měla velkou většinu, obsadila by 88 z 150 křesel ve sněmovně reprezentantů. Strana PVV Geerta Wilderse vyhrála volby 22. listopadu 2023 s 23,5 procenta.
Jednání o opt-outu – o výjimce z migrační a azylové politiky – byla ve Štrasburku prosazována Skupinou evropských konzervativců a reformistů (ECR) i Skupinou pro identitu a demokracii (ID).
Dánsko přijalo přísnou migrační a azylovou politiku poté, co v roce 1992 jeho občané odhlasovali výjimku z unijního systému spravedlnosti a vnitřních věcí s ohledem na ratifikaci Maastrichtské smlouvy. Díky tomu se Dánsko nepodílí na vytváření migrační a azylové politiky Evropské unie. Stále však musí dodržovat Ženevskou úmluvu a Evropskou úmluvu o lidských právech.
Zpravodajský web Brussels Signal jako možný důvod pro hlasování v Nizozemí považuje listopadové rozhodnutí Evropského parlamentu, který schválil plány na zrušení národního veta pro členské státy Evropské unie. Tedy od jednomyslnosti, který se používá při rozhodování v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky nebo v oblasti daní.
Rozruch ve sněmovně, ve které již zasedají strany po listopadových volbách, způsobila i Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, předsedkyně Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), když předložila návrh, aby senát odložil rozpravu o zákonu o rozdělení uprchlíků v zemi.
Tento návrh však ještě coby ministryně spravedlnosti a bezpečnosti ve vládě Marka Rutteho (VVD) podle deníku DutchNews sama podpořila.
Legislativa, která má zajistit, aby všechny místní úřady dostávaly spravedlivý podíl na uprchlících, neodpovídá skutečnému složení dolní komory parlamentu, uvedla Yeşilgözová-Zegeriusová. „Existuje nová většina a tento návrh je její součástí,“ prohlásila.
Nyní byl návrh Yeşilgözové-Zegeriusové podpořen i stranou PVV Geerta Wilderse, BBB a NSC Pietra Omtzigta.
Ne všechny strany jsou však s návrhem spokojené. Nespokojená je například strana SGP s jejím předsedou Chrisem Stofferem, a to i přes to, že strana nesouhlasí se zákonem, který se návrh snaží odložit. Předseda strany Stoffer uvedl, že bude hlasovat proti návrhu Yeşilgözové-Zegeriusové, protože je v rozporu s principy právního státu.
Wilders, Putinův agent.
Naše protektorátní vláda také hází vidle, ale do nás !!!
Po internetu běží video jak v Německu mladí imigranti s gustem ničí zařízení učebny. Za letošní rok hlásí francouzská policie 460 tisíc napadení imigeanty. Anglická za minulý rok 46 tisíc napadení jenom nožem. Ledy se začínají hýbat nejen v Holandsku ale i Británii atd. Apropo, jak dopadly nepokoje v Dublinu? Najednou nikde nic, klid po pěšině!… Číst vice »
Evropa potřebuje více takových politiků jako je pan Wilders aby jsme se dostali z toho liberálně zeleného šílenství. Žádná integrace se nekoná u skopčáků napadají domorodce a vyřvávají že ta zem je jejich.
Už pomalu, těžce, ale přece se odpor rodí a sílí. A to i v samotném Německu. Už nejen Maďarsko, ale i Slovensko, cuká se Rakousko. Ale nepůjde to snadno. Brusel šílí a jistě udělá vše pro to, aby si zachoval svoje pašalíky. Novinářská smečka je puštěna ze řetězu a řádně rozhicovaná, politická šmíra má volný prostor v médiích,… Číst vice »
Správně též to čtu že tam toho mají také dost a oni nám hlavně musí proti nim pomoci. Velké země slušní Němci a Frantíci.
Až bude mít Česko většinu národa na takové úrovni jako v Maďarsku nebo na Slovensku, pak budou i rozumní politici.
Ono by stačilo aby se opozice dohodla když nám teče do bot že. Na seznamu prý se 15% domácností dostane do problémů až opět zdraží energie to je státní zvůle a už toho je opravdu moc.