Návštěva ruského premiéra v Číně potvrdila odhodlanost obou mocností k rozvoji strategického partnerství

Mišustin se setkal se svým čínským protějškem, premiérem Státní rady ČLR Li Qiangem. Uskutečnilo se setkání s čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.  

“Bojová koordinace” pokračuje

Formálně byl příjezd ruského premiéra v doprovodu vicepremiérů, ministrů a hlav předních společností načasován k 28. pravidelnému setkání předsedů vlád Ruska a Číny.

Během návštěvy 19.-20. prosince nebyl podle očekávání podepsán plán hospodářské spolupráce Ruska a Číny do roku 2030 a smlouva o dodávkách ruského plynu plynovodem Síla Sibiře-2. Rusko-čínská ekonomická spolupráce se však do “letargického spánku” vůbec neponořila. Bylo podepsáno společné komuniké a předem připravené dokumenty: protokoly o přípravě pravidelných schůzek hlav vlád, humanitární, investiční a energetické spolupráci; memorandum o intelektualizaci činnosti celních orgánů států; protokol o veterinárních a hygienických požadavcích na krmiva pro neproduktivní zvířata vyvážená z Ruska do Číny; dodatek o změně protokolu o fytosanitárních požadavcích na kukuřici, rýži, sóju, řepku vyváženou z RF do ČLR; protokol o inspekčních, karanténních a veterinárních požadavcích na vepřové maso vyvážené z Ruska do Číny, memorandum o porozumění mezi FAS RF (Federální antimonopolní služba RF, pozn. překl.) a Hlavním státním úřadem pro kontrolu a regulaci trhu ČLR pro roky 2024-2025.

Odklad podpisu plánu spolupráce do roku 2030 a smlouvy o dodávkách plynu přes plynovod Síla Sibiře-2 nijak nesouvisí s údajně vzniklými potížemi ve vztazích mezi Moskvou a Pekingem.
Věrnost strategickému partnerství je pravidelně potvrzována v projevech ruských i čínských představitelů. Předseda Si Ťin-pching nedávno dokonce použil nové znění k charakteristice současné etapy. Během setkání s předsedou Státní dumy V. Volodinem použil frázi “zhanle sezzo”, kterou lze přeložit jako “bojová koordinace” nebo “pohyb v jednom bojovém šiku”.

Myslím, že důvody odkladu podpisu důležitých dokumentů je třeba hledat na čínské straně. Je nepravděpodobné, že by premiér Mišustin nesplnil úkol prezidenta Putina a mocný byrokratický aparát vlády nestihl připravit potřebný dokument. Podle vyjádření kurátora rusko-čínské spolupráce vicepremiéra D. Černyšenka “ruská vláda zorganizovala systémovou práci při koordinaci spolupráce s ČLR. K tomu pracuje 5 vládních komisí, 13 podkomisí a více než 50 pracovních skupin. V každém směru byla provedena analýza maximálního dosažitelného potenciálu”.

V Číně není situace jednoduchá. Obnova národního hospodářství po bolestivém období boje proti COVID-19 je úspěšná, ale ne tak rychlá, jak se očekávalo. O stimulačních opatřeních v Pekingu probíhají intenzivní diskuse, vznikají nové struktury stranické kontroly ve finanční sféře, mění se vedení Centrální banky, ministerstev a rezortů. Je odloženo na neurčito již v říjnu očekávané 3. plénum Ústředního výboru KS Číny, které se tradičně věnuje strategickým otázkám ekonomiky. Je zřejmé, že v takových podmínkách by bylo nahlížení do budoucnosti, i když ne tak vzdálené, lehkomyslné.

Do jisté míry se tato neurčitost odráží i na osudu plynovodu Síla Sibiře-2. Zde se však podle mého názoru přidává ještě tradiční přání čínských úředníků a podnikatelů dosáhnout co nejvýhodnějších podmínek, vyjednat další slevy a výhody i v závěru jednání.

Peking chápe význam dodatečných “plynových příjmů” pro ruskou státní pokladnu. Ne každý si ale uvědomuje, že v blízké budoucnosti může studená válka proti Číně jít podle ruského scénáře a pod tou či onou záminkou Pekingu k obchodním a technologickým sankcím přidají i energetické. Lví podíl ropy a LNG proudí do ČLR ze zemí Perského zálivu přes Indický oceán přes Malacký průliv, který kontrolují americké letadlové lodě.

Stávající a plánované ropovody a plynovody, železnice a dálnice přes území Ruska a dalších přátelských zemí se mohou stát pro Říši středu nejen Hedvábnou stezkou, ale také Cestou života.

Návštěva M. Mišustina skončila. “Studená válka” Západu proti Rusku a Číně pokračuje. “Bojová koordinace” Moskvy a Pekingu nemá alternativu.

Jurij Tavrovský

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

fondsk

4.3 7 hlasy
Hodnocení článku
6 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
kutnohorsky
kutnohorsky
před 10 měsíci

Můj názor je, že Rusko na Čínu hodně spoléhá a ve vzájemných vztazích příliš tlačí na pilu. Ono ani něco jako bratrství ve zbrani obou států nebude až tak jednoduché. Číňané jsou velmi zdvořilí a do očí vám nic neodmítnu. Což bylo vidět i na jednání čínského prezidenta v USA. Ani potupné podmínky přijetí… Číst vice »

Ludvik
Ludvik
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  kutnohorsky

“Rusko má pouze dva spolehlivé spojence – armádu a námořnictvo,” tato slavná slova pronesl car Alexandr III, předposlední car Ruska vládnoucí v letech 1881 až 1894. 

Ani v současnosti se na tom zřejmě nic nezměnilo, obchodní partnerství nikdy nezaručovalo a zřejmě ani nikdy nebude zaručovat záruku spojeneckých vztahů pro budoucnost.

cablik
cablik
před 10 měsíci

Tak to je obě velmoci vědí že pokud nebudou spolupracovat tak se je bude snažit USA zničit. Čínské zdroje a Ruské zbraně jsou neporazitelné.

Plebej
Plebej
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  cablik

Nějak se vám z úvah vytratily zdroje ruské. Nezanedbával bych proto ani pouhou zmínku o nich. Jsou totiž staletým důvodem, proč by si Západ (kdysi především Británie) s takovou chutí podmanil Rusko i s jeho zdroji. Nejcennějším zdrojem těch obou zemí je ovšem lidský potenciál. Potenciál vzdělaných a motivovaných lidí. Kéž se oběma daří jak jen… Číst vice »

Naposledy upraveno před 10 měsíci uživatelem Plebej
cablik
cablik
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  Plebej

Jo máte pravdu také co toho je zamrzlé na Sibiři napsat jsem to špatně měl jsem napsat Čínská ekonomika a jejich lidské zdroje.

Lubez
Lubez
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  cablik

To je Cáblo v pohodě, já to pochopil.