Kdy se přestanete bát?

Mohli si do studia pozvat ministra Výborného, aby se vyjádřil k mé otázce, zda budou zemědělské dotace vyplaceny do konce roku. Mohli se ho zeptat, co si myslí o mém tvrzení, že hytlermarkety u nás jsou oligopol. Mohl tam sedět sám proti přátelskému, chápavému a přitakávajícímu moderátorovi, který by mu otázky poslal předem a nic z jeho tvrzení nerozporoval.

Mohli si do studia pozvat mého oblíbence Tomáše Prouzu a nechat ho, aby národu vysvětlil, že potraviny jsou u nás vlastně levné, protože Německo je větší trh, Polsko je větší trh, nemáme euro a vůbec, může za to Babiš, protože za covidu přispíval podnikům na zavřené provozovny. Mohla tam s ním být unylá novinářská husička, která by se celou dobu jen povzbudivě usmívala a nepoložila mu jedinou nepříjemnou otázku.

Mohli si k rozhovoru pozvat vysoké manažerstvo ČEZu, které by národu vysvětlilo, že se mýlím, že vyrobená kilowatthodina elektrické energie stojí ve skutečnosti nikoliv korunu, ale pět korun a tak máme energie vlastně za hubičku. Mohli se rozplývat nad nutností podporovat Německo, mohli dát prostor zeleným kněžím, kteří by mluvili o tom, že energie musí být drahé, aby nám planeta brzy neshořela nebo nezapadla sněhem… já už vlastně ani nevím, co ta klimatická změna vlastně je.

Mohli do studia vzít Jurečku, který by národu vysvětlil, že vůbed neobírá důchodce, naopak jim zajišťuje ještě mnohem lepší budoucnost. S naším ministerským traktoristou tam mohli být čtyři slovutní ekonomové, kteří by hájili jeho teze a dokládali do haldou grafů, rozborů a studií prestižních zahraničních univerzit.

Mohli tyhle všechny posadit proti mě (ideálně naráz) a nechat je, aby mě ukřičeli, jako to dělala Bastlová na Jindru Rajchla. Mohli proti mně nasadit bankéře, univerzitní profesory, mediální experty, sémantické vizionáře, chytré a protřelé diskutéry… Mohli rozcupovat každé každičké slovo z mého projevu a ukázat celému národu, že Vidlák je jen drnohryz z vesnice, který ničemu nerozumí a jen si hraje na brouka Pytlíka.

Místo toho přišli s tím, že jsem prostě kontroverzní. Přišli s nálepkou dezinformátora a proruského kolaboranta. Vrcholem všeho byl šéf vysokoškolských odborů Petr Baierl, který v pondělí na demonstraci vůbec nebyl, ale někde jen četl, že jsem kontroverzní, takže kdyby tam býval byl, tak by býval nevystoupil. Názorová orientace skrze mediální nálepky. Tohle dneska učí na vysokých školách. Než si s někým podám ruku, podívám se na Českou televizi, jestli ho náhodou už neoznačkovala.

Ještě pamatuju dobu, kdy to v televizních debatách jiskřilo. Kdy se tam střetávali skutečně bystří diskutéři, kteří si uměli protivníka namazat na chleba a uměli vás poslat do prdele takovým způsobem, že jste se na ten výlet vlastně těšili. Pamatuju si nebezpečně připravené moderátory, před kterými bylo zapotřebí, mít se na pozoru.

Co z toho všeho zbylo? Šmíra. Shittstorm, který už vlastně ani nefunguje, protože lidí, kteří by těm televizním žvástům věřili, ubývá každý den. Zbyla zbabělost šéfredaktorů, kteří si už ani nemohou dovolit, pozvat do studia nějakého oponenta a zkusit ho tam ukřižovat, protože se bojí libtardí úderky na twitteru. Radek Bartoníček se o to se mnou už pokusil a i když jsem k němu byl příkrý a vůbec jsem ho nešanoval, jeho vlastní na něj byli o deset řádů hnusnější.

Zbylo vzájemné přikyvování, že je všechno v pořádku a jiný názor nejlépe vyvrátíme tím, že ho vyřadíme ze slušné společnosti. Ještě si nestačili všimnout, že ze slušné společnosti vyhodili už tolik lidí i názorů, že už vlastně žádná slušná společnost nezbyla. Tak dlouho stavěli mříže, aby se k nim nedostaly nepohodlné názory, až si postavili klec.

A já se ptám všech našich politiků a veřejných činitelů:

Kdy se přestanete bát psí hlavy od České televize? Kdy se přestanete bát té směšně malé libtardí úderky, která už bude jen schopná kousat do vlastních lidí, aby si ještě chvíli udržela svoje postavení? Proč máte respekt před hlupáky, kteří už nemají ani vtip ani znalosti ani rozum, jen mají klíče od televizního studia? Podívejte, už ho ani neumí použít. Už se v něm musejí pečlivě zabarikádovat se sobě hloupými. Kdy přestanete řešit, jestli jste nebo nejste kontroverzní? Stejně vždycky budete. Stejně vás vždycky properou. Stejně vás budou dehonestovat. Proč se bojíte nálepky od takových, jako je Mazancová, která se nedokázala obhájit ani na svém vlastním profilu?

Kdy pochopíte, že majnstrýmová média už žádnou sílu nemají? Že sice ještě mohou křičet a kydat hnůj, ale bojí se jako čert kříže toho, že by vám měly vyvrátit vaše názory a postoje? Kdy se postavíte jako Trump, Orbán nebo Fico a prostě je odkážete do patřičných mezí? Fico byl kontroverzní a vyhrál volby. Orbán je enfant terrible Evropy, ale nikdo nemá takové volební výsledky. Zeman novináři vždycky pohrdal a nikdy, nikdy, nikdy, nikdy si nedělal nic z toho, co na jeho názory řekne Česká televize. Nikdy svoje výroky a politické kroky nekorigoval podle toho, co na to řekne Václav Moravec nebo Barbora Mercury. Nového šéfredaktora Reflexu Martina Bartkovského by stáhnul z kůže během pěti minut.

Kdy konečně pochopíte, že už vás víc politicky brzdí vaše mediální ustrašenost než vaše skutečné názory? Kdy pochopíte, že současná liberální aristokracie je kousek od svého pádu, protože jaksi neumí dodat lidu ani chleba ani koláče? Arogance je nezachrání a Česká televize už vůbec ne. Stejně jako francouzskou šlechtu nezachránila církevní kázání ve všech kostelích. Naopak. Církev to schytala spolu se šlechtou.

Myslíte, že teď to bude jiné? Když vidíte, co se děje? Myslíte, že když Škodovka zavírá svoje dealerství, tak tady brzy bude svítit slunce pokroku? Myslíte, že větrníky, slunečníky a měsíčníky tuhle civilizaci zachrání, když každá civilizace vždycky skončila ve chvíli, kdy jí došli levní otroci = levná energie? Nebo věříte novinářům, že Ukrajina vyhrála válku? Věříte novinářům, že jsme se odstřihli od ruských energií? Věříte novinářům, že náš Blyštivý Péťa hraje ve světě první ligu? Kromě novinářů to totiž nikdo jiný netvrdí.

Přestaňte hrát s médii tuhle hru. Už je nepotřebujete. Jsem důkazem, že každý může mít dosah. Každý může oslovovat masy. Kdo to v dnešní době sociálních sítí neumí, kdo nedokáže zapalovat, kdo nedokáže ukazovat směr, kdo se nedokáže obhájit, ten by neměl být politikem. Nepotřebujete prosit šéfredaktora, aby vás vzal před kameru. Nepotřebujete nálepkovače a kydače špíny. Nepotřebujete vykastrované panáky, kteří si myslí, kým nejsou, protože ještě mají vládu nad televizním studiem.

Žádná síla už tady není. Jen zdání mediální moci, kterou ale vybudovala předchozí generace a ti současní to jen úspěšně degradují směrem k nule. už nemají vtip, šarm, humor a znalosti. Už mají jen nadávky a posměšky. Už se vám nejsou schopní postavit v rovném boji, jen v cikánské férovce. Už nejsou ničím, protože i ti nejmocnější dramaturgové se bojí úderky, ke které ale chtějí patřit.

Jestli totiž chcete patřit do jejich slušné společnosti, tak počítejte s tím, že už jí moc není. A až přijdou první složenky za elektřinu, tak jí bude ještě míň. A až přijde vyúčtování za plyn, tak ještě míň. A až zase Péťa pojede někam nakupovat Nutellu, tak už zbyde jen pár Šmardů, Rakušanů a Nerudových, kteří to budou mít jako v berlínském bunkru v dubnu 1945.

Teď jste viděli v přímém přenosu, kdo si tady říká, že je objektivní novinář. Viděli jste v přímém přenosu, jak si v Daniel Takáč představuje evropské hodnoty. V přímém přenosu vám Prezidentuše řekla, že lidi jako já, by se měli potírat. Jestli k tomuhle světu chcete patřit, tak spolu s tímhle světe půjdete ke dnu. Přestaňte se ohlížet na Řezníčka, přestaňte si dělat starosti, co o vás řekne jednoprocentní Mazancová, a přestaňte si myslet, že Baierl je něco jiného než obyčejný srab.

Postavte se sakra rovně, protože přichází doba, která všechny tyhle přizdisráče smete. Končí doba duhových vlajek. Končí doba grýndýlových hovadin. Končí doba Timmermansů a Leyenových. Končí doba Sorošů a Bidenů. Nic takového jako Richardo Krajčo a nebinární Alžbětko, už budoucnost určovat nebude.

Přichází doba tvrdých opravdových chlapů, kteří budou muset opět udělat dobré časy. Bude to těžké, nějak dát dohromady těch třicet promarněných let. Bude zatraceně náročné, dohnat třicet let přešlapování a hádání. Bude těžké udržet stát i národ, kterému třicet let vysvětlovali, že se má rozpustit ve velké šťastné evropské multikulti rodině. Bude těžké nějak zvládnout tu nezvládnutou migraci. To fakt není úkol pro někoho, kdo se připosere z Kavčích hor.

Nebuďte jako Středula nebo Dobšík. Buďte jako Dufek a Engel. Nebuďte jako Michal Šmarda, Vítek Rakušan nebo Prezidentuše Nerudová. Buďte jako Jana Maláčová nebo jako disident Jan Schneider. Buďte jako Jaroslav Polanský, ne jako Daniel Takáč.

**

Daniel Sterzik – Vidlák, Litterate