Žádná klimatická krize není: Tři zásadní grafy. Víra v nebezpečí sodovkového plynu prorůstá až do justice. Změny byly vždycky. Působí je planetární teplota a sluneční cykly. Uhlíkové daně míří jinam. Jde o zničení civilizace. Čistá nula vědy

Kolik důkazů bude třeba ještě předložit, aby většina populace pochopila, že se právě stává obětí největšího podvodu v dějinách? Důsledky klimatické politiky budou nesmírně dalekosáhlé, zejména v případě, že se do plnění klimatické agendy jednotlivé země skutečně zapojí a včas od ní neodstoupí.

Žádná klimatická krize není

Informace, které jednoznačně potvrzují, že žádná klimatická krize či dokonce lidskou činností způsobené globální oteplování není, jsou dostupné, ale v mainstreamu je neuvidíte. Většina lidí si totiž musí myslet, že v budoucnu bude nutností měřit všem uhlíkovou stopu, a především, že placení uhlíkových daní je naprosto v pořádku.

Ve skutečnosti jsou uhlíkové daně legalizovanou krádeží. Pod falešnou záminkou se z firem i z občanů tahají neskutečné peníze. Pokud je nyní nutné proti něčemu bojovat, pak je to celý – především pro Evropany zcela destruktivní – Green Deal.

Západ křečovitě oslabuje průmyslovou civilizaci tím, že se snaží eliminovat ropu, uhlí a zemní plyn jako zdroje relativně levné energie. Přitom vědecký základ pro “čistou nulu” je založen toliko na „všeobecné shodě věřících“ než na tvrdých datech. Progresivističtí klimatologové nicméně znějí optimisticky, pokud jde o “pokrok”, kterého bylo dosaženo při ničení uhlíkové energetické základny společnosti.

Víra již prorůstá až do justice

Rýsující se ekonomické náklady spojené s cílem nulových čistých emisí vedou k politickému tlaku. Nedávný osvobozující rozsudek poroty nad devíti vandaly z hnutí Extinction Rebellion nicméně ukazuje, že vášnivá víra v bezprostřední nebezpečí CO₂ se neomezuje jen na klimatické šílence, ale prorůstá až do justice.

Jednou z možností, jak ve stále napjatější mezinárodní situaci ochránit alespoň své peníze před loupeživými nájezdy fialové pětikolky, inflací a “vševidoucím zrakem” Velkého bratra – a k tomu ještě současně podpořit další existenci Protiproudu – je spoření či “konzervace” svých financí ve zlatě. Nepodvoleným nabízíme bezpečnou metodu (zdaleka ne všechny totiž bezpečné jsou).

Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé již ke své spokojenosti tuto možnost s námi využili (budiž jim velký dík!), mnozí o ní ale stále nevědí. Stačí si pustit některý z rozhovorů, který jsme nedávno odvysílali a pochopí. Braňme se! Nedejme jim nic zadarmo!

Klimatologie je složitá, ale klíčová otázka je jednoduchá: Pokuse klima skutečně otepluje, jsme za to zodpovědní? Má hladina atmosférického oxidu uhličitého zásadní vliv na teplotu Země? Mainstreamem rozšiřované zprávy o „klimatické nouzi“ jen zřídka uvádějí kvantitativní údaje. Přesto existují široce dostupné grafy, kterým může porozumět každý. Podívejme se na tři z nich, které dokazují, že odpověď na otázku “Jsme v klimatické nouzi?” zní „ne.“ Je totiž zjevné, že od určitého bodu má oxid uhličitý relativně malý vliv na teplotu planety.

Když ještě nebyly teploměry

První graf je kontroverzní jednoduše proto, že odhady koncentrace CO₂ a teploty před tím, než byly široce dostupné teploměry – tj. po celých 99,99 % historie Země – musí být odhadovány nepřímo, pomocí zástupných ukazatelů, jako jsou ledová jádra, letokruhy stromů a měření izotopů.

Pokud je tento graf globální teploty a koncentrace CO₂ za posledních 600 milionů let přibližně platný, ukazuje dvě věci: Podle jednoho odborníka – a jak ukazuje bod zcela vpravo na grafu – je obsah oxidu uhličitého v atmosféře v dnešní době nejnižší v historii Země s výjimkou období těsně po vymírání na konci permu a velmi brzy ve fanerozoiku (tj. asi před 550 miliony let).

Neexistuje žádná korelace mezi hladinou CO₂ a globální teplotou: když je CO₂ vysoký, teplota může být nízká a naopak. Jisté je, že život obratlovců na Zemi vzkvétal při koncentracích CO₂ mnohem vyšších, než jsou ty dnešní.

CO₂ a teplota stoupají a klesají společně

Korelace mezi CO2 a teplotou je mnohem jasnější v kratším časovém měřítku, 800 000 let, jako v následujícím grafu (který není vůbec kontroverzní). Ukazuje teplotu (červená čára) a čtyři odhady atmosférického CO₂ ze studií EPICA Antarctic Ice Dome v časovém období 800 000 let.

Dva hlavní závěry, které lze z tohoto grafu vyvodit, jsou: V tomto časovém měřítku koncentrace CO₂ a teplota silně korelují: CO₂ a teplota stoupají a klesají společně. Nárůst CO₂ však spolehlivě zaostává za nárůstem teploty, což ukazuje, že změny jsou způsobeny nárůstem teploty, nikoli naopak, jak tvrdí propagandisté. Důvod: Jak se oceány zahřívají, plyny, včetně CO₂, jsou vylučovány, když se ochlazují, atmosférický CO₂, je zase zpětně oceány absorbován. Teplá voda pojme méně rozpuštěného plynu než voda chladná (většina planetárního CO₂ je uložena v oceánech). Nejjednodušším závěrem je, že velké změny atmosférického CO₂ jsou způsobeny změnami planetární teploty,

Závěrečný graf pochází z nedávného dlouhého článku dvou fyziků, Williama Wijngaardena (York University, Toronto) a Williama Happera (Princeton). Článek se zabývá pouze základní fyzikou skleníkového efektu, vzhledem k fyzikálním vlastnostem vzduchu a hrstce skleníkových plynů s nízkou koncentrací (CO2, oxid dusný a metan), které obsahuje.

Modrá křivka ve tvaru zvonu ukazuje množství toku sluneční energie (na různých vlnových délkách, osa x) vyzařovaného do vesmíru ze Země bez atmosféry. (Většina je v infračervené oblasti asi 400-1000.) Zelená čára je tok s atmosférou bez CO₂, ale se všemi ostatními skleníkovými plyny v jejich standardních koncentracích. Černá čára je pro všechny skleníkové plyny, včetně CO₂, v jejich standardních koncentracích.

Pojďme anulovat čistou nulu

Červená čára je pro dvojnásobek standardní koncentrace CO₂ (400 až 800 ppm), ale se všemi ostatními skleníkovými plyny beze změny. Při 400 ppm má CO₂ skleníkový efekt: Vyzařovaná energie je snížena ve frekvenčním rozsahu 500-700. Zvýšení na 800 ppm však nemá téměř žádný další efekt – černé a červené čáry jsou téměř stejné.

Zdvojnásobení standardní koncentrace CO2 ze 400 na 800 ppm tedy nemá prakticky žádný dodatečný skleníkový efekt. Už jenom tyto tři údaje by měly v každém nezaujatém člověku vyvolat pochybnosti o tom, zda další zvyšování CO2 představuje nějakou hrozbu pro životní prostředí.

Země se možná otepluje, ale je nepravděpodobné, že by za to mohl CO2. Neexistuje téměř žádná šance, že by tyto změny byly životu nebezpečné, nebo dokonce (při zjištění, že lidská činnost za ně evidentně není zodpovědná), že oteplování bude pokračovat donekonečna.

Je čas přestat panikařit. Pojďme anulovat čistou nulu.

To se však asi hned tak nestane, protože klimaalarmistům nejde o fakta – a už vůbec ne o planetu. Jde o ideologii zničení civilizace, jež znásilnila vědu a bere si ji pouze jako záminku pro své destruktivní cíle.

**

JOHN STADDON, Daily Sceptic Live, překlad a grafika Protiproud

***

SLEDUJTE: Protiproud TV ve čtvrtek 30. 11. 2023 od 17:00 vysílá další přímý přenos rozhovoru s Miroslavem Ševčíkem. Do rozhovoru můžete vstupovat prostřednictvím chatu, a to i s předstihem před zahájením vysílání.