San Francisco: americko-čínský summit skončil, souboj pokračuje

Kvůli vytvoření příznivého pozadí letu přes oceán předsedy Si, který v posledních měsících velmi neochotně opouští hranice své mocnosti, se Peking neomezil jen na slova. Byl oznámen rekordní nákup amerických sójových bobů, možnost obnovení dovozu letadel Boeing po čtyřleté přestávce.

Laťku optimismu zvedl do maximální výšky hlavní deník ČLR Ren-Ming zhibao.                    14. listopadu, v den odletu Si Ťin-pchinga do Ameriky, napsal: “Čínsko-americké vztahy jsou nejdůležitější bilaterální vztahy na světě. Odpověď na otázku, zda ČLR a USA dokážou najít správnou cestu komunikace, se týká mírového rozvoje na planetě, budoucího osudu lidstva”. Globální rozměr návštěvy a očekávání globálních historických změn na základě jejích výsledků zkorigoval samotný Si Ťin-pching. Tentýž Ren-Mini zhibao shrnul jeho výroky při jednání s prezidentem Bidenem takto: “Rozvoj a růst Číny má vnitřní logiku, nezastaví je vnější síly”, prohlásil Si Ťin-pching. Vyjádřil naději, že “USA vezmou obavy Číny vážně, přijmou opatření a zruší jednostranné sankce, aby zajistily čestné, spravedlivé, a nediskriminační prostředí pro čínské podniky”.

Americké obchodní sankce se staly jedním z faktorů současných potíží čínské ekonomiky. Zahájené v roce 2018 prezidentem Trumpem se rok od roku rozšiřovaly do všech nových oblastí ekonomiky. Za prezidenta Bidena trend pokračoval a získal charakter obchodní války. Nejde jen o další potíže pro čínský export. Již zavedená cla a další omezení sice zvýšila ceny, a donutila každou americkou rodinu platit za čínské zboží více o tisíc dolarů ročně. To nezpůsobilo katastrofu – objem čínsko-amerického obchodu v roce 2022 činil 680 miliard dolarů. Údery se ale staly citlivými v oblasti obchodu s high-tech zbožím. Na jedné straně USA vyhlásily totální válku výrobkům firem ZTE, Huawei, a to nejen na amerických trzích, ale i ve světovém měřítku. Na druhé straně byla přijata nebývalá opatření k zabránění vývozu pokročilých zařízení a technologií do Říše středu. Prezident Biden v posledních měsících, aniž by čekal na přijetí zákonů kongresem, svými dekrety drasticky omezil investice amerických společností do čínských vysocetechnologických podniků. Kromě toho je zakázán vývoz čipů používaných Číňany při vývoji umělé inteligence.

Sankce se již projevují na čínském národním hospodářství. Roste nezaměstnanost mezi miliony migrujících rolníků z vnitrozemí, kteří v továrnách v přímořských provinciích vyrábějí produkty pro americký trh. Klesá počet pracovních míst pro “bílé límečky”, zejména absolventy vysokých škol. Klesá kupní síla střední třídy, která investuje peníze do nemovitostí, což je téměř pětina čínského HDP. Americké sankce a následujícího v nich Západu však mohou v dohledné době zpomalit tempo oživení čínské ekonomiky.

“Cena otázky” zachování nebo snížení sankcí k výsledkům návštěvy do San Franciska byla velmi vysoká. Zdá se, že ta či ona varianta vývoje událostí dokonce ovlivnila načasování dalšího pléna Ústředního výboru KS Číny. Tato rokování vedení Komunistické strany se konají jednou ročně a věnují se strategickým otázkám. Podle tradice se pléna a sjezdy konají v říjnu nebo nejpozději v listopadu. A za nejdůležitější v období mezi sjezdy je považováno třetí plénum, na kterém se opět tradičně předkládají otázky ekonomiky. Zahájení 3. pléna 20. sjezdu, tedy třetího po 20. sjezdu KS Číny (říjen 2020), lze očekávat každým dnem. V jeho materiálech se nevyhnutelně odrazí loučení s iluzemi o možnosti zachování vzájemně výhodných vazeb s Amerikou. Byly ustanoveny ještě Teng Siao-Pchingem na počátku 80.let a pomohly Číně dosáhnout velkolepých úspěchů na cestě “reforem a otevřenosti”. Ale tyto úspěchy pak vyděsily Ameriku a způsobily přechod nejprve k zadržování za Baracka Obamy, poté k obchodní válce za Donalda Trumpa a k současné všestranné studené válce za vlády Joe Bidena.

V rovnici, kterou se formuluje čínská ekonomika, na místě vazeb s Amerikou a Západem narůstá velké znaménko mínus. Současně rostou i plusy, a sice obchod s Ruskem, zeměmi jihovýchodní Asie, Blízkého východu, Afriky, Latinské Ameriky. Pozitivní roli hrají partneři v ŠOS, BRICS, iniciativy Pás a cesta. Zůstávají “v mysli” i kontakty s americkým byznysem. Není divu, že předseda Si Ťin-pching se po ne příliš efektivní schůzce s prezidentem Bidenem vydal přímo na večeři, kterou na jeho počest uspořádalo sdružení podnikatelů a politiků, kteří obhajují zachování vazeb s ČLR. 400 vstupenek po 40 tisících dolarech se během několika dní rozprodalo, desítky lidí, kteří přišli pozdě k pokladně, celý večer stály u vchodu do banketového sálu a čekaly na “volný lístek”. Ve frontě na fotografii s hlavním komunistou planety trpělivě stáli hlavní kapitalisté Elon Musk (Tesla), Tim Cook (Apple), Ray Dalio (Bridgewater Associates), vedení NIKE, Pfizer, Qualcomm, Mastercard…

Takže se neočekává definitivní návrat k formuli Mao Ce-tunga o “Spoléhání se na vlastní síly” ani na 3.plénu ÚV KS Číny, ani v dohledné budoucnosti, i když se tento slogan “velkého vůdce” začal častěji objevovat na stránkách novin a v článcích ekonomů.  Role zahraničních trhů se totiž v letech vedení Si Ťin-pchinga záměrně zmenšuje. Nejprve to byla strategie “Nová normalita”, poté strategie “Dvojitá cirkulace”, která definitivně stanovila prioritu domácího trhu, rozvoje ekonomiky prostřednictvím zvýšení blahobytu a kupní síly vlastního obyvatelstva. Ale nejdůležitější složka v rovnici čínského rozvoje zůstává neměnná, je to “socialismus s čínským specifikem”. Jeho podstatou je koexistence a součinnost plánované socialistické ekonomiky se soukromým kapitalistickým sektorem při regulující roli vládnoucí komunistické strany. Tento model, vyvinutý prostřednictvím pokusů a omylů s přihlédnutím ke zkušenostem sovětského NEPu a “asijských tygrů”, umožňuje Říši středu dosáhnout rekordů v přímých úsecích vývoje a poskytuje stabilitu na strmých zatáčkách. Tento model pomohl Číně unést tíhu tříletého boje s covidem a pětileté “obchodní války” s Amerikou.  Zabezpečuje tempa růstu, která závidí i USA i další přední světové ekonomiky. Na konci letošního roku Číňané očekávají růst HDP “kolem 5 %”. Nejnovější prognóza MMF je 5,4 %.

Si Ťin-pching ve svém projevu v San Franciscu použil svou oblíbenou mantru, že “ve světě dochází k obrovským změnám, jaké nebyly za posledních 100 let”. Zároveň dodal, že na Washingtonu a Pekingu závisí budoucnost – spolupráce nebo konfrontace. Během rozhovorů s prezidentem Putinem po slovech o “nebývalých po 100 letech velkých změnách” nešlo o volbu možností. Na schodech Velkého kremelského paláce v březnu tohoto roku následoval klíčový dodatek: “A my s Vámi tyto změny posouváme”.

Jurij Tavrovský

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

fondsk