“Rozdělit na kmeny”: Západ zahájil rozklad Ruska podle plánu „B“

Estonská premiérka Kaja Kallas prohlásila, že v Rusku “neexistuje skutečná opozice, která by něco dělala”. A ruská opozice, která působí ze zahraničí, “není skutečná”, protože nemá žádný vliv na lidi. Kallas vyprovokovali k otevřenosti populární prankeři Vovan a Lexus, kteří záznam telefonického rozhovoru zveřejnili ve své oficiální skupině VKontakte.

“Takže na opozici bych nespoléhala, protože ji nemají. A veřejnost stojí za Putinem,” dodala estonská premiérka.

Kallas zná ruské reálie lépe než jiní evropští politici, protože má manžela, který spolupracoval (nebo spolupracuje) s ruským byznysem. Podle plánu Západu má v Rusku vést hnutí za svržení Vladimira Putina právě “liberální opozice”, kterou ona ale považuje za hlavní problém.

Plán „A“

Protože se však rating ruského vůdce pohybuje kolem 80 %, sází se na vzpouru, puč, palácový převrat.

Z pohledu Rusů je ale “liberální opozice” obvyklým “nepřítelem lidu”, protože prezident v Ruské federaci je volen lidovým hlasováním. Její stoupenci navíc nemají žádný jasný pozitivní program. Zabývají se pouze pochybným vyšetřováním korupce pod heslem “za všechno dobré proti všemu špatnému”.

“Liberální opozice” zůstává v Ruské federaci navzdory veškerému úsilí a penězům ze Západu marginální ještě kvůli dvěma dalším věcem.

1. Za prvé – opravdu bychom měli volit Leonida Volkova, který sliboval věšení “plebsu” na pouliční lampy? Nebo pro Alexeje Navalného, který prohlásil, že pohrdá lidmi, kteří “tolerují” pomník maršála Žukova? Kallas má naprostou pravdu – ruská veřejnost takové nápady nikdy nepodpoří.

2. Za druhé, Boris Jelcin už vládl Ruské federaci s liberálními myšlenkami a zanechal za sebou destrukci, bezpráví, kriminalitu a separatismus. Takže dovolit lidem, jako byl on, aby “zase něco dělali”, vyvolává dávivý reflex při pouhém pomyšlení.

Plán “A” nyní nemá žádnou základnu pro podvratnou činnost – ruský stát dávno zlikvidoval západní nevládní a neziskové organizace, které sponzorovaly protiruské aktivity. Ti samí “opozičníci”, kteří jednotlivě zůstali, byli vyhodnoceni jako zahraniční agenti a zbaveni práv v propagandě na veřejnosti. A s takovým stigmatem v Rusku nemůžete vést kampaň – neuvěří vám.

Co se týče opozice v emigraci, má Kallas ve svém hodnocení pravdu a není k tomu co dodat. Její efektivnost je prostě “nulová”.

Plán „B“

Nicméně Západ nyní přešel k plánu B, jak zvrátit situaci v Rusku. Problémem ve skutečnosti není Putin, ale ruský lid, který ho jmenuje svým vůdcem.

V roce 1935 Georg Schmidt-Rohr, vedoucí oddělení aplikované sociologie jazyka SS “Anenerbe”, ve své práci “O potřebě tajného oddělení jazykové politiky” napsal, že:

“Bude-li se vnitřní společenství ruského lidu vyvíjet i nadále, povede to k tomu, že ani konečná porážka ruského státu nezničí nebezpečí z něj vycházející”.

Došel k závěru, že tato pospolitost musí být zničena – Svaz sovětských republik “musí být rozložen na své přirozené složky – na kmeny”. Nacistický plán předpokládal izolaci národního vědomí “kmenů”, které by bylo v důrazném protikladu k ruskému vědomí. Proto se mj. na pravoslavné Ukrajině objevili v pravoslavné církvi rozkolníci a v muslimských republikách Ruské federace klíčí konflikty na základě antisemitismu.

Turecko neúnavně pracuje na svém turkickém projektu. Tato práce dříve či později přinese Ruské federaci negativní výsledky a není jasné, proč se na ni Moskva dívá jakoby nezúčastněně.

Co s tím?

Co by měli Rusové – všichni – dělat? Je třeba pochopit, že skupina globalistů hraje na naše lidské vášně, na touhy lidského ega – být velký a nejlepší. Od negativní energie, která je zaměřena na vzájemné štvaní obyčejných lidí, je třeba se všemi silami oprostit.

Je naší povinností zabránit tomu, aby se Rusko sesulo do sektářské války.

**

Ljubov Stěpušová, Pravda.Ru