Nezamýšlené důsledky izraelského útoku na Palestinu

Navzdory devastaci Gazy i hromadnému vraždění jejích obyvatel, dosáhl však Hamás svého druhu vítězství. Netanjahův brutální útok na civilisty odhalil totiž až dosud před světem skrývaný sionistický apartheid. Pro případné obhájce Izraele se tak až nyní stává mimořádně obtížné tvrdit, že „Izrael nikdy nemůže udělat nic špatného“.

Po desítky let Izrael pomalu, ale o to jistěji, vytlačuje Palestince z Palestiny. Svět to toleroval zčasti i proto, že sionistické násilí bylo omezeno jak v čase, tak i v rozsahu, a stěží pochopitelná situace se překrývala též  řečmi o „dvoustátním řešení“.

Tentokrát je však násilí neomezené a jeho otevřeně deklarovaným cílem je vyprázdnit Palestinu od Palestinců, včetně Gazanů, v současnosti naháněných do stanových měst v egyptské poušti Sinaj. Už to tedy není jen další případ vyprázdnění jedné konkrétní vesnice na Západním břehu řeky Jordán, či omezeného vpádu do Gazy. Tentokrát je svět postaven před otevřeně vyhlášenou sionistickou agendu genocidy.

Což západním vládám, předstírajícím, že podporují lidská práva a odsuzují válečné zločiny, dělá  vrásky na čele. A je to problém i pro americké evagelikány, známé jako „křesťanští sionisté“.

Genocidu nelze totiž jen tak snadno sladit s učením Ježíše.

Takže evangelíci se nyní budou muset rozhodnout mezi uznáváním Izraele – a uznáváním Ježíše.

Důsledkem válek Washingtonu za věc Izraele je též skutečnost, že západní země se staly domovem milionů muslimských uprchlíků, kteří se nyní bouří proti tomu, že Západ geocidu Palestinců podporuje. Což do politiky západních vlád vnáší další prvek nestability, jejímž důsledkem by mohl byt jejich méně jednostranný postoj vůči sionistickému Izraeli.

Nikoli celý Izrael je sionistický. Netanjahu má jen menšinovou podporu. Takže výsledek současného vření na Blízkém východě může být diametrálně odlišný od toho, s kterým američtí  neokonzervativní spojenci Izraaele původně počítali.

Překlad: Lubomír Man