Jaké to je?

Na snímku je vidět, že nás dezolátů měsíc po měsíci přibývá …

Pamatujete, jak Šafrův plátek For rum 24 chrlil oslavné ódy na ukrajinskou ofenzívu? Ukrajinci každý den prolomili poslední obrannou linii. Po tři měsíce téměř den co den, Ukrajinci drtili Rusy na severu, pak je drtili uprostřed, pak je drtili na jihu. Pořád je drtili. Skvělá ofenzíva, už brzy Ukrajinci dosáhnou Azovského moře, rozštípnou frontu vedví a za chvíli budou šturmovat na Sevastopol.

Jak to dopadlo? Útočí Rusové, ale podle Šafra mají alespoň obrovské ztráty. Rusové teď obkličují Adějevku a já už jen čekám, kdy naši intervjuci přijdou s tím, že je to město bez jakékoliv strategické hodnoty. Jako tomu bylo u Bachmutu. Pro „strategicky naprosto bezvýznamné město“ vykrvácely desetitisíce ukrajinských vojáků.

A pak se v západních médiích nějak namnožili proruští kolaboranti. Začaly se objevovat články, že Ukrajinci nemohou vyhrát, že ta neomezená západní podpora není zase tak neomezená, že Evropa Ukrajině slíbila milion dělostřeleckých granátů, ale dodat jich dokáže asi tak třetinu, že Rusové vyrábějí víc munice než Evropa i USA dohromady… Proruští kolaborantští novináři v těch nejprestižnějších západních plátcích začali psát o tom, že Rusko si zajistilo podporu zemí globálního jihu, podporu z Číny i KLDR.

Kdy skončily články o tom, jak Rusům dochází munice? Kdy skončily články o tom, že Putin je mezinárodně izolovaný?

Naopak se stále častěji mluví o tom, že Rusko ustálo sankce, svojí ropu prodává nad úrovní cenového stropu, nastartovalo ekonomický růst, má spoustu peněz na válečný rozpočet, bylo schopné přesměrovat svůj zahraniční obchod, Putinova podpora nijak výrazně neklesá, obyvatelstvo válku na Ukrajině víceméně bez problémů snáší a nebo přímo podporuje, počty mrtvých sice nikdo nezná, ale zřejmě jsou únosné, protože lidi se nijak výrazně nebouří, ba ani ti ropní a plynoví multimiliardáři s jachtami se od Kremlu neodvrátili. Naopak, chybná politika Západu vůči různým Abramovičům vehnala kosmopolitní Rusy Putinovi do náruče.

Tohle už neříkají dezoláti. Tohle říká západní majnstrým. Rusko má na bojišti převahu. A já se ptám: byla během války chvíle, kdy převahu nemělo? Byla během války situace, kdy měla Ukrajina alespoň teoretickou šanci na vítězství?

Rusko na Ukrajině dělá, co dělat chce. To byl můj názor po prvních pár týdnech konfliktu a nic se na tom nezměnilo. První fáze – vpadnout na ukrajinské území a zažehnout válečný požár mimo své vlastní hranice. Druhá fáze – zkonsolidovat bojiště a logistické trasy a vytvořit podmínky pro udržování válečného ohně. Třetí fáze – nechat ve válečném ohni shořet všechno (a všechny) co Ukrajina dopraví na bojiště. Se ztrátami se počítá a je třeba pomocí válečné mlhy uchlácholit Západ, aby nepřešel na válečnou výrobu.

Institut pro studium války na to přišel o rok později než alternativní média. Vojenští analytici typu Visingr nebo Petrla na to ještě nepřišli a pořád věří v zázračný obrat, ačkoliv nevidí žádnou kvalitativní ani kvantitativní změnu ani na bojišti ani v zázemí, která by dávala důvod k optimismu. Nábojů Ukrajině nepřibývá. Náboje docházejí. Jak je to dlouho, co mají Ukrajinci henty rakety s dostřelem až 300 km? Změnilo se něco? Po pár rozstřílených letištích nebo budovách Rusové přeskupili svoje síly a vše se vrátilo do starých kolejí.

Západní proruští kolaboranti v médiích také stále častěji zveřejňují statistiky západní pomoci Ukrajině. Jsou to impozantní čísla. Kam se hrabe Afghanistán nebo Irák. Západ prý do války na Ukrajině narval už víc než 200 miliard dolarů. I v tom nejoptimističtějším případě jsou síly na bojišti přinejmenším vyrovnané. To znamená, že Rusko také mohlo do války nasypat 200 miliard dolarů? Nebo válčí mnohem levněji? Jak to zní, když řeknu, že Rusko válčí proti dvěma stům miliardám dolarů a „mongoloidní hordy“ to docela dobře zvládají?

Z grafů také zřetelně vyplývá, že ta pomoc klesá. Není divu… Když přijede Sitting Ping do Moskvy, tak kvůli němu nemusejí uklízet bezdomovecké stany, psí hovna a lakovat trávu na zeleno, jako to dělali v San Francisku. Jestli v Rusku kdysi měli Potěmkinovské vesnice, tak v USA teď mají Bidenovská města. Co se děje s naším hospodářstvím a cenami energií, je zbytečné popisovat. Všichni to zažíváme a od příštího roku to budeme zažívat ještě mnohem víc.

Na ukrajiské frontě se začaly objevovat i mrtvé vojačky. Průměrný věk vojáka v ukrajinské armádě je přes čtyřicet let. V nekrolozích se běžně objevují tankisté, kterým bylo přes padesát. Ukrajinská ofenzíva nedosáhla ničeho a zachraňovat to oslavnými ódami na malé předmostí za Dněprem v bažinaté a těžko prostupné krajině, je naprosto zcestné.

Co se změnilo od loňského podzimu? Nic. Jen zemřelo strašně moc lidí, ukrajinští uprchlíci mají stále menší důvod se vrátit domů, ukrajinské dluhy jsou nesplatitelné… pro co se ještě válčí? Pro univerzální evropské hodnoty? Pro které ale nestojí za to, rozjet válečnou ekonomiku a nestojí za to, přerušit grýndýly?

Válečné oběti je možné ospravedlnit, pokud zvítězíte. To pak vytesáte pomníky z mramoru, napíšete tam, že ti mladí kluci umřeli za svobodu, demokracii, za pravdu, za víru… Vždycky najdete nějakého pisálka nebo filozofa, který to dobře okecá a zdůvodní. Uděláte tam věčný oheň (z ruského plynu), postavíte tam čestnou stráž, budou tam jezdit školní výlety a je to. Zemřely statisíce lidí, ale Ukrajina zvítězila… Jenže ono to vypadá spíš naopak. V Rusku si udělají pomníky s čestnou stráží a budou k nim jezdit ruské děti. Na Ukrajině se budou už brzy ptát, jestli stálo za to prohrát, přijít o kus území, zadlužit se na sto let a ještě obětovat statisíce mladých kluků (a teď už i děvčat), co měli život před sebou.

A já se ptám všech těch, kteří nám spílali do kolaborantů… Jaké to je? Jako to je, hnát do ztracených bitev mladé kluky? Jaké to je, opájet se iluzemi o vítězství, které nepřijde? Jaké to je, věřit novinářům, že Rusům dochází munice, vojáci i nafta, Putin už brzy umře a Rusko se rozpadne? Jaké to je si potom ze dne na den přečíst, že Rusko se nehroutí, není v izolaci a dokonce dosahuje hospodářského růstu? Jako to je, posílat zbraně, aby mohlo umřít ještě víc Ukrajinců, aby to ještě víc zdevastovalo zemi, aby se ještě chvíli udržovala iluze o slabém Rusku bez podpory?

Jaké to je, zjistit, že vám majnstrýmoví intervjuci zase lhali? Jaké to je, zjistit, že všichni to vojenští experti lhali také? Jaké to je, zjistit, že přes všechny oslavné ódy se fronta prakticky nepohnula? Myslíte, že s těmito hodnotami ještě někam dojdete? Že nám to zachrání ekonomiku? Myslíte, že tohle lhaní vám bude ku prospěchu a můžete na něm postavit budoucnost? Myslíte, že když řeknete, že Rusko je izolované, tak se to stane? Myslíte, že zbožná přání, co jsou otcem myšlenky, vám tuhle válku vyhrají?

Zelenský už sám říká, že se bojí převratu… Ano, to mu celkem pravděpodobně hrozí. Stejně tak je celkem pravděpodobné, že Ukrajina se svých dluhů a závazků vůči Západu zbaví tím, že prostě přejde na stranu Ruska. Je to totiž nejjednodušší možnost. Oni to tak dělali celá staletí. Nejprve zuřivě válčili a pak prostě změnili prapor. Myslíte, že tentokrát to bude jinak? Myslíte, že se Američané tentokrát zachovají jinak než jak se zachovali v Afghanistánu? Myslíte, že prohra v této válce bude něco hezkého? Myslíte, že tuto prohru ustojíte? Myslíte, že nebudou padat státy i režimy?

A aby bylo celé tragédii učiněno zadost, Lipavský teď navrhne zabavování ruského majetku u nás a vláda s tím souhlasí… Hodnoty vole!

Já vím, budeme pro vás kolaboranti dál. A až se ukáže, že jsme měli pravdu, budete nás nenávidět ještě víc.

**

Daniel Sterzik – Vidlák, Litterate