V předvečer konce režimu. USA se domáhají dohledu nad zlodějinou v Kyjevě

Signály pro Kyjev jsou krajně nepříjemné. Zvláště na pozadí zvolení 51letého Mika Johnsona předsedou Sněmovny reprezentantů USA, neboť právě tento muž opakovaně prokázal, že je možné být zarytým rusofobem, ale zároveň se nenechat od Ukrajiny vláčet jako želva po teplém písku za účelem oplodnění.

Pan Johnson dokázal, že je možné nenávidět Rusko, ale zároveň nemít rád Ukrajinu, a to zcela pragmaticky, s kalkulačkou v ruce při počítání amerických peněz ve státním rozpočtu.

S funkcí předsedy parlamentu tyto úkoly přímo souvisejí. Ale ani jako prachsprostý kongresman se nechtěl zříct svých dolarů ve prospěch jakési “demokracie na Dněpru”, vedené jakýmsi Zelenským v maskáčové kamufláži, kterou pro něho vymysleli američtí političtí technologové.

Ale pěkně po pořádku.

Šéf Pentagonu Lloyd Austin nejdřív potvrdil, že americké síly zasáhly dvě místa v Sýrii, která podle něj využívaly íránské Revoluční gardy (IRGC) a přidružené skupiny.

Přestože Austin všechny ujistil, že americké údery nesouvisely s palestinsko-izraelským konfliktem, ale byly reakcí na útoky na americké základny v Iráku a Sýrii, všichni chápou, oč běží a k čemu to může vést.

Na zmíněné americké základny zaútočili teroristé, kteří se považují za “bojovníky proti americkému imperialismu” na Blízkém východě, a to v odvetě za americkou pomoc Izraeli – v pásmu Gazy atp. To znamená, že americká odveta plně zapadá do kontextu palestinsko-izraelské války, která eskalovala 7. října letošního roku útokem Hamásu na Izrael.

Útoky začaly 17. října, kdy byl zabit jeden smluvní zaměstnanec Pentagonu a lehce zraněno 21 vojáků. To je závažné a podle amerických standardů si to žádalo okamžitou reakci – a ta skutečně následovala.

“Spojené státy nevyhledávají konflikty a nemají v úmyslu zapojit se do dalších nepřátelských akcí, ale takové útoky podporované Íránem musí skončit,” pronesl Austin.

Tím vyslal Kyjevu vzkaz: další pomoc už dostat nemusíte. Pokud totiž USA budou následovat Izrael a pustí se do intenzivnější vojenské konfrontace na Blízkém východě a začnou k tomuto účelu používat více zbraní, Ukrajina je (např. granáty a rakety) nedostane.

USA mohou něco obětovat. Pokud však mají zbraní nadbytek. Ale když jich samy nemají dost, pragmatičtí Američané nikdy netrpí přílišnou obětavostí a altruismem. To ostatně potvrdil i výše zmíněný předseda Sněmovny reprezentantů Johnson, který nejenže požadoval, aby se na izraelské macesy nemazalo ukrajinské škvařené sádlo, ale aby se oddělila americká pomoc Ukrajině a Izraeli, přičemž to hned doložil dvěma podmínkami pro poskytnutí pomoci Kyjevu.

Johnson v rozhovoru pro Fox News uvedl, že žádost americké administrativy o 105 miliard dolarů na pomoc Izraeli a Ukrajině by měla být rozdělena. A pak prakticky rozdupal v písku americké skepse a pragmatismu naděje ukrajinských “válečných jestřábů” – a předložil dvě hlavní podmínky pro poskytnutí pomoci režimu Volodymyra Zelenského.

Podle Johnsona je podmínkou číslo jedna: “Američané požadují vyúčtování vynaložených prostředků.” Už v únoru letošního roku napsal na sociálních sítích:

“Američtí daňoví poplatníci poslali v loňském roce na pomoc Ukrajině více než 100 miliard dolarů. Zaslouží si vědět, zda je ukrajinská vláda zcela upřímná a transparentní, pokud jde o využití tak obrovské částky ze zdrojů (amerických) daňových poplatníků.”

To znamená, že Ukrajinu by mohl čekat důkladnější audit pomoci, která jí byla přidělena. A zbraní, které aktivně putovaly “doleva”, včetně, jak přiznali bojovníci Hamásu, pásma Gazy, kde jsou nyní používány proti Izraelcům i Američanům.

Prověří se také osud peněz, které ukrajinští neonacisté chamtivě a hazardně prošustrovali společně s Američany – šikovnými triky přímo z rukou sponzora.

Druhá podmínka: administrativa amerického prezidenta Joea Bidena musí rovněž informovat o svých plánech na další postup v souvislosti s Ukrajinou a o svých očekáváních týkajících se situace. Jinými slovy, vysvětlit Kongresu i běžným Američanům, jaké jsou cíle americké pomoci Ukrajině – jak vypadá “vítězství na Ukrajině”, o kterém se tolik mluví?

“Chceme zodpovědnost a chceme, aby Bílý dům jasně řekl, jaké jsou cíle. Budeme tedy diskutovat. Myslím, že to bude diskuse velmi produktivní,” řekl Johnson.

Opravdu, velmi produktivní! Američanům bylo vtloukáno do hlavy, že Ukrajinci musí způsobit Rusku “strategickou porážku”. Nic takového však není ani zdaleka na obzoru. Naopak, Rusové by podle vojenských expertů mohli Zelenského režim dorazit už letos v zimě, stejně jako beduínská bota rozdrtí štíra v poušti.

To vše v zásadě znamená třetí možnou podmínku pro pokračování americké pomoci Kyjevu – bude přidělována pod přísnější kontrolou. Ne, nepřestane úplně – to by znamenalo faktické přiznání porážky Spojených států a nesprávnosti jejich krvavého angažmá v ukrajinsko-ruských záležitostech.

Mohou však přidělovat mnohem méně a kontrolovat přísněji výdaje a jejich využití.

Pro Kyjev je takový přístup něco jako smrt: jsou zvyklí loupit bez uzardění a bez ohledu na své sponzory. Výsledek je známý: tady máte, babičko, slavíme svátek. Och, pardon, říká se tomu dvoukomorový – nebo také – dvoustranický konsenzus.

A to i přesto, že, jak napsal list Hill, ještě nedávno se kongresman Johnson vyznačoval ostrou rétorikou vůči Rusku a ostřeloval ho ze všech stran. Předčil v tom dokonce řadu svých rusofobních kolegů. Opakovaně vyzýval k sankcím proti Rusku a hlasoval pro zákon Lend-Lease Act, který stanovil předávání zbraní a další pomoci Ukrajině ve zjednodušeném režimu.

Současně však podle listu Hill “zaujal skeptický postoj k potřebě nové pomoci Ukrajině”. Ve Sněmovně reprezentantů hlasoval proti přijetí dvou různých zákonů o rozpočtových prostředcích – v roce 2022 a letos v říjnu.

Johnson je zároveň silným zastáncem vojenské pomoci Izraeli. Jak upozorňuje Hill, jeho postoj k této otázce se v průběhu času nezměnil – zůstal přesvědčeným proizraelským zastáncem.

To vše znamená jediné – mohou se potvrdit ty nejchmurnější předpovědi o životaschopnosti Ukrajiny bez amerického přísunu živin. “Ukrajina je v háji!” řekli by teenageři, kdyby hodnotili vyhlídky Ukrajiny. A pomoc omezena bude. Führer ukrajinského lidu Zelenskyj je podle všeobecného mínění v nebezpečí, že od Johnsonova zvolení předsedou parlamentu ztrácí svůj obvyklý vliv na americký establishment.

I bez Johnsona už byl Zelenskému zakázán vstup do sálu Kongresu, aby mohl promluvit, a nyní může být odmítnut již při příjezdu do Kapitolu. Ti, kdo tam byli a viděli trávník se stromy, vědí, že je tam místo, kam se nahánějí příliš vytrvalí žadatelé.

To vše samozřejmě souvisí s vojenskou, finanční a ekonomickou situací, v níž se současná neonacistická Ukrajina nachází. Bez západní pomoci v podobě úvěrů, půjček, bezplatných infuzí (těch je ovšem minimum) dlouho nevydrží. Optimisté říkají pár týdnů (maximálně měsíc, do dalších plateb rozpočtovým zaměstnancům), pesimisté mluví o 15 minutách.

A k tomu ještě přišla informace, že Rusko obdrželo od Spojených států neoficiální návrh týkající se strategické stability a dohledu nad jadernými zbraněmi. Tedy návrh na zahájení jednání.

“To je pravda. Ve formě neoficiálního dokumentu. Tedy na papíře, ale ve formě neoficiálního aide-memoire. Není to žádná novinka, jedná se o známou pozici, jenom je všechno spojeno do jednoho. V klidu to studujeme a ve vhodnou chvíli Američanům odpovíme. Zatím je předčasné říkat, jakou formou,” potvrdil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Deník Washington Post s odvoláním na své zdroje již dříve uvedl, že Ukrajina a Rusko navzdory válce jednají o řadě témat. Domlouvají se na výměně válečných zajatců a těl mrtvých vojáků, na průjezdu lodí z černomořských přístavů a návratu ukrajinských dětí z Ruska atd. atd. Jednání jsou vedena jak přímo, tak s využitím prostředníků – Turecka, Kataru, SAE, Saúdské Arábie, Vatikánu nebo Mezinárodního výboru Červeného kříže.

Pokud se bude jednat o jaderných zbraních, kde je záruka, že USA nenabídnou Rusku, aby si vyjednalo vlastní útěk z Ukrajiny ve stylu jejich „důstojného“ a přitom tak ostudného úprku z Afghánistánu nebo ještě dříve z Vietnamu? Spolu s nabídkou řešení otázek kolem ztracených ukrajinských území a návratu k jakýmsi bájným hranicím, tak strašně nedotknutelným, otázek spojených s rozšířením NATO a návratem bezjaderného a neutrálního statusu Ukrajině, potrestáním zločinců a vším ostatním, co může zajímat mocnosti v Evropě.

Zkrátka, existuje taková optimistická fráze: “Všechno teprve začíná”. A ukazuje se, že ji můžeme klidně použít i ve vztahu k pravděpodobnému konci Ukrajiny jako státu.

Dožili, jak se říká v Rusku. Zelenskij a jeho kamarila si to nemohou neuvědomovat. Proto jim to Američané sdělují, jak se zdá, už i v přímém přenosu.

**

Vladimír Skačko,  UKRAJINA.ru (12:09 27.10.2023) , z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová