Udělejme si v tom pořádek

Důvěra v dostatečné krytí zad médii, cizími penězi a v možnost přizpůsobit si volební systém je otřesena. Navíc přibývá nespokojených občanů, byť skalní voliče některé ze stran Pětikoalice nepřesvědčí o vlastním omylu asi ani okamžik, kdy budou nuceni chodit na pastvu, zatímco ukrajinští přivandrovalci budou žít v relativním luxusu placeném z námi odváděných krvavých daní. Bude zajímavé sledovat proliberály, až budou nuceni posílat své děti do jednotek zřízených válkychtivou Černochovou, přičemž ukrajinští pseudouprchlíci budou využívat eurounijního práva, dle kterého členské státy nevydávají dezertéry zpět do vlasti.

Vraťme se však ještě k volbám na Slovensku. Naši přední představitelé výsledky přijali chladně, prezident Petr Pavel snažící se Slovákům vměšovat do vnitropolitického boje zmlknul a Pavel Novotný ironicky popřál neonacistům k výhře. Mimochodem právě neonacismus je poslední dobou často omílaným tématem a zneužíván k hanění skupin občanů a politických stran, pro které je národnostní otázka jednou ze zásadních. Přitom nejde o žádnou nenávist k cizím národům, ale pouze o snahu preferovat Čechy v Čechách, Slováky na Slovensku Maďary v Maďarsku a Evropany v Evropě. Nyní citujeme:,, Neonacisté vycházejí z teze o nadřazenosti bílé rasy. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou přistěhovalci, politická levice, liberálové, Romové, homosexuálové, anarchisté, komunisté a především Židé.“

Novodobá definice nacistů z Wikipedie je kapku zarážející. Pochybujeme, že by kdokoliv trochu inteligentní u nás tvrdil, že černoši jsou lidský odpad. To, že jsou z Afriky a patří tam, je nezpochybnitelné. Ti, kteří tam nežijí, byli v minulosti deportováni k nuceným pracím do Ameriky i do Evropy. Jejich potomci v nových destinacích získali občanská práva a je jen na nich, jak s nimi nakládají. Pokud si neváží možnosti žít na solidní úrovni, je to jejich škoda. Jiné je to u stávajících migrantů, kteří hledají blahobyt, aniž by k němu přispívali. Nejde o nadřazenost bílé rasy, ale o její pracovitost, intelekt a disciplínu. To vše řadě migrantů prostě chybí. Chránit proti nim vlastní občany by mělo být svatou povinností jednotlivých vlád států, kterých se migrace dotýká.

Moderní levice je součástí politické scény, a pokud si uvědomujeme správně, je často velmi extrémistická. Vzpomeňme na přilepovače se k asfaltu, greendealisty a další podobnou svoloč u nás představovanou Piráty, jinde Zelenými. Tito lidé absolutně postrádající smysl pro realitu, povinnost a disciplínu. Jsou doslova škůdci, u nichž převládá agresivní ideologie nad schopností logicky uvažovat. Hovoříme o krajní levici, která se svým chováním značně přibližuje radikální pravici.

Liberálové jsou současnou hybnou silou likvidace Evropy. Jsou blízce spojeni s krajní levicí, přestože se často tváří středově. Příkladem jsou u nás STAN i ODS a Top09. Liberalismus v dnešním podání je de facto destruktivním politickým směrem, jehož úkolem je změnit prosperující státy v dojnou krávu pro vrchní samozvanou vrstvu. Tady nejde o ideologii, ale o zločinné jednání s jasným úkolem ožebračit prosté občany. Navíc stojí za podporou zájmů Spojených států spojenou s předsudečnou nenávistí k Rusku. Ani tady nejde o nic jiného, než o pokus přelít ruské bohatství do západních korporací a fondů.

Romové, anarchisté (ti ale patři k extrémní levici), komunisté a Židé jsou součástí našeho světa a až na skutečné výjimky (například idioti z řad tvrdého jádra fotbalových fanoušků) nikomu nijak až tak nevadí. Bohužel Romové mají dlouhodobě špatnou pracovní morálku a pověst, za což může jejich historický vývoj. Jejich schopnost zneužívat sociální systém je neuvěřitelná. Přesto je nikdo u nás nešikanuje a spíše oni umí dělat problémy. Komunisté mají momentálně často zdravější pohled na současnou problematiku než liberálové. Homosexuálové jsou momentálně preferovanou částí společnosti a patří do LGBT komunity, jejíž přínosnost pro lidstvo je velmi sporadická až nicotná. Heterosexualita je jaksi přirozenější a uměle protlačovaná tolerance k homosexualitě je kontraproduktivní. Nakonec Židé. To je národ s bohatými tradicemi, specifickými zvyky a žije jich mezi námi mnohem více, než tušíme. Rozhodně nevíme o žádné straně, která by proti nim vystupovala.

Přes vše výše uvedené jsou pravicové strany u nás i na Slovensku upřednostňující zájmy vlastních občanů nazývány médii a liberály jako neonacistické. Drzost těch, kteří ve skutečnosti podporují nacistické pohrobky na Ukrajině, v Kanadě je dokonce vyznamenávají, je neskutečná. A nakonec tak označují i samotné Rusko, které s nacismem zatočilo a i nyní stojí proti Azovskému praporu vzešlého z nacistické symboliky a historie. Nesnášet liberály je vcelku přirozené pro každého, kdo má rád svou zemi a nestojí o její přerod v jeden z německých okresů. To není neonacismus. A u ostatních skupin zmíněných v uměle vytvořené definici neonacismu lze velmi diskutovat o tom, nakolik je odpor vůči nim projevem rasové či politické nesnášenlivosti nebo spíše obavou o vlastní životy či o bezpečnost nebo o přirozenou prosperitu. Ne, to není neonacismus, to je snaha zachovat vlastní identitu, nenechat zaniknout národ, který obývá Střední Evropu přes tisíc let a je tu doma. Liberálové lžou na všech frontách. A to lhaní už dosáhlo bodu provalení. Slováci k němu možná zásadně přispějí. I proto se k výsledkům voleb staví naši liberálové tak, jak vnímáme. Řvou jako poraněný tur.

**

Autor: Jindřich Kulhavý, zdroj: iNadhled