Učí se rychle

Po mnoha letech, kdy se omezovali na střílení raket a omezené útoky, předvedli skutečnou vojenskou operaci, při které pronikli až pětadvacet kilometrů od hranic pásma Gazy, obsadili několik vesnic, ba dokonce byli schopni postřílet izraelské vojenské posádky na některých základnách. Podle stále se měnících údajů (k horšímu) zavlekli do pásma Gazy několik desítek rukojmí, mezi nimi i izraelského generálmajora, podařilo se jim zničit celou řadu izraelských obrněných vozidel, včetně tanků Merkava… a samozřejmě se nerozpakovali střílet na všechno, co se pohnulo.

Nebudu nosit sovy do Athén. Jana Kunšteková připravila na Litterate článek, který shrnuje známé události. Vyplývá z něj, že se na tuto akci Hamás dlouho připravoval a udeřil naprosto nečekaně. Panika mezi izraelským obyvatelstvem byla obrovská, něco takového se nestalo po dlouhá desetiletí.

Mezi námi… po dlouhá desetiletí se také nestalo, aby Izrael měl každou chvíli volby a všichni se tam politicky mydlili mezi sebou. Nic bych za to nedal, že to zařídilo kousek armádního šlendriánu. Ono stačí málo.

Já od rána sleduju události – především sleduju Al-Jazeeru a další arabské zdroje a samozřejmě alternativní média – tedy Telegram, Jůtub, Twitter a Fejsbůk. Už v podvečer jsem měl těch videí plné zuby. Není příjemné koukat, jak se někdo raduje nad mrtvými vojáky. Nebylo snadné koukat na mrtvé civilisty a nebylo ani snadné sledovat mrtvé civilisty tam v Gaze, protože izraelská odveta nastala v podstatě hned.

Hele, jako bych sledoval válku na Ukrajině… Přesně to, co platí tam pro Donbas, najednou platí i pro blízký východ. Stejná taktika. Malé drony shazují výbušniny na lidi i na techniku. Zničit Merkavu není o nic těžší, než zničit Leopard. Stejná malá družstva, která se rychle přesouvají terénem a neberou na nic ohled. Stejná improvizovaná technika, která je ale účinnější než všechny ty drahé hračky, které izraelská armáda nakupovala za posledních dvacet let.

Už jsem to tu několikrát psal – loni se média posmívala Rusům, jak nejsou schopní proniknout ukrajinskou obranou a připisovala to jejich neschopnosti. Letos zase Ukrajinci nedokázali nijak proniknout to ruské obrany…. tady už se samozřejmě o neschopnosti ukrajinské armády nemluvilo, ale oslavoval se každý obsazený metr naprosto rozstřílených vesnic. Ejhle… co funguje na ruskou a ukrajinskou armádu, to (zdá se) funguje i na izraelskou armádu. Technika je drahý obrněný šrot na ráně. Ani Izraelci nemohou dělat nic jiného, než co dělají Rusové či Ukrajinci.

Zdá se také, že si ty džihádisty vzal někdo na povel a vnesl do jejich náboženského fanatismu i prvky vojenské racionality. Tentokrát to nebyli teroristi v sebevražedných vestách, ale speciální jednotky, které pracovaly zcela metodicky. Navíc se tuto rozsáhlou akci podařilo naprosto dokonale utajit. V přímém přenosu jsme viděli kvalitativně úplně jiný Hamás.

Izrael byl nucen spustit mobilizaci, aktivovalo se hnutí Hizbaláh, další palestinské skupiny se zapojily do boje a muslimové po celém světě začali slavit. Kupříkladu v Berlíně se rozdávaly koláčky na oslavu velkého vítězství. Tady samozřejmě žádné obvinění palestinským přistěhovalcům z genocidia nehrozí. To je vyhrazeno pro členy AfD.

Ano, to nadšení ze smrti už jsme u nás také viděli. Hned jsem si představil Danušku Drábovou a Janu Černochovou. Nebo některé komentátory na fejsbůku. To nadšení ze zabíjení Rusů. Být tihle trochu opálenější, nebyli by k rozeznání od arabských davů, které jásají nad mrtvým izraelským vojákem. Zdechovského tweety se nijak neliší od tweetů vysokých představitelů Hamásu. Ta hrdost z dobře odvedené práce, díky které vyhasly životy mladých kluků. Ohled na civilisty je pramalý.

Pamatujete, jak jsme už před rokem rozšiřovali „jasné dezinformace,“ že zbraně určené pro Ukrajinu, se objevují na černém trhu? Že tam Západ dodal spoustu moderních hraček, které se vzápětí daly objednat na darknetu. Tehdy to samozřejmě byla ruská propaganda…

Tak teď už víme, kdo to od zkorumpovaných ukrajinských úředníků koupil. Drony, určené na zabíjení Rusů, teď zabíjejí Izraelce. Koneckonců, Izrael sám dodával zbraně na Ukrajinu. Možná se mu teď některé tímto velmi tragickým způsobem vrátily zpátky. Izrael si dost možná Hamás vyzbrojil sám. Úplně vidím Putina, jak se tím svým záhadným způsobem usmívá… „my vám to říkali už loni.“

Ne, tohle nebude pro izraelskou armádu snadné. Co platí pro Donbas, platí i pro Gazu. Ani tam se nemůžete moc přibližovat s vrtulníky. Nemůžete tam vjet s tanky. V Gaze mají nejspíš svaté Javeliny… Nemůžete dělat nic jiného, než co dělají tam v ukrajinských stepích. Rozstřílet před sebou terén až do roviny. Jen s tím rozdílem, že tamodtud nikdo nebude evakuovat civilisty, protože každé mrtvé palestinské dítě je k nezaplacení pro muslimskou propagandu.

Myslíte, že sbližování Saúdské Arábie a Izraele bude pokračovat? Když teď Sálmánovi poddaní slaví palestinský úspěch? Když Al-Jazeera začne vysílat obrázky zničených gazanských domů a pohřbívání mrtvých? Myslíte, že Izrael může nereagovat? Myslíte, že po takové sprše může Netanjahu konflikt neeskalovat? Nota bene, když tam v Gaze někde jsou zajatci, kteří mají příbuzné a ti budou chtít po vládě akci.

Myslíte, že izraelská armáda zůstává silná, když se teď ukazuje, že na moderním válčišti jsou k ničemu stíhačky i tanky? I izraelská armáda se za drahé peníze připravovala na minulou válku a možná že Hamás i Hizbaláh se na tu současnou připravil líp. Memento mori, Janičko Černochová, Hamásovci zaútočili pomocí motorových padáků… tak jednoduché to bylo. K čemu nám budou stíhačky F-35? Pošlete delegaci tam do pásma Gazy, ti vám řeknou nejlépe, co je zapotřebí na obranu proti velkému a technicky vyspělému nepříteli disponujícímu atomovkami.

Komu nejvíc prospěje, že Izrael bude teď mít spoustu problémů – vojenských i politických a Saúdové těžko budou moci před arabským světem říkat, že ti zlí židé jsou vlastně hodní? Nejvíce z této situace vytěží Írán. Izraelci přestanou strkat nos do Sýrie a budou rádi, když tamodtud budou mít klid, Saúdové nebudou od Izraelců dostávat ani vyspělou techniku, ani zpravodajské informace, ani nic jiného…

Hamás už vyhrál vlastně teď. Izrael právě zažívá své vlastní 11. září a je dost pravděpodobné, že ho bude řešit stejně (chybně) jako Američani. Netanjahu nemůže předstoupit před národ a říct, že je třeba jednat o míru. Lidé chtějí slyšet, že je třeba bombardovat a dostat svoje zajatce zase domů. Celý arabský svět zase bude pobouřen nad každou bombou, která spadne na Gazu a o to víc peněz Hamásu i Hizbaláhu pošlou. Bez ohledu na to, jak dopadne současné měření sil.

A víte, co je nejlepší? Hned se aktivovali naši líbodémo a začali řešit, jestli má Izrael právo na obranu a nebo nemá. A hned začali s ostatních páčit jejich postoj a požadovat, aby to byl postoj jasný a černobílý. Jako by se Izraelci přišli zeptat, jestli smějí bombardovat Gazu. Jako by se Hamásovci zajímali, co si myslíme o jejich způsobu boje proti židům. Oni už se nikde na náš západní názor neptají. Došly nám zbraně. Ty vojenské i ty ekonomické. Vystříleli jsme munici i sankce.

Jestli se do bojů zapojí i Hizbaláh, tak bude i Izrael potřebovat vojenskou pomoc. Tu, která shořela na Ukrajině. Ani po zuby ozbrojený Izrael není připraven na válku podle moderních schemat. Navíc… on nemá tu operační hloubku, která je k dispozici na Ukrajině. Dvacet kilometrů do Tokmaku je úplně jiná vzdálenost než dvacet kilometrů do Bér Ševy.

Kdyby někdo potřeboval dostat Ukrajinu na okraj zájmů (teď, když mají v USA zablokovanou sněmovnu reprezentantů a jen nouzové financování rozpočtu), tak by nemohl vymyslet lépe. Stejně tak se nedalo lépe vymyslet, jak sblížit (v jednom BRICSu) sunnity a šííty. A těžko se dal vymyslet lepší způsob, jak zařídit, aby se arabský svět postavil proti Západu.

Izrael má ve Washigtonu i v Bruseli poněkud větší páky než Ukrajina. Ve válce proti unipolárnímu západnímu uspořádání se právě otevřela další fronta. Rozsahem operací možná nevelká, ale rozsahem politickým a propagandistickým nesmírně významná. A kdo ví, jestli to nebude fronta, která nakonec spotřebuje stejně munice, jako ta ukrajinská.

Může si Západ dovolit boj na tolika frontách?

…. zajímá ještě někoho Ukrajina?

**

Daniel Sterzik-Vildák, Litterate