Ti největší šílenci v parlamentu spolu soutěží… Ivan David o normě na domácí zvířata i dalších bruselských chuťovkách

Parlamentní listy – rozhovor

V Česku v posledních dnech vzbudila rozruch zpráva, že se v Evropském parlamentu chystá jakýsi seznam zvířat, která by jako jediná směla být chována v domácím prostředí. Symbolem této debaty se stal křeček, který má na seznamu chybět. Jak to tedy, pane europoslanče, prosím je?

Snažím se a budu se snažit čím dál víc, aby naši spoluobčané pochopili, co to je Evropská unie, Evropská komise, Evropský parlament. Od lidí, které živí velebení této organizace, která se snaží být unitárním státem, ale je jen mezinárodní organizací založenou smlouvou, se to nedozvíte.

Největší a „nejprestižnější“ výbor v Evropském parlamentu je Výbor pro životní prostředí (ENVI), který mluví do všeho a má pro to požehnání od sboru předsedů. Jsem v něm členem-náhradníkem. Mohu tam chodit a poslouchat ty hrůzy jako každý, diskutovat, ale hlasovat, jen když někdo chybí a požádá mě o zastoupení. Je-li Evropský parlament šílený, pak o tomto výboru to platí trojnásob. Jsou v něm většinou fanatici. „Kdy už konečně zakážeme chemii!“ volala hystericky mladá poslankyně při projednávání jakési věcné otázky.

Jsem členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI). Snažili jsme se s „ENVI“ vycházet v dobrém, ale oni jsou „ambiciózní“, soutěží mezi sebou v tom, co ještě zakázat. Někteří jejich poslanci-aktivisté jsou navíc členy i výboru AGRI, aby si pohlídali urychlení zániku zemědělství v EU. Místopředsedou AGRI je například francouzský poslanec Benoît Biteau za Zelené, který navrhoval celoevropský zákaz orby. Máme tam také nizozemskou poslankyni za Stranu zvířat (přesvědčte se) Anju Hazenkamp, která prosazuje zákaz živočišné výroby a přechod na „rostlinnější stravu“.

Tolik jako drobná ukázka, co vše je tam možné.

V jaké fázi je návrh na omezení domácích zájmových chovů zvířat, to přesně nevím. Vím jen, že se na něm pracuje. Co vše tam nakonec bude zařazeno, to se uvidí. Uvidíme, jak bude vypadat návrh nařízení Evropské komise. Jsem zvědav, jak by ho chtěli vymáhat. Prý o tom návrhu diskutují odborníci a bude se konat se výběrové řízení, které má rozhodnout, kdo je ten nejsprávnější odborník. Můžete si domyslet, kdo a podle jakých kritérií je vybírá.

Slyšení o možnosti omezení bezvýhradné ochrany vlků se konávají asi dvakrát do roka a i poslanci AGRI pod tlakem chovatelů ovcí trochu přitlačili na pilu, přestali se příliš bát. Na jednom slyšení se německý poslanec z AGRI Peter Jahr zeptal „vybraného“ odborníka, kolik by těch vlků mělo v Evropě být, aby nebyl ohrožen jejich genofond, jak odborník varoval. „Co nejvíc!“ byla jasná odpověď.

Můj zesnulý přítel a někdejší vedoucí propagačního oddělení Zoologické zahrady Praha Josef Král mi kdysi sdělil poznatek svého známého nadšeného chovatele: „Člověk, který má rád přírodu a chová doma zvířata, jich zahubí víc než jiný, kterému je příroda úplně lhostejná.“ To je pravda.

Nejsem nezaujatý, choval jsem spoustu zvířat od ryb pro savce, teď mám jen axolotly, nemám na to čas. Jsem přesvědčen, že by mělo být zakázáno mimo zoologické zahrady a licencované odborníky doma chovat zvířata odchycená ve volné přírodě, pokud jich tam ubývá. Choval jsem například kanadské užovky Thamnophis sirtalis, těch jsou miliony. Proč tedy ne.

Jako lékař konstatuji, pokud budou zakázány výzkumy léčiv na zvířatech, budou léčiva zkoušena na lidech. Zdaleka všechno se na tkáňových kulturách a matematických modelech dělat nedá.

Byla tu už snaha zakázat zvířata v cirkusu, omezit zoologické zahrady… Každý ví, jak jsou omezovány chovy hospodářských zvířat pod záminkou jejich „blahobytu“. Částečně je to oprávněné, ale hlavní zájem je vytvořit prostor pro dovozy z mimounijních zemí, na kterých obchodníci vydělávají více, a zlikvidovat potravinovou bezpečnost Evropy. Ochránci zvířat jsou zde jen užiteční idioti nadnárodních společností.

Profesor Zdeněk Mlynář mi kdysi prozradil, že Lubomír Štrougal měl při projednávání návrhů v ÚV KSČ oblíbené úsloví: „Hlavně aby se nenasrali dělníci!“ Zdá se, že záměrem Evropského parlamentu a Evropské komise je, aby se nasrali všichni.

Výbor pro zemědělství, jehož jste členem, se zabýval i otázkou ukrajinského obilí. I když některé členské státy, Polsko, Maďarsko, Slovensko, si drží své námitky, stanovisko EP už není k jeho dovozu do EU vyloženě negativní. Z jakého důvodu, co se v Evropském parlamentu odehrálo?

Výbor se zabýval, ale proti dovozu se stavěli hlavně Poláci a místopředseda Buda z Rumunska. (Většina ostatních podporuje ukrajinský režim.) Ti měli ještě před sklizní zásoby obilí přes 200 % a krachovali a krachují jim zemědělské podniky. Ani v Bulharsku a na Slovensku to není legrace. Obchodníkům-spekulantům není běžně možné zabránit v dovozu kamkoli, kde je to pro ně výhodné. Komise a Rada rozhodly, že dovoz bude dočasně zastaven. Prodloužení tohoto opatření už se neodvážily. Polsko nedbalo, ale uvidíme, co nová polská bruselská vláda. Problematika je to moc zajímavá, ale na první otázku jsem se moc rozpovídal…

Můžeme si na tomto příkladu představit, jak dopadne zemědělství v Unii, až se uzavřou obchodní dohody s Mercosurem, Chile, Vietnamem, Novým Zélandem…

Čeští zemědělci si stěžují, že po škrtech v rozpočtu na příští rok přijdou o část dotací, které jim umožňovaly udržovat v rámci EU konkurenceschopnost. Co to podle vás bude pro české zemědělství znamenat?

Čeští zemědělci mají pravdu. I tak jsme znevýhodněni, protože tzv. národní dotace v zemích Západu jsou mnohem vyšší a svoje přebytky nám na náš trh dodávají za dumpingové ceny. Další malér jsou maloobchodní řetězce, které mají v obchodu s potravinami téměř monopol, stlačují výkupní ceny často pod výrobní náklady a mají obrovské obchodní přirážky. Pro zemědělství, které je na rozdíl od jiných oblastí stále ještě velkou převahou české, jsou to vážné hrozby.

Nechme zemědělství. Europoslanec Alexandr Vondra se chlubí svým úspěchem při změně textu normy Euro7, upravující pravidla pro emise automobilů. Skutečně podle vás lze považovat výsledný text normy za český úspěch?

Mám dost důvodů si poslance Vondry nevážit, ale v zájmu objektivity je třeba přiznat, že je ve výboru ENVI téměř jediný člen, který zastává racionální stanoviska. Ano, má nespornou zásluhu na zmírnění šíleného nařízení Evropské unie Euro7. Jenže ono je to s ODS tak, že česká vláda v cizím zájmu Green Deal schvaluje a poslanec Vondra za ODS má pak zásluhy za zmírnění šíleností… Nazvat to českým úspěchem v tomto kontextu…? Možná je lepší být zastřelen než oběšen.

Když už je řeč o europoslanci Vondrovi, co říkáte na to, že se koalice SPOLU rozhodla i do eurovoleb postavit společnou kandidátku, na které se mají setkat lidé tak rozdílných postojů, jako jsou europoslanci Vondra a Niedermayer?

Ano, mluvil jsem o tom s poslankyní Vrecionovou, samozřejmě obsah nemohu publikovat, ale je jasné, že to pro ně bude problém. Bude jich víc, ale kdo budou „oni“. Vondrovo stanovisko jsem naznačil a Niedermayer je na opačném konci názorového spektra v těchto zásadních otázkách… Alexandr Vondra je podle mého soudu soudný, proto se právem obává, že šílenosti v EU tuto organizaci rozvrátí, což si určitě nepřeje, a jak veřejně pravil v TV: „… každé další volby jsou hororem.“ EU pracuje na tom, aby rozvrátila sama sebe. Když vidím její přínos, nemíním v tom překážet. V Evropském parlamentu je 70 % fanatiků, úředníci v Evropské komisi musejí plnit úkoly, ale určitě se jim nechce přijít o džob.

V Evropském parlamentu, konkrétně v jeho ústavně-právním výboru, se píše i návrh, který má výrazně zúžit oblast, ve které musejí členské státy rozhodovat jednomyslně. Co na to říkáte?

Jsem samozřejmě zásadně proti, je to i oficiální stanovisko SPD. Ale Niedermayer, Piráti, starostové, socialisté (Maxová za ČSSD) a částečně lidovci jsou pro.

Prezident Petr Pavel uvedl, že by se tato změna neměla dotýkat zahraniční a bezpečnostní problematiky. Je podle vás reálné, aby si členské státy udržely svou suverenitu v těchto otázkách, když vidíme, co se v posledních měsících děje kolem stanoviska k Ukrajině nebo k Izraeli?

Není to reálné. Pokud budeme v Evropské unii, nezbývá než se smířit se zrušením zbytků státní suverenity. Je to neskrývaný dlouhodobý cíl. Jestli tam nechybí aspoň stopa realismu, tak přibrzdí. Jenže oni spíš naopak šlapou na plyn ze strachu, že podřimující občané se probudí a pochopí záměr vytvořit unitární stát EU a poslat ho na slepou kolej.