Na cestě grandiózních změn. Rusko a Čína udržují svět před rozkladem a sešívají ho ekonomickými metodami

Ihned poté začalo intenzivní jednání hlav vlád, siloviků, poslanců a podnikatelů. Exponenciálně začal růst objem obchodu, účtování se začalo provádět v rublech a jüanech.  Bylo jasné, že strategické partnerství našich zemí vstoupilo do nové fáze.

Taková mnohostranná spolupráce je životně důležitá pro Rusko i Čínu v podmínkách urputné studené války, kterou rozpoutal Západ a která hrozí, že se stane horkou. Experti amerického Kongresu zdůvodňují nutnost souběžné války proti Moskvě a Pekingu. Schopnost USA vést válku na dvou frontách ohlásil prezident Biden. Jiskry konfliktu v Gaze mohou zapálit oheň regionálního, a dokonce i globálního konfliktu. Bratrovražedná válka pokračuje na Ukrajině, stejný scénář se připravuje pro Tchaj-wan.

Na tomto pozadí prezident Putin strávil 17. a 18. října v Pekingu. Navzdory očekáváním některých expertů se Rusko ani tentokrát nepřipojilo k iniciativě Pás a cesta. Má svou vlastní integrační strukturu, kterou je EAES. V Moskvě a Pekingu nevidí potřebu slučování struktur a jsou zcela spokojeni s jejich paralelním vývojem. Moskva přitom vycházela z historie vztahů se zeměmi EAES v rámci Sovětského svazu, ze snahy zabránit přerušení ekonomických a humanitárních vazeb v “postsovětském prostoru”.  Je třeba brát v úvahu i reálné finanční možnosti Ruska. Kontrola hodin a směrů pohybu však umožňuje Rusku a Číně ne až tak si konkurovat, jako spojit své síly integrací ekonomických procesů.

Čínská iniciativa si klade za cíl vytvořit nové příležitosti k posílení rychle vyrostlého ekonomického potenciálu Říše středu, k vytvoření nových obchodních a dopravních řetězců. Je třeba poznamenat, že čínská iniciativa rychle získala přitažlivou sílu. Číňané nabízeli nízkoúročené úvěry na nízkopříjmové projekty v chudých a nejchudších zemích. Finanční prostředky byly často přidělovány bez záruk a vždy bez politických podmínek. Je pravda, že ne všichni dlužníci byli schopni nebo ochotni platit i zvýhodněné úvěry, v mnoha koutech světa se zachovaly vzpomínky na šíři duše SSSR výměnou za sliby “budovat socialismus” nebo na štědrost USA výměnou za příslib “boje proti komunismu”. Vzniklá nedorozumění se podařilo odstranit a k současnému fóru se Pás a cesta stal jednou z hlavních ekonomických struktur světa. Do té či oné míry se k ní připojují tři čtvrtiny zemí. Podle před několika týdny zveřejněné čínské “Bílé knihy” iniciativa zajistila investice v rozsahu 1 bilionu dolarů, vytvořila 420 tisíc pracovních míst a vymanila 40 milionů lidí z chudoby.

Od druhého fóra Pásu a cesty v roce 2019 došlo k velkým globálním a regionálním změnám. Ekonomika většiny států se pohybuje směrem dolů, pandemie přerušila tradiční obchodní řetězce, zavádějí se sankce a protisankce. Systém samotné Číny s názvem “socialismus s čínským specifikem” prokázal úžasnou odolnost v podmínkách pandemie a po jejím dokončení vykazuje dobrý růst. K předchozím tempům vývoje a možnostem dobročinnosti se však vrátit sotva podaří. To je důvod, proč se od Si Ťin-pchinga na fóru očekávaly nové nápady a návrhy.

Referát skutečně obsahoval mnoho nového.

Je potvrzeno financování od dvou hlavních čínských rozvojových bank o rozsahu 47,8 miliardy dolarů. Na deset miliard se dokapitalizuje fond Hedvábné stezky. Vzniká trvale fungující sekretariát, který urychlí obrat dokumentů a peněz. Prioritní je logistický koridor přes Evropu do Asie. Vzniká “Zóna elektronického obchodu Hedvábné stezky” se spoustou dohod o volném obchodu a investicích. Zvyšuje se podpora ekologického rozvoje. Čína se zavazuje k celkovému vědeckému výzkumu a rozvoji umělé inteligence. Rozšiřují se kulturní výměny a humanitární kontakty mezi zeměmi Pásu a cesty, včetně vytvoření turistické aliance.

V komentáři k vystoupení čínského vůdce si experti všimli přesunu pozornosti z kvantity na kvalitu. Předseda Si navrhuje, aby se čínští partneři společně zabývali tvorbou a implementací nejnovějších digitálních technologií, umělé inteligence, “zeleného rozvoje”.

Hlavní host fóra, který hovořil bezprostředně po svém hostiteli, se zaměřil na projekty rozvoje Ruska a jejich propojení se zeměmi Pásu a cesty. Prezident Putin začal mezinárodním obchodním a dopravním koridorem Sever – Jih, který už vzniká v evropské části Ruska. Další koridor ve směru ze Severu na Jih povede přes Ural a Sibiř. To si vyžádá modernizaci centrálního úseku Transsibiřské magistrály.  Budování Severního dopravního koridoru zlepší výstup do přístavů Severního ledového oceánu a poloostrova Jamal. Nová Severojižní železniční magistrála bude propojena s Transsibem a Bajkalsko-Amurskou magistrálou. Již probíhá pokládání železničních tratí ze střední Sibiře směrem k Číně, Mongolsku, přístavům Indického a Tichého oceánu. Plánuje se další dopravní koridor z Arktidy na Jih. Železniční přípojka povede z BAMu do Jakutska, vybudovány budou mosty přes Lenu a Amur.

V nejbližších plánech je modernizace dálnic, vytvoření hlubokovodních přístavů na východním úseku Severní námořní cesty. Z prezidentových úst zazněla senzační výzva pro zahraniční partnery, aby se zúčastnili vybavení tohoto unikátního dopravního koridoru. Ještě nedávno byla Moskva vůči podobným návrhům zdrženlivá, včetně těch z Pekingu.

Pokud realizace Pásu a cesty a EAES vede po paralelních trasách, pak bilaterální vztahy mezi Moskvou a Pekingem přešly do fáze “ekonomického sladění”. Potvrdil to příjezd klíčových osobností vlády a podnikatelského světa do Pekingu. Mezi nimi jsou ministr zahraničí Sergej Lavrov, vicepremiéři Alexandr Novak a Dmitrij Černyšenko, hlavy Minfinu, Ministerstva hospodářského rozvoje, Ministerstva rozvoje východu, Centrální banky a dalších resortů. Mezi zástupci byznysu jsou manažeři Gazpromu Alexej Miller a Rosněfti Igor Sečin, hlavy Sberbanku German Gref a VTB Andrej Kostin a také Leonid Michelson, Gennadij Timčenko a mnoho dalších. Uspořádali vlastní “summity” s příslušnými čínskými vrcholnými představiteli, vystoupili se zvučnými prohlášeními. Ministr financí Siluanov např. oznámil, že již 90 % účtů mezi Čínou a Ruskem se provádí v jüanech a rublech. Hlava Gazpromu Alexej Miller poznamenal, že potrubní dodávky do Číny se mohou dostat na objem, který jsme vyváželi do západní Evropy.

Důležitou zprávou bylo oznámení prezidenta Putina, že v nejbližší době se očekává podepsání premiéry Michailem Mišustinem a Li Kche-Čchiangem plánu hospodářské spolupráce, který byl vypracován během nedávné schůzky v Kremlu: “V březnu bylo dosaženo určitých dohod, je tam osm bodů. V Biškeku budou muset premiéři tyto body rozvést do detailů a podepsat plán naší spolupráce do roku 2030”.

Prezident zdůraznil, že plán byl vypracován rychle, “na obou stranách bez narušení a administrativních průtahů”. Zaznělo ještě jedno oznámení, a sice že bilaterální obchod předčasně dosáhl objemu 200 miliard dolarů.

Prezident Putin a prezident Si Ťin-pching se sešli po 42. za deset let dialogu, který byl zahájen v březnu 2013. Jejich setkání a jednání umožnily posílit vztahy strategického partnerství nové éry, které se stává hlavní nosnou konstrukcí současného světa.

Udržuje světové společenství před rozpadem na nepřátelské skupiny, které jednají podle “pravidel” hegemonismu a vykořisťování. Čekají nás grandiózní změny na cestě k míru a prosperitě.

Jurij Tavrovský

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

https://www.fondsk.ru/news/2023/10/22/na-puti-grandioznykh-peremen.html