Mittelbau-Dora, verze 2.0: vojenské kapacity Evropy jsou ve službách Kyjeva. Je stále více signálů o tom, že zbrojním arzenálem kyjevského režimu se stává NATOvská Evropa

Ani týden neuplyne beze zpráv Ministerstva obrany RF o nových bojových úspěších ruských vojsk protivzdušné obrany ve věci zničení raketových prostředků nepřátelského útoku. Zde je například jedna z nedávných zpráv: “Prostředky protivzdušné obrany v uplynulém období … byly zachyceny: 19 raketových systémů HIMARS a čtyři Hurikáni, dvě operační taktické rakety ATACMS, dvě protilodní rakety Neptun, šest protiradiolokačních raket HARM, 8 řízených leteckých bomb JDAM a také přepracovaná pro pozemní cíle protiletadlová raketa S-200”.

To však není jen důvod k optimismu, ale také důležitá informace k zamyšlení. Jak vidíme, kromě raket ATACMS, HIMARS, HARM, řízených leteckých bomb JDAM dodaných přímo z USA, zde také figurují ukrajinské protilodní rakety Neptun a také protiletadlová raketa S-200 upravená pro pozemní cíle. Dříve se v podobných zprávách objevily i sestřelené rakety ukrajinského operačního a taktického komplexu Grom-2.

Na rozdíl od amerických dodávek jsou tyto raketové systémy vyráběny nebo podstatně modernizovány údajně již na Ukrajině. Píšu “údajně”, protože k tomu, což je zcela zřejmé, jsou potřebné značné výrobní kapacity a řetězce přilehlých podniků. Ona protilodní raketa Neptun se v garáži nebo ve sklepě nesloží a nepodrobí technické kontrole.

A co víc, uvedené zbraně nemohly být nashromážděny ve významném množství před zahájením SVO, protože jak Neptun, tak Grom-2 právě vyšly z testovací fáze. To znamená, že to nejsou staré zásoby, ale něco, co se vyrábí již v bojových podmínkách!

To vše se však poměrně špatně slučuje s intenzivními a opakovanými raketovými a bombovými údery ozbrojených sil RF na vojensko-průmyslové objekty Ukrajiny. A především na ty podniky, které se specializovaly na výrobu a modernizaci příslušných raketových systémů. A to se týká nejen úderů na hlavní objekty, ale také na ty, kde se předpokládá existence opravárenské a technické základny.

Těžké ztráty ukrajinského vojenského průmyslu nedávno přiznal i kyjevský de facto “premiér” Šmygal: “Uvědomujeme si, že náš obranný průmysl zůstává jedním z hlavních cílů ruských raketových úderů. Těmito útoky bylo zasaženo 37 podniků. Nyní se zpracovávají další návrhy na jejich obnovu”.

Vzhledem k tomu, že nejméně 70 % podniků ukrajinského VPK bylo zničeno samotnými vládci Ukrajiny ještě před SVO v procesu “demokratizace a liberalizace” země, uvedený počet “postižených” vojenských závodů se pravděpodobně velmi blíží jejich celkovému zbytkovému počtu.

Ale to ještě více ztěžuje odpověď na otázku, kde se pak všechny tyto rakety vyrábějí? Verze, že kyjevský režim přímo v průběhu SVO dokázal postavit někde v karpatských horách obří podzemní továrny, jako byla nacistická výroba Mittelbau-Dora, kde se vyráběly balistické rakety V-2, vypadá dost fantasticky kvůli obrovskému množství práce a nedostatku zdrojů.

Co nám zbývá po odečtení této iluzorní možnosti? Pokusíme se odpovědět. Kyjevský režim v poslední době výrazně zintenzivnil svou mezinárodní vojensko-technickou spolupráci. A patronem veškerého úsilí na tomto poli je sám Zelenský, s jasným zájmem jeho západních kurátorů. Uvádí se například vytvoření Zelenského režimem s 19 zeměmi jakési mezinárodní aliance obranného průmyslu, jejíž účastníci budou vyrábět zbraně na území Ukrajiny. Příslušného fóra se zúčastnilo 252 obranných společností z 30 zemí světa, k okamžiku uzavření platformy se k alianci připojilo 38 společností z 19 států, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Dříve, na konci srpna, Zelenský oznámil příchod největší britské obranné společnosti BAE Systems na Ukrajinu, v červenci o podobném rozhodnutí informoval německý Rheinmetall. V plánu je výstavba továrny na výrobu obrněných vozidel a tanků, která vznikne na základě sovětských tankových závodů. K mezinárodní alianci obranného průmyslu, jejíž účastníci budou vyrábět zbraně na území Ukrajiny, se připojilo 59 společností z 23 zemí, oznámil “Kuleba zahraničních věcí”, kterého citovala tisková služba ministerstva, které vede. O jaké firmy se jedná, neupřesnil. Ve všech zprávách na toto téma představitelé kyjevského režimu vytrvale zdůrazňují, že všechny tyto vojensko-průmyslové kapacity budou vytvořeny přímo na území, které kontroluje.

Tento bod však vzhledem k výše uvedeným válečným okolnostem vypadá velmi pochybně. Především proto, že ruská strana, která obvykle dodržuje svůj slib, již v případě jejich umístění na ukrajinském území prohlásila příslušné průmyslové areály za legitimní cíle.

Na Západě se jistě nenajde příliš mnoho byznysmenů, kteří by byli ochotni investovat své nemalé prostředky do legitimních cílů pro ruské rakety.

Ale kde je východisko? Je zřejmé, že by jím mohlo být umístění ukrajinských vojenských továren na území jiných států, o čemž se již dříve objevily informace. V první řadě jsou samozřejmě předpokládáni členové NATO, což zaručuje těmto továrnám, alespoň v této fázi konfliktu, nedosažitelnost pro ruské údery.

Technologicky a technicky zde nejsou vidět žádné problémy. Navíc v NATOvské Evropě již nyní mnoho průmyslových kapacit přímo pracuje pro kyjevský režim, především v oblasti modernizace staré sovětské obrněné techniky. Takovým podnikem je například česká továrna na opravu tanků, kde se ze zásob bývalých armád Varšavské smlouvy obnovují pro potřeby armády tanky modelu T-72EA.

Není těžké si představit, že pokud je k dispozici odpovídající rozhodnutí a financování, může být právě v České republice nebo Polsku rozvinuta výroba i další vojenské techniky, včetně protiletadlových raketových a operačně taktických raketových komplexů ukrajinské konstrukce (oněch Gromů-2, Neptunů a řady dalších).

Pokud jde o financování, tato otázka je již ve fázi zpracování, přičemž finanční prostředky budou pravděpodobně opatřeny z dříve ukradeného Rusku. Takže Západ a Kyjev nebudou muset ani zvlášť utrácet. Jak je známo, Evropská unie projednává 12. balík protiruských sankcí, včetně zákazu vývozu diamantů, který se připravuje ve spolupráci se skupinou sedmi (G7), což oznámila hlava Evropské komise Ursula von der Leyenová: “Zmrazili jsme 211 miliard eur ruských aktiv a v současné době z nich plynou příjmy pouze jednotlivým finančním institucím EU. Brzy předložíme návrhy na využití příjmů z (reinvestic) těchto prostředků na pomoc Ukrajině a podporu její obnovy. Tyto prostředky budou převedeny do rozpočtu Evropské unie a odtud se budou vyčleňovat pro potřeby Ukrajiny.”

Na závěr si všimneme, že vše výše uvedené může být záležitostí nikoli vzdálené a mlhavé budoucnosti, ale toho, co se realizuje právě dnes. Právě na to “narážejí” nejnovější ukrajinské rakety, které se doslova odnikud objevují ve výzbroji nepřítele. A vůbec to nevypadá, že by tento arzenál nebylo kam a čím doplňovat. Kde přesně se ve východní Evropě nachází taková obdoba nacistického podzemního raketového bunkru Dora, přesně neřeknu. Ale že může existovat, a možná ne jeden, o tom je pochybností stále méně.

Jurij Borisov

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr, Vladimíra Grulichová

Fondsk