Hlasoval jsem proti nasypání 50 miliard eur do ukrajinské černé díry

Komise původně chtěla ukrajinské vládě 78% této částky dát jako nevratnou finanční výpomoc. Kyjevský režim by peníze mohl použít na doplnění chybějících peněz ve svém státním rozpočtu. Bez nějakého vázaní na konkrétní účel. Prostě aby v době, kdy většina firem je krachuje, protože jim armáda odvedla zaměstnance, kteří padli kdesi u Arťomovska nebo Robotina, mohl výpadek daňových příjmů Ukrajiny nahradit penězovod z Bruselu.

Každý kdo někdy slyšel o státním hospodaření ukrajinské vlády, si umí představit, kde by asi velká část těch peněz skončila. Madam Zelenská by si u Cartiera v New Yorku nakoupila další diamantové šperky za miliony dolarů. Realitní makléři ve Španělsku či Francii by matce Vladimíra Zelenského ochotně našli další luxusní vilu k těm, které už podle zpráv z různých médií vlastní v Itálii, Velké Británii a v Egyptě. Maďarští pohraničníci by na schengenské vnější hranici EU mohli pochytat ještě více poslanců ukrajinské Věrchové rady, kteří by bez proclení vezli stovky kg zlata a kufry plné eur – v množství větším než povoluje směrnice EU proti praní špinavých peněz.

Podle původního záměru Komise mělo být na rekonstrukce válkou zničené infrastruktury použito 16% peněz, které chce Brusel Ukrajině poslat. Dalších 5% chtěla Komise účelově vázat na přepsání ukrajinského práva, aby splňovalo požadavky Acquis communautaire, neboli směrnic a nařízení EU. Jako perla v textu nařízení září návrh, aby 1% peněz bylo použito na boj proti korupci na Ukrajině. Při čtení původního návrhu Komise mě tato část zaujala asi nejvíce. Strašně by mě zajímalo, v čích kapsách skončí hromady peněz na boj s korupcí a kdo z ministrů a státních úředníků z toho dostane provize.

Při jednání ve výborech však EP taškařice nabrala ještě vyšší grády. Kolegové z Rozpočtového výboru (BUDG), z výboru pro kontrolu (CONT) a dalších výborů, kterým byl návrh nařízení přikázán, odvedli opravdu kuriózní výkon. Do návrhu nařízení zapracovali všechny opičárny, které jsou zvyklí připisovat do všech návrhů směrnic a nařízení EU.

Podle sady pozměňovacích návrhů, které nám na plénum předložil k hlasování garanční výbor, by všechny peníze měly být utraceny inkluzivně, měla by být podporována rovnost mužů a žen a všech pohlaví, kolik jich aktuálně někdo vymyslel. Zapomenout by se nemělo ani na financování LGBT+.

Vrcholné číslo předvedli stoupenci Zeleného údělu, kteří dotace na rekonstrukce válkou zničené ukrajinské infrastruktury podmínili tím, aby po opravě veškeré objekty splňovaly požadavky na snižování emisí CO₂ podle Pařížské klimatické dohody. Nyní je podle odhadu Světové banky zničeno asi 55% ukrajinské kritické infrastruktury, jako jsou elektrárny a teplárny, rozvody elektřiny a plynu a vodárenská infrastruktura. Vysoce přesnými ruskými raketami byla těžce poškozena i železniční síť. Je dost pravděpodobné, že se Ukrajina bude logicky snažit opravit energetické podniky za jakoukoli cenu, aby se vyhnula black-outu. Formulace použité v textu, které podmiňují financování oprav infrastruktury plněním požadavků Pařížské dohody o klimatu, právně znemožní použití peněz EU na opravy.

Pokud se mají Ukrajinci vyhnout masivním výpadkům dodávek energií, potřebují nutně opravit existující elektrárny a teplárny, které byly v dobách SSSR postaveny na uhelný nebo plynový pohon. Jejich nahrazení větrníky a slunečníky, jak si to představují klimafanatičtí poslanci, nezajistí v zimě dost energie, aby lidé v bytech a na pracovištích v krutých mrazech nemrzli.

Po zhroucení elektrárenské sítě následuje výpadek dodávek vody. A po ní humanitární katastrofa. Jsem v pokušení si myslet, že kolegové, kteří takto upravili návrh nařízení o finanční podpoře Ukrajiny, si na Ukrajincích chtěli metodou pokusů na lidech vyzkoušet, co bude v praxi znamenat zavedení všech směrnic a nařízení, které schvalují v rámci Zeleného údělu.

Hlasoval jsem proti tomuto právnímu paskvilu, mimo jiné i proto, že ani po úpravách provedených kolegy z výborů v něm není obsažen ten nejdůležitější údaj. V textu nikde není napsáno, z jakých zdrojů budou výdaje financovány. V sedmiletém rozpočtového plánu EU nazývaném Víceletý fiskální rámec nejsou pro Ukrajinu žádné peníze vyčleněny. Není dořešeno, zda si na dotování Ukrajiny EU vezme další půjčku, nebo zda budou provedeny škrty v rozpočtu EU např. v oblasti Společné zemědělské politiky.

**

MUDr. Ivan David, CSc. – europoslanec za SPD