Evropská komise trvá na volném pohybu imigrantů po EU

Proto Komise a většina poslanců EP trvá na tom, že je třeba do EU vpustit každého imigranta. Cílem má být vytvořit „bezpečné cesty“ do EU, aby migranti netonuli ve Středozemním moři. Komise a většina Parlamentu „bojuje proti převaděčům“, aniž by projevila schopnost proti nim skutečně zasáhnout. Kladou si za cíl sami převzít úlohu převaděčů pomocí štědře financovaných neziskovek a tím pro migranty zlevnit a zatraktivnit migraci, což nutně povede k jejímu obrovskému zesílení. Současně úporně brání představitelům členských států umožnit vlastní rozhodnutí, kdo může vstoupit do jejich země. Naopak za odmítnutí imigrantů mají být státy pokutovány „zatím“ v objemu půl miliónu korun za nepřijatou osobu v rámci kvóty. Drze se tvrdí, že kvóty neexistují, ale to není pravda, protože jinak by nebylo možné určit, jak velkou pokutu platit, za jaký počet odmítnutých.

Konečným cílem je výměna obyvatelstva. I místopředsedkyně EK Věra Jourová ve svém projevu minulý týden výslovně odmítla podporu porodnosti stávajících občanů v Evropské unii s argumentací, že jde o snahu dostat ženy „zpět k plotně“. Za plotnou ovšem budou imigrantky ekonomicky podporované v rození potomků, čímž bude výměna obyvatelstva urychlena. Nejde ovšem jen o prosté přečíslení původních obyvatel, imigranti si sebou přinesou svoje zvyky a náboženství, většinou velmi netolerantní a agresivní chování. Podvodem je název Progresivní Slovensko a pojen „progrese“, jde o přípravu regrese Evropy.

Ve čtvrtek 6. 10. 2023 evropský parlament přijal Návrh úpravy nařízení 2016/399 (A9-0280/2023), kterým se „mění“ pravidla pro volný pohyb přes hranice. Návrh předložil „Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci“. Zpravodajkou byla Sylvie Guillaume z frakce “Socialistů a demokratů”. Stanovisko vydala “většna výboru” i “menšina výboru” (na konci článku).

Vysvětlující stanovisko „většiny výboru“  vychází s toho, že volný pohyb osob uvnitř Schengenské hranice patří k zásadním výdobytkům Evropské unie, a proto ho nelze omezovat. Obecně připouští existenci důvodů pro omezení, a tím uplatnění kontrol na „vnitřní hranici EU“. Jako přípustný důvod uvádí epidemie nebo terorismus, což se podle Komise stalo záminkou pro nežádoucí hraniční kontroly z rozhodnutí členských států. Proto: „Evropská komise navrhla pozměněnou verzi Schengenského hraničního kodexu s cílem posílit schengenský prostor a vrátit se k plně funkčnímu prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.“ Vytváření „nových důvodů“ pro hraniční kontroly „není v souladu s cílem Smlouvy o EU nabídnout občanům EU prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic.“ Proto navrhovatel (Evropská komise) brání tyto zásady. Pokud jde o imigranty, jsou tedy kontroly nepřípustné, neboť „nejsou v souladu s právním základem, který vyžaduje absenci jakýchkoli kontrol osob, ať už jsou jakékoli…“ Problémy by prý později mělo řešit nařízení „o azylu a migraci v EU“. Proto zpravodajka a „většina výboru“   podporuje toto stanovisko Evropské komise.

Velký senát Soudního dvora Evropské unie navrhuje časové limity pro možné zavedení hraničních kontrol na „vnitřní hranici“. Komise rozhodla zavést nová ustanovení „upravující vážnou hrozbu na veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost“. hraniční kontroly na úrovni EU by měly být možné po dobu 6 měsíců s možností prodloužení až do a maximálně 2 let. „Politici jednotlivých států by neměli mít možnost ospravedlnit kontroly na vnitřních hranicích. Musíme se vrátit k Schengenu a ne se vrátit do doby před Schengenem.“

Menšinové stanovisko

Dokument obsahuje menšinové stanovisko 6 členů naší frakce Identita a demokracie a 6 z jiných frakcí. Existence menšinového stanoviska je neklamnou známkou skutečnosti, že předložený dokument je velmi konfliktní, podobně jako menšinová stanoviska v Parlamentu ČR.

Menšinové stanovisko upozorňuje na riziko pro vnitřní bezpečnost států při možném ozbrojování migrantů, organizovaném zločinu a terorismu. Ohrazuje se proti znemožnění využití technologií  pro sledování a ochranu hranic.

„Zpráva podkopává suverénní právo členských států kontrolovat, kdo vstoupí na jejich území. Znovuzavedení a/nebo prodloužení kontrol na vnitřních hranicích bude vyžadovat více zatěžující odůvodnění při pokračující hrozbě pro vnitřní bezpečnost nebo veřejný pořádek. Fungování schengenské dohody je podmíněno vzájemnou důvěrou mezi členy států. Volný pohyb lze obnovit pouze tehdy, když je zajištěna vnější hranice a zavedena politika nulové tolerance vůči všem formám nelegálního vstupu.“

Pozn.: Evropská komise a většina poslanců EP uznává odmítnutí vstupu jen osobám usvědčeným z terorismu. Při návštěvě Lampedusy před dvěma týdny jsem se od pracovníků tábora pro imigranty dozvěděl, že imigranti nejsou vyšetřováni z hlediska zdraví, pokud jejich vážné nemoci nejsou zjevné, nezjišťuje se identita a věk, věří se tvrzení imigrantů. Všichni jsou pak odesíláni dál to Itálie. V době kdy jsem byl na Lampeduse, nebyl na ostrově ani jeden imigrant, všichni byli už odvezeni.

Hlasování

Pro návrh směřující ke znemožnění hraničních kontrol z důvodu pohybu imigrantů hlasovalo 370 přítomných členů Evropského parlamentu, naprostá většina lidovců, liberálů, socialistů, Levice a Zelených, za ČR Pospíšil (TOP09), Polčák (Starostové), Maxová (ČSSD), Knotek, Hlaváček (ANO), Gregorová, Peksa (Piráti, Kolaja nehlasoval).

Proti hlasovalo 64 poslanců,  většina naší frakce ID (kromě jedné Italky, která se zdržela), tedy David i Blaško (který vystoupil z SPD, ale zůstal ve frakci), většina konzervativců (ECR) včetně ODS a Konečná (KSČM, jako jedna ze dvou členů Levice)  a dokonce Zdechovský i Šojdrová.

Zdrželo se 84 poslanců, z ČR Charanzová a Kovařík (ANO) a překvapivě i Niedermayer.

V rozhodování o hlasování hrál roli původ poslanců, protože „západní“ ze států plných imigrantů v návrhu také mohli vidět příležitost, jak se jich zbavit, pokud by odešli na „východ“, zatímco mnozí „východní“ by rádi zabránili jejich vstupu. Roli hrál i strach z veřejného mínění v domovské zemi.

Tento dokument nás zase o kus posunul ke špatnému konci…