Válka je jen pokračování byznysu jinými prostředky

“Válka je dobrá pro obchod“ – to je citát od vedoucího pracovníka zbrojního průmyslu v nedávném článku agentury Reuters s názvem „Na londýnském zbrojním veletrhu jsou obavy z globální války dobré pro podnikání“, který pojednává o největší evropské zbrojní výstavě, mezinárodním veletrhu obranného a bezpečnostního vybavení, který se koná každé dva roky. Pravděpodobně vás nepřekvapí, že Reuters nejmenuje válečného šmelináře, jehož citát inspiroval jejich titulek.

Zhruba těmito slovy uvádí svou úvahu o výdělečnosti války nezávislá australská novinářka Caitlin Johnstone, publikující na platformě Substack. Velká humanistka a odpůrkyně válečné propagandy, velká bojovnice za svobodu Juliana Assange.

Caitlin pokračuje:

„Článek Reuters popisuje způsob, jakým válka na Ukrajině a hraniční situace na Tchaj-wanu vedou k prudkému nárůstu zisků pro vojensko průmyslový komplex, přičemž Spojené království v roce 2022 zdvojnásobí vývoz zbraní a očekává se, že celosvětové vojenské výdaje porostou příštích pět let každý rok o 4 %. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru vzrostly evropské vojenské výdaje jen v roce 2022 o 13 procent, čímž se celkové celosvětové výdaje vyšplhaly na historické maximum 2,24 bilionu dolarů.

„Jsme extrémně zaneprázdněni,“ řekl agentuře Reuters vznešený vedoucí prodeje ve společnosti na výrobu obrněné oceli.

Válka je dobrá pro podnikání a očekává se, že bude ještě lepší. Největší světový vojenský dodavatel Lockheed Martin zaznamenal v loňském roce nárůst akcií o neuvěřitelných 37 procent — pomocí zpětných odkupů akcií sponzorovaných daňovými poplatníky — a ve zprávě nazvané „Lockheed Martin: Obrovský růst vpřed“, investiční analytik společnosti AlmaStreet Capital předpověděl, že masivní zisky Lockheedu budou nadále jen stoupat. Autor článku nazývá eskalované geopolitické napětí v současné politické atmosféře ‚nejpříznivějšími podmínkami, za kterých by mohl Lockheed Martin fungovat‘, píše následující:

“Vlády po celém světě zvyšují svůj rozpočet na obranu a bezpečnost pod tímto zvýšeným geopolitickým napětím po celém světě. Americká vláda není výjimkou. Lockheed Martin, jako největší dodavatel americké vlády, musí být největším příjemcem zvýšeného rozpočtu na obranu. Vzhledem k tomu, že společnost již ve 2Q23 dosáhla přibližně 8 % meziročního růstu čistých tržeb, věřím, že eskalace geopolitického napětí spolu s uvolněním makroekonomických podmínek umožní společnosti Lockheed Martin brzy dosáhnout dvouciferného růstu čistých tržeb do konce roku.”

Není tedy divu, že generální ředitel Lockheed James Taiclet označil nejnovější zvýšení amerického vojenského rozpočtu za ‚tak dobrý výsledek, jaký si náš průmysl nebo naše společnost může přát‘. Na vládách, které se vyzbrojily, aby zabily velké množství lidských bytostí, se dá vydělat obrovské jmění.

Existuje populární citát: ‚Být dobře přizpůsoben hluboce nemocné společnosti není žádným měřítkem zdraví‘, který se běžně připisuje Jiddu Krishnamurtimu, ale s největší pravděpodobností jej vyslovil syn Kurta Vonneguta Mark. Kdykoli čtu zprávy, jako je tato o korporacích, které shrábnou miliardy ze smrti, utrpení a extrémně nebezpečných činů na hranici mezi vojenskými mocnostmi, vždy mi v hlavě rachotí fráze „hluboce nemocná společnost“.

Je těžké si představit společnost, která je nemocnější než ta, ve které korporace mohou nejen profitovat z války a militarismu, ale dokonce stále více prosazovat své válečné štvanice pomocí darů na kampaně, lobbingu a financování vlivných think-tanků. Není to o nic menší zlo, než kdyby korporace směly porážet cizince jako dobytek a prodávat části jejich těl za účelem zisku v průmyslovém měřítku; jediná věc, která se liší, je platební plán. A přesto jsou lidé, kteří toto dělají, oslavováni jako respektovaní tvůrci pracovních míst, místo aby byli vrženi do klecí jako monstra, kterými jsou.

Toto není druh civilizace, které bychom se měli snažit přizpůsobit. Není známkou zdraví být dobře přizpůsoben společnosti, v níž se někdo může stát miliardářem prodávajícím zbraně hromadného vraždění poté, co lobboval u vlády za spáchání těchto vražd. Není známkou zdraví být dobře přizpůsoben společnosti, v níž vojensko-průmyslový komplex pere informace prostřednictvím médií, aby propagoval své smrtící produkty a programy. Není známkou zdraví, když se dobře přizpůsobíte společnosti, ve které mohou válečné ziskové korporace sklízet obrovské čtvrtletní zisky v zástupné válce, kterou vyprovokoval Západ, zatímco naléval jmění do think-tanků, které pomohly vyrobit souhlas s těmito provokacemi a které určují, že média zobrazují jednání západu v pozitivním světle.

Pokud tato společnost mohla dát vzniknout něčemu tak zkaženému, jako je vojenský průmyslový komplex, pak to není ten druh společnosti, se kterým bychom se měli snažit splynout. To je ten druh společnosti, ze kterého bychom měli chtít trčet jako bolavý palec. Typ společnosti, ve kterém bychom měli plavat proti proudu, když všichni ostatní plavou s ním. Typ společnosti, ve které řekneme rozhodné NE věcem, kterým všichni ostatní říkají ano.

Tato společnost selhala tak zjevně, jak jen nejvíc mohla. Žijeme v dystopii, kde váleční šejdíři řídí veřejnou politiku, kde je celá biosféra přiváděna do masomlýnku globálního kapitalismu a kde rychle akcelerujeme směrem k jadernému armagedonu. Tohle je ta nejbláznivější civilizace, jakou kdo mohl vymyslet. Měli bychom klást odpor a hledat možnosti úniku v co největší míře.“

Tolik Caitlin. Dodávám jen, pravděpodobně zbytečně, protože čtenáři je naprosto jasné, že na krmení amerického vojensko-průmyslového komplexu se podílíme i my a že za tímto účelem osekává česká vláda rozpočty všech kapitol, nejvíce školství, okrádá důchodce a rodiny, ničí ekonomiku země. Člověka snadno napadne, že při zmíněných obrovských objemech peněz to těžko dělají bez osobního profitu, při čemž občané této země jim slouží jen jako ovce ke stříhání. Zmíněný popis oběhu obrovských sum by měl být také mementem pro ty, kdo chtějí „měnit NATO zevnitř“. Zaručen stejný efekt, jako kdybychom chtěli měnit zevnitř sopku, chrlící lávu a oheň.

Aurorka:  Jana Kunšteková, zdroj: Litterate