Ukrajinský dronový terorismus. Dronová armáda ve válce proti Rusku

Ruská protivzdušná obrana všechny útoky odrazila a bezpilotní letouny zneškodnila. Nedošlo k žádným obětem na životech.

Ale jsou tu i další následky: jak vyplývá z údajů z online informačních tabulí letišť hlavního města, v Moskvě bylo zpožděno 58 letů. Na letišti Šeremetěvo bylo zpožděno 11 letů a 1 let byl zrušen. Na letišti Vnukovo bylo zpožděno 17 letů. Na letišti Domodědovo bylo zpožděno 26 letů, 5 letů bylo zrušeno. Na letišti Žukovskij byly zpožděny 4 lety a 2 lety byly zrušeny.

Podle online přehledů jsou lety, které měly přiletět, odkláněny na jiná letiště.

Všechny tyto útoky dronů jsou bohužel jen pokračováním nejmasivnějšího útoku ukrajinských bezpilotních letounů z 30. srpna 2023, kdy bylo napadeno hned sedm oblastí a regionů.

Výbuchy byly slyšet od Moskvy až po Sevastopol. A největší nálet se odehrál už předevčírem ve Pskově: na místní letiště, kde sídlí 334. vojenský dopravní Berlínský letecký pluk, nositel Řádu Rudého praporu (334. VTAP 61. letecké armády vrchního velení), zaútočilo najednou 20 bezpilotních letounů.

V důsledku náletu byly poškozeny čtyři vojenské dopravní letouny Il-76, dva z nich vzplály. Požár likvidovalo 65 osob a 21 jednotek techniky.

Po úderu na Moskvu bylo na letištích ruského hlavního města zpožděno nebo zrušeno více než 40 letů (19 letů bylo zpožděno na letišti Vnukovo, 10 letů bylo zpožděno na letišti Domodědovo a další čtyři byly zrušeny, 8 letů bylo zpožděno na letišti Šeremetěvo).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj okamžitě připsal nálet ukrajinským ozbrojeným silám a prohlásil, že došlo k úspěšnému použití ukrajinských zbraní dlouhého doletu na cíl ve vzdálenosti asi 700 kilometrů.

Aby nikdo nezapochyboval o vytouženém idylickém snu ukrajinského vedení: nebe nad Ruskem je pokryto ukrajinskými drony jako sarančaty v době jejich aktivity a dole leží ochromená a prakticky bezbranná ruská země.

Ukrajina se mimochodem netají ani tím, že pro tento účel již dlouho připravuje “armádu dronů” a vycvičila již deset tisíc operátorů.

Už před časem ukrajinský ministr digitální transformace Michail Fjodorov veřejnosti sdělil, že konečným cílem tohoto programu je vytvoření 60 rot operátorů bezpilotních letounů. A 10. srpna letošního roku také potvrdil, že ukrajinská armáda již zformovala 17 úderných rot, pro něž zbývá jen odevšad navozit dostatečný počet létajících pekelných strojů.

Podle slov ministra prodávalo bezpilotní letouny státu v létě 2022 pouze sedm společností, v současnosti jich je již 40, ale do konce letošního roku jich má být 60-70.

V předvečer útoku na Pskov a další ruské regiony uvedl šéf Státní služby pro speciální komunikace a ochranu informací Ukrajiny (Gospetsvjaz) Jurij Ščigol, že ukrajinské úřady plánují do konce roku vyrobit a zakoupit 200 000 bezpilotních letounů pro své ozbrojené síly. A vše jde podle plánu.

“Něco mezi 180 až 200 000 drony určitě mít budeme,” slíbil úředník.

Podle něj se již utratilo 25 ze 40 miliard hřiven, jež vláda vyčlenila na vývoj a výrobu dronů  letos v červenci. Za tyto peníze byly podepsány smlouvy na výrobu 22 000 útočných bezpilotních letounů.

Přibližně 15 000 z nich již bylo předáno ukrajinským ozbrojeným silám.

A nyní deník New York Times – s odvoláním na ukrajinské konstruktéry – uvedl, že Ukrajina vyvíjí asi šest modelů bezpilotních letounů s doletem více než 1 000 kilometrů.

“Aby Ukrajina dosáhla svých cílů, kultivuje startupovou kulturu desítek malých firem. Experimentují s novými tvary, některé drony dostávají přitažlivá jména, jako například ‘Trestající’,” uvedly noviny.

Je známo, že z hlediska výzbroje jsou bezpilotní letouny dvojího typu: se shozovými náložemi (ty lze použít opakovaně) a s náložemi zabudovanými do konstrukce ( drony – kamikadze). S krátkým a dlouhým doletem.

Ukrajinský vývoj zahrnuje jak miniaturní rotorové konstrukce používané podél frontové linie ke shazování ručních granátů nebo k průzkumu, tak i bezpilotní letouny s pevným křídlem s dlouhým doletem, které mohou zasáhnout daleko od frontové linie.

Rozdílné jsou i zdroje zásobování bezpilotními letouny. Vladimir Orlov, expert Centra pro politickou a vojenskou žurnalistiku, pro Lenta.ru uvedl: “Některé drony nakupují na volném trhu, v Číně, a některé jim dodává NATO. A právě ty doletěly až do Moskvy.“

Kromě toho je známo, že na Ukrajinu se dodává pouze elektronika, motory a zbraňové komponenty. Nicméně platformy a trupy bezpilotních letounů se již na Ukrajině vyrábějí sériově, montují se tam a dodávají pro potřeby armády.

Na Moskvu například útočily bezpilotní letouny Mugin-5 čínské výroby, které jsou k dispozici na komerčním trhu, ale i ukrajinské bezpilotní letouny Bober.

Celá tato kvantitativně rostoucí armáda již s Ruskem válčí a dokonce částečně plní stanovené cíle. A to jak politické, tak dokonce geopolitické, stejně jako čistě aplikační, vojenské.

Hlavním geopolitickým úkolem je vyprovokovat Rusko k eskalaci konfliktu a nakonec převést speciální vojenskou operaci (SVO), která má Ukrajinu donutit k přiměřenosti a zajistit bezpečnost Ruska v tomto směru, do kategorie mezinárodního konfliktu.

Lidově řečeno, vyprovokovat válku mezi Ruskem a NATO. V každém případě alespoň s jeho východoevropskými členy, jimiž jsou Polsko, Rumunsko a pobaltské státy.

Ne nadarmo se po útoku bezpilotních letounů na Pskov znovu obnovil spor o to, odkud a kdo drony vypustil: zda z území Ruska, takzvaní “potulní teroristé” z dodávek, v nichž jsou odpalovací zařízení bezpilotních letounů maskována, nebo z území sousedního Estonska, které je členem NATO.

Posledně jmenovaná okolnost by změnila celý geopolitický kontext SVO, neboť z Aliance by učinila nejen účastníka konfliktu, ale také legitimní cíl ruských odvetných úderů.

Známý nizozemský politik Thierry Bode dospěl k následujícímu závěru:

“Toto není rusko-ukrajinská válka. Je to válka NATO proti Rusku… Myslím, že Rusko je zde bránící se stranou, i když se rozhodlo zaútočit jako první. To je nade vší pochybnost jasné, že to byl obranný krok, protože kdyby to neudělali, došlo by k masivní ofenzívě NATO s cílem znovu získat Krym a východní Ukrajinu, což Rusko nikdy nepřijme.”

Konstantin Zatulin, první místopředseda výboru Státní dumy pro záležitosti SNS, v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Gavarit Moskva uvedl, že jestliže mohly ukrajinské bezpilotní letouny přeletět nad územím Běloruska bez jeho povolení s cílem zasáhnout Rusko, mohlo by Rusko využít běloruské území k odvetným úderům proti NATO.

“Rusko a Bělorusko spolupracují, ale osud celé této speciální vojenské operace do značné míry závisí na tom, zda se podaří využít území Běloruska – jak to udělali bez jeho souhlasu Ukrajinci přeletem dronů určených k zasažení Ruska. Abychom mohli zasadit likvidační úder centru Ukrajiny. Vždyť Kyjev není od běloruských hranic tak daleko,” naznačil Zatulin.

Dalším neméně důležitým úkolem je vyprovokovat Rusko k takovému odvetnému úderu, který by pak následně mohla propaganda prezentovat jako uměle vyvolanou humanitární katastrofu typu Buča nebo Gostomel u Kyjeva.

V reakci na to se veřejné a politické mínění v Rusku shora dolů stále více přiklání k závěru, že Ukrajina, která není schopna zvítězit na bojišti, sklouzává k metodám státního terorismu a používá je.

Třetím důležitým úkolem, který Západ a Ukrajina sledují neustálými útoky dronů na ruské území, a zejména na Moskvu, je odvést pozornost od další mobilizace. A samozřejmě i od porážek ukrajinské armády na frontách SVO. Současně chtějí vytvořit iluzi neustálých vítězství ukrajinských zbraní na ruském území.

To vše má mobilizovat a zvýšit morálku jak celé ukrajinské společnosti, tak i motivovat ukrajinské vojáky.

Existují také čistě účelové úkoly:

– snaha uzavřít nebe nad evropskou částí Ruska, což se už zjevně děje v souvislosti s výskytem ukrajinských dronů na ruském nebi nad letišti;

– snaha o vyřazení mnoha ruských vojenských zařízení v regionech sousedících s Ukrajinou, která jsou nezbytná pro úspěšné vedení operací protivzdušné obrany;

– testování ukrajinských bezpilotních letounů a nosičů zbraní s cílem poškodit Rusko;

– zjišťování a testování připravenosti ruských systémů protivzdušné a protiraketové obrany.

Nezanedbatelným účelem je vyvolání negativního ohlasu v ruské společnosti. Zasít atmosféru strachu, nejistoty, paniky a nespokojenosti s jednáním úřadů, které nejsou schopny zajistit bezpečnost občanů. Majdan v Rusku, svržení moci v Kremlu rukama Rusů – to je dávný sen Západu a prvořadý úkol pro útoky na ruské území.

Jsou na to Rusko a jeho orgány připraveny? Již zmíněný expert Orlov si je jistý: “Je třeba si uvědomit, že systémy protivzdušné obrany nedržíme na jednom místě. Neustále je přesouváme, takže nepřítel nemůže předem vědět, kde a kdy budou naše zařízení rozmístěna. Přesto se objevují díry a díky americké rozvědce se do nich snaží proniknout útočné drony.“

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu během inspekce plnění státní obranné zakázky v obranných podnicích v Tulské oblasti vyzval k nepřetržitému provozu podniků – 24/7. A ke zvýšení výroby radiolokačních zařízení.

“V průběhu SVO je momentálně přisuzována nejdůležitější role protibaterijní činnosti a zajištění našeho uskupení vším potřebným k jejímu vedení. Jedná se o systémy dělostřeleckého průzkumu v kombinaci s prostředky, potřebnými k ničení nepřítele, které nutně potřebujeme k vedení účinné protibaterijní činnosti /umlčení dělostřeleckých baterií nepřítele – pozn. překl./,” řekl.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin zase uvedl, že orgány hlavního města společně s vojenským resortem plánují v řádu týdnů vytvořit nové systémy protivzdušné obrany na ochranu hlavního města před bezpilotními letouny a teroristickými útoky.

“V posledních několika týdnech jsme na žádost ministerstva obrany skutečně během čtyřiadvaceti hodin zřizovali nová zařízení protivzdušné obrany. Asfalt nestačil někdy ani ztuhnout a rakety už pracovaly a sestřelovaly létající drony,” řekl a uvedl, že například v Orlu se zřizuje letiště, které má zachytit bezpilotní letouny letící směrem k ruskému hlavnímu městu.

Zároveň bylo podle ruského ministerstva obrany od začátku speciální operace zničeno více než 6 200 ukrajinských bezpilotních letounů. Ukrajinská armáda ztrácí denně 40-45 různých bezpilotních letounů, a jak přiznává ukrajinská strana, tyto ztráty není možné nahradit, protože tolik se jich nevyrábí ani na Ukrajině, ani ve světě.

Život po obou stranách linie dotyku očividně nestagnuje.

**

Vladimír SKAČKO, UKRAJINA.ru (14:09 01.09.09.2023 ), z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová