Sándor: Obávám se, že budeme zataženi do války

– Existují dva důvody, proč Rusové zaútočili na Ukrajinu. Prvním důvodem bylo, že Moskva nechtěla pustit Ukrajinu ze své sféry vlivu. To by se stalo, kdyby Ukrajina vstoupila do NATO. Druhým důvodem je ochrana ruské menšiny na východě Ukrajiny. Domnívám se, že Ukrajina by sama o sobě ani jako součást NATO nepředstavovala pro Rusko vojenskou hrozbu. Rusku se možná západní orientace Ukrajiny nelíbila, ale Moskva stále neměla právo na ni útočit.

Někteří odborníci považují rusko-ukrajinskou válku za projev geopolitické soutěže mezi velmocemi. Proč proti sobě na Ukrajině stály obě mocnosti?

– Souhlasím s těmito odborníky. Kdyby Spojené státy netlačily na členství Ukrajiny v NATO, nebyla by válka. Přijetí Ukrajiny do NATO by znamenalo, že Rusko je slabé. Jedinou zemí, která z tohoto konfliktu nic neztrácí, jsou Spojené státy americké. Ale Západ jako celek hodně ztrácí, nebo už hodně ztratil. Věřím, že Spojené státy nezměnily svou politiku vůči Evropě, to znamená, že nedovolí žádné zemi vládnout kontinentu. Spojeným státům se z velké části podařilo zpřetrhat vztahy mezi Ruskem bohatým na přírodní zdroje a největší evropskou ekonomickou mocností, Německem. EU je stále více závislá na americkém plynu a dalších ropných produktech. Americký vojenský komplex vítá rozsáhlé zakázky evropských zemí na vybavení jejich armád americkými zbraněmi a vojenskou technikou.

Nejdůležitější otázkou je, zda ozbrojený konflikt zůstane lokální, nebo bude eskalovat.

– To je základní otázka, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Všichni říkají, že totální válka s Ruskem není v žádném zájmu. V průběhu historie jsme byli svědky konfliktů, do kterých se žádná země nechtěla zapojit, ale nakonec se to stalo. Obávám se, že budeme stále více vtahováni do tohoto konfliktu. Z Kyjeva slyšíme, že bojují v této válce, aby ochránili i nás před Rusy. S tím nesouhlasím. Ukrajinci bojují s Rusy, aby přežili tuto krvavou agresi a obnovili suverenitu nad celým svým územím. Ztráta Krymu může být důvodem, proč chce Rusko rozšířit konflikt mimo Ukrajinu.

Ukrajinská protiofenzíva buď nezačala, nebo se zastavila. Proč se Ukrajincům přes výraznou pomoc Západu nepodařilo dosáhnout strategického vítězství?

– Tuto otázku lze vysvětlit několika důvody: Rusové věděli, jaký je účel protiútoku, a měli dostatek času na důkladnou přípravu obranné linie; 

• malý počet tanků, kombinovaných bojových obrněných vozidel a obrněných transportérů,
• nedostatek ženijního vybavení k odstranění minových polí a nedostatek munice;
• nedostatek lidských sil; bez řádného výcviku nemůžete vojáka naučit bojovat za tři až šest týdnů. Západní výcvikoví důstojníci nemají ponětí, o čem tento konflikt je;
• přílišná rozmanitost a mix západních vojenských vozidel a vybavení,
• nedostatečná logistika;
• neexistuje žádná ukrajinská vzdušná převaha, která by podporovala pozemní síly;
• špatná taktika pro prolomení ruských obranných linií.

Obávám se, že Ukrajina byla dotlačena Západem k útoku, aniž by byla plně připravena a vybavena. Nějakých úspěchů lze ještě dosáhnout, ale je otázka, zda to změní výsledek války.

Ruské obsazení Krymu je poprvé od druhé světové války, kdy evropský stát anektoval území jiného státu. Následovala anexe části Donbasu. Znamená to, že se změnilo globální bezpečnostní prostředí, skončila unipolární dominance USA?

– Spojené státy jsou stále největší supervelmocí, i když Čína to zpochybňuje. Ale navzdory tomu zůstávají Spojené státy vojensky dominantní. Západ jako celek však postupně ztrácí svůj význam a dominanci. Stále častěji slyšíme o konceptu strategického jihu – studiích shrnujících plány zemí jižní Asie, Indie a Pákistánu ohledně jejich strategické a jaderné situace – a to je třeba brát v úvahu. Multipolární svět je stále realitou, které musíme čelit. Nejen anexe Krymu, ale i odtržení Kosova, nacionalismus a mnohé další ohrožují mezinárodní právo a uznání hranic.

Když mluvíme o Srbsku a Kosovu, nezapomínejme na jugoslávské války. Není pro Evropu příliš riskantní znovu brutálně prosazovat územní nároky?

– Potřeba získat zpět ztracená území silou je riskantní a může vést k válkám. Takových případů, které mohou vést i k násilí, je mnoho.

Podle některých názorů není cílem Vladimira Putina obnovit Sovětský svaz, ale udělat Rusko znovu velkým. Sdílíte tento názor?

– Nikdy jsem nevěřil, že Putin chce obnovit Sovětský svaz. Lituje rozpadu Sovětského svazu, když se 25 milionů Rusů stalo občany nových nezávislých států. Zhruba 50 procent ekonomiky podporované Ruskem přestalo existovat. Na druhou stranu Putin vrátil Rusům národní hrdost.

Z Varšavy se ozývají hlasy, že by byla katastrofa, kdyby Rusko dosáhlo strategického vítězství v regionu. Jaká je šance, že se Moskva pokusí rozšířit svůj vliv za západní hranice Ukrajiny?

– Jakého vítězství může Rusko dosáhnout na Ukrajině? To je otázka, kterou si musíme v tomto případě položit. Nemyslím si, že Rusové chtějí okupovat celou Ukrajinu. To se vám s 200 000 vojáky nepodaří. Chtělo by to čtyřikrát tolik. Rusům se nepodaří svrhnout režim v Kyjevě. Nemohou zničit ani ukrajinský národ. Těžko tomu říkat vítězství. Pravděpodobně budou i nadále okupovat části země a zároveň čelit ukrajinské partyzánské a partyzánské válce. Je to vítězství? Faktem je, že NATO se rozšířilo o bývalé sovětské satelitní státy a pobaltské státy, zatímco Rusko neudělalo nic. Zároveň se nevzdala rozšiřování svého vlivu na tyto země s cílem podkopat stabilitu západních zemí. Moskva to dobře ví

Do jaké míry může dlouhotrvající válka destabilizovat region střední a východní Evropy? Hrozí regionu, že se stane nárazníkovou zónou mezi Východem a Západem?

– Obávám se, že konflikt na Ukrajině je válkou, která skončí kolapsem Ukrajiny, utrpěním těžkých ztrát a krachem. Ve světě dojde k dalšímu zmrazenému konfliktu, který způsobí mnoho problémů té části Evropy, ve které žijeme. Na základě historických zkušeností a vzhledem k vnímaným hrozbám a zátěži bude Rusko i nadále faktorem spojujícím země střední a východní Evropy.

Maďarsko je jedinou zemí v NATO a EU, která Ukrajině nedodává zbraně. Na vládu v Budapešti je vyvíjen obrovský politický tlak. Nic nenasvědčuje tomu, že ostatní země budou následovat příklad Maďarska?

– Pokud bývalý slovenský premiér Robert Fico vyhraje tento měsíc volby a podaří se mu sestavit fungující vládu, mohla by jeho země následovat příklad Maďarska. Jsou země, které v dohledné době nebudou na Ukrajinu dodávat zbraně, protože nemohou pokračovat v oslabování vlastních ozbrojených sil, protože jejich zásoby zbraní jsou prázdné.

**

Rozhovor , který vedl G. Fehér Péter s genrálem Sándorem pro Magyar Hirlap (vyšlo 7.9.2023) přetiskla Myśl Polska 8.9.2023, překlad N.R.