Pokračující posedlost USA rozšiřováním NATO je hluboce nezodpovědná a pokrytecká.

převzato

Text od Jeffreyho Sachse, zveřejněný 20. září.

Během katastrofální války ve Vietnamu se říkalo, že americká vláda zachází s veřejností jako s houbovou farmou: drží ji ve tmě a krmí ji hnojem. Hrdinný Daniel Ellsberg zveřejnil Pentagon Papers, které dokumentovaly neúprosné lhaní americké vlády o válce, aby ochránila politiky, kteří by se za pravdu styděli. O půl století později, během války na Ukrajině, se hnůj hromadí ještě více.

Podle americké vlády a stále poslušných New York Times byla válka na Ukrajině “nevyprovokovaná”, což je oblíbené adjektivum, kterým Timesy válku popisují. Putin, který si údajně spletl sám sebe s Petrem Velikým, vtrhl na Ukrajinu, aby obnovil ruské impérium. Přesto se minulý týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dopustil washingtonské frašky, což znamená, že omylem vypustil pravdu.

Ve výpovědi před Parlamentem Evropské unie Stoltenberg jasně uvedl, že právě neúnavné americké snahy o rozšíření NATO o Ukrajinu byly skutečnou příčinou války a důvodem, proč válka trvá dodnes. Zde jsou Stoltenbergova odhalující slova:

“V pozadí bylo to, že prezident Putin na podzim 2021 prohlásil a vlastně poslal návrh smlouvy, kterou chtěl, aby NATO podepsalo, že slibuje, že už se nebude rozšiřovat. To bylo to, co nám poslal. A byla to podmínka, aby nedošlo k invazi na Ukrajinu. To jsme samozřejmě nepodepsali.

Stal se pravý opak. Chtěl, abychom ten slib podepsali, že nikdy nerozšíříme NATO. Chtěl, abychom odstranili naši vojenskou infrastrukturu u všech spojenců, kteří vstoupili do NATO od roku 1997, což znamená, že polovinu NATO, celou střední a východní Evropu, bychom měli z této části naší Aliance odstranit a zavést jakési členství B, neboli členství druhé kategorie. To jsme odmítli.

Takže šel do války, aby zabránil NATO, většímu počtu NATO, v blízkosti svých hranic. Dosáhl přesného opaku.”

Zopakujme, že [Putin] šel do války, aby zabránil NATO, více NATO, v blízkosti svých hranic.

Když profesor John Mearsheimer, já a další říkali totéž, byli jsme napadáni jako Putinovi apologeti. Stejní kritici se také rozhodli zamlčet nebo rovnou ignorovat hrozivá varování před rozšiřováním NATO na Ukrajinu, která dlouho formulovala řada předních amerických diplomatů, včetně velkého učence-státníka George Kennana a bývalých velvyslanců USA v Rusku Jacka Matlocka a Williama Burnse.

Burns, nyní ředitel CIA, byl v roce 2008 velvyslancem USA v Rusku a autorem memoranda s názvem “Nět znamená Nět”. V této nótě Burns vysvětloval ministryni zahraničí Condoleezze Riceové, že celá ruská politická třída, nejen Putin, je rozhodně proti rozšiřování NATO. O tomto memorandu víme jen proto, že uniklo na veřejnost. Jinak bychom o něm nevěděli.

Proč se Rusko staví proti rozšiřování NATO? Z jednoduchého důvodu: Rusko nesouhlasí s americkou armádou na své 2300 km dlouhé hranici s Ukrajinou v oblasti Černého moře. Rusku se nelíbí umístění amerických raket Aegis v Polsku a Rumunsku poté, co USA jednostranně odstoupily od Smlouvy o protiraketové obraně (ABM).

Rusko rovněž nevítá skutečnost, že se USA během studené války (1947-1989) zapojily do ne méně než 70 operací na změnu režimu a od té doby do nespočtu dalších, včetně Srbska, Afghánistánu, Gruzie, Iráku, Sýrie, Libye, Venezuely a Ukrajiny. Rusku se nelíbí ani to, že mnozí přední američtí politici aktivně prosazují zničení Ruska pod heslem “dekolonizace Ruska”. To by bylo stejné, jako kdyby Rusko vyzývalo k odtržení Texasu, Kalifornie, Havaje, dobytých indiánských území a mnoha dalších oblastí od Spojených států.

I Zelenského tým věděl, že snaha o rozšíření NATO znamená hrozící válku s Ruskem. Oleksij Arestovyč, bývalý poradce Kanceláře prezidenta Ukrajiny za Zelenského, prohlásil, že “s 99,9% pravděpodobností je naší cenou za vstup do NATO velká válka s Ruskem”.

Arestovyč tvrdil, že i bez rozšíření NATO se Rusko nakonec pokusí Ukrajinu obsadit, jen o mnoho let později. Historie to však vyvrací. Rusko po desetiletí respektovalo neutralitu Finska a Rakouska, aniž by došlo k nějakým hrozbám, natož k invazi. Navíc od získání nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 až do svržení zvolené ukrajinské vlády, podporovaného Spojenými státy v roce 2014, Rusko neprojevilo žádný zájem o zabrání ukrajinského území. Teprve když USA v únoru 2014 nastolily důrazně protiruský a pronacistický režim, Rusko si vzalo zpět Krym, protože se obávalo, že jeho černomořská námořní základna na Krymu (od roku 1783) padne do rukou NATO.

Ani tehdy Rusko nepožadovalo po Ukrajině další území, pouze plnění dohody Minsk II podporované OSN, která požadovala autonomii etnicky ruského Donbasu, nikoli ruské nároky na toto území. Namísto diplomacie však USA vyzbrojily, vycvičily a pomohly zorganizovat obrovskou ukrajinskou armádu, aby se rozšíření NATO stalo hotovou věcí.

Putin učinil poslední pokus o diplomacii na konci roku 2021, kdy předložil návrh bezpečnostní dohody mezi USA a NATO, aby předešel válce. Jádrem návrhu dohody bylo ukončení rozšiřování NATO a odstranění amerických raket v blízkosti Ruska. Bezpečnostní obavy Ruska byly oprávněné a byly základem pro jednání. Biden však jednání z kombinace arogance, jestřábího postoje a hluboké chybné kalkulace rázně odmítl. NATO trvalo na svém stanovisku, že NATO nebude s Ruskem o rozšíření NATO vyjednávat, že ve skutečnosti do rozšíření NATO Rusku nic není.

Pokračující posedlost USA rozšiřováním NATO je hluboce nezodpovědná a pokrytecká. Spojené státy by v případě potřeby vznesly námitky proti tomu, aby byly obklopeny ruskými nebo čínskými vojenskými základnami na západní polokouli, což USA zdůrazňují již od Monroeovy doktríny z roku 1823. Spojené státy jsou však slepé a hluché k oprávněným bezpečnostním obavám jiných zemí.

Takže ano, Putin šel do války, aby zabránil NATO, více NATO, v blízkosti ruských hranic. Ukrajinu ničí americká arogance, která znovu dokazuje přísloví Henryho Kissingera, že být nepřítelem Ameriky je nebezpečné, zatímco být jejím přítelem je smrtelné. Válka na Ukrajině skončí, až USA uznají jednoduchou pravdu: rozšíření NATO o Ukrajinu znamená věčnou válku a zničení Ukrajiny. Neutralita Ukrajiny mohla válce zabránit a zůstává klíčem k míru. Hlubší pravdou je, že evropská bezpečnost závisí na kolektivní bezpečnosti, k níž vyzývá Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), nikoli na jednostranných požadavcích NATO.

(na snímku Jaffrey Sachs Jeffrey D. Sachs – univerzitní profesor a ředitel Centra pro udržitelný rozvoj na Kolumbijské univerzitě)