Ladislav Větvička: Tak mě zakazali. Co je na tym divneho? Tak už to u nas chodi.

Spisovatel, fotograf a cestovatel Ladislav Větvička je znám převážně jako autor populárních blogů na serveru iDNES a úspěšných knih. Ve svém díle využívá ostravského dialektu a slangu a komentuje aktuální dění v České republice i ve světě. Je držitelem devíti zlatých ocenění “Bloger roku”, přesto byl v minulém týdnu jeho blog ze serveru iDNES smazán. O okolnostech této události, která vzbudila na české literární scéně silné emoce, jsme si povídali v našem rozhovoru.

Láďo, minulý týden jsme se dozvěděli, že někdo v pozadí vedení blogu iDNES vystrnadil svého nejúspěšnějšího a nejčtenějšího blogera. Je to tak? 

No, tak především bych chtěl říci, že se nic zvláštního nestalo. Jak zpívá Ladik Mišík – noviny nevyjdou ve zvláštním vydání, neshoří hvězdy a nevyschnou rybníky, kdopak si všimne, vždyť svět je tak veliký…

Prostě jak řikame ve zkratce my synci z Poruby – no a kurva co? Prostě se kdosik rozhodnul, že to už bylo moc. Tak mě zakazali. Co je na tym divneho? Tak už to u nas chodi.

Pokud si správně pamatuji, na iDNES jsi začal blogovat před patnácti lety. Kdy se začala politika serveru měnit, pamatuješ si nějaký konkrétní bod zlomu?

Určitě se situace změnila někdy v letech 2016-17, kdy mnoho nejčtenějších blogařů dostalo “padáka”,  údajně kvůli porušení tzv. kodexu blogařa.

Tehdy došlo k obrovskému propadu čtenosti blogu (soudím ovšem pouze podle mého pozorování). Začali mizet zajímaví autoři a blog se stal nudným. Zatímco předtím jsem něco napsal a konkurence mě za chvíli vytěsnila ze čtených míst, najednou nové blogy visely desítky minut i hodiny na titulní stránce. Zmizeli autoři, zmizeli i čtenáři. Z blogu se stala nuda, z prostoru svobodného vyjadřování se stala mrtvola. Byla to hrozná škoda.

Za oněch patnáct let jsi dle tvrzení administrátorů iDNES porušil kodex blogera celkem devětadvacetkrát. Jak se o takovém porušení autor dozvídá a ví vždy přesně, čím aktuální kodex porušil? A jaká je šance na úspěšné odvolání?

Ne, podle posledního sdělení jsem porušil gumová pravidla blogařa 29x za posledních pět let, nikoli za patnáct let.

“Mě vlastně uraža, že jsem kodex blogařa za poslednich pět roku porušil enem 29x.”

Není to nádherně absurdní? Dokonce se za to číslo i stydím. Já si myslím, že jsem tzv. kodex blogařa porušoval každym mym blogem. Ten kodex je totiž tak gumovy, že se ho da použit kdykoliv a jakkoliv. Takže mě vlastně uraža, že jsem ho za poslednich pět roku porušil enem 29x.

Co se tyka technickych věci, autor se o tom dozvi obvykle vyjadřenim jakesik adminky, kera napiše, že došlo k poruše kodexu. Diskuse možna je, obvykle je ovšem zbytečna.

“Tzv. “kodex blogera” je tak gumový obušek, že jím možete přetahnut kohokoliv.”

O jaké porušení se jednalo v tvém případě? Osobně jsem zaznamenala jen jeden případ, kdy se iDNES nelíbil Tvůj text před prezidentskými volbami.

Ja bych to snad ani nerozvaďal. Ale byly to obvykle srandovní a malicherné věci. Tzv. “kodex blogera” je totiž tak gumový obušek, že jím možete přetahnut kohokoliv. Přede mnou byly takto vyakčněny desítky výborných blogerů, takže se nic nového nestalo. To je dnes takový trend.

V jednom případě mi třeba vytkli, že nazyvam politiky vládní koalice jako “surikaty”. To vzniklo v okamžiku, kdy v jedné porubské knajpě sused zahlédnul šéfy pětikoalice postávající na jakesik tiskovce a ti mu připomněli tyto fajne opičky. To se podle kodexu nesmí.

Jindy mi vytkli, že jsem citoval svůj deset let starý blog na iDnes, ve kterém jsem předpověděl nevyhnutelnou horkou valku na Ukrajině. Kodex ovšem opakování vlastních textů zakazuje.

Jiné porušení bylo, že jsem uvedl link na fotky z jakési výpravy na Ukrajinu, umístěné na mém osobním blogu www.ladikvetvicka.cz. To kodex tež zakazuje, bo v jine části blogu je prý možno si objednat mé knihy. Paradoxně jsem všechny své knihy mohl propagovat přímo pod moju fotku na blogu iDnes a link na osobní blog tam mohl být též. Navíc skoro všechny moje knižky byly se souhlasem iDnes zdarma publikovány přímo na blogu iDnes, včetně “nejslavnějších” knih Zrnko písku, Některe baby su všechny stejne a Osudové setkání 1913.

Dalším porušením kodexu třeba bylo, když jsem po teroristických útocích a pokusu o puč v Kazachstánu popsal zážitky mého kolegy z Alma Aty a redakce mi text zrušila kvůli tzv. “závažným” porušením kodexu, a to “nedoložení zdroje “.

Na druhou stranu, když jsem v jiném textu uvedl jako zdroj informace z protiproud.info, napsali mi: “Váš článek jsme byli nuceni stáhnout z hlavní strany Blogu iDNES pouze na Váš soukromý blog; protože jeho součástí je odkaz na web, který byl bezpečnostními složkami vyhodnocen jako nebezpečný a dezinformační.”

Další závažné porušení bylo, že jsem použil fotografii, která nebyla moje (ale byla se souhlasem autora) v případě fotografa Borise Rennera a jeho kalendáře na téma písniček Jarka Nohavici, nebo když jsem při recenzi knihy Alexandra Tomského o Chestertonovi použil citáty tohoto více než 80 let mrtvého autora.

“V textu jsem nazval pražské úředníky, kteří chtějí zpoplatnit vjezd do hlavního města, “kokoty a idioty”, což ovšem naprosto dle kodexu považuji za nevyhnutelné pro celistvost textu.”

No a v posledním blogu mi vytkli, že: “na titulní straně nemohou být texty obsahující vulgarismy zvláště v titulku a perexu, pokud není vulgarismus ojedinělý a nevyhnutelný pro celistvost textu “. V titulku ani perexu nic závadného nebylo, posuďte sami – titulek: “Nadutci z Prahy chtěju zakazat vjezd do centra. Tak jim to vratime, ni?” A perex: “Kdysik sem si řikal, že neni možne, aby kdosik překonal hovadiny, kere tehdejša politycka garnytura předvaďa. Dneska si to už nemyslim. Den za dnem zme svědkama zvrhlosti, kere mladi polityci předvaďaju a dalši den se zas jini pokušaju překonat hovadizmus tych včerejšich.”

Pravda, v textu jsem nazval pražské úředníky, kteří chtějí zpoplatnit vjezd do hlavního města, “kokoty a idioty”, což ovšem naprosto dle kodexu považuji za nevyhnutelné pro celistvost textu, jelikož v souvislosti s jejich posledními kroky nezbývá než konstatovat, než že to su kokoti a idioti.

A tak bysme mohli pokračovat dal a dal…

Kde mohou v budoucnu čtenáři najít všechny tvé texty z původního profilu na iDNES, který bude ještě tento týden smazán?

No, tak já zatím doufám, že nenavistna multikulturni sebranka nebude tak blba, aby resetovala patnact roku mych textu pro iDnes a vše vymazala. Přirovnali by se tím totiž ke svým národně – socialistickým předchůdcům, kteří nejdříve likvidovali a palili knihy a zanedlouho poté i jejich autory. Ale vyloučit to nemohu.

Nenavist multikulturně-socialistických sil je ovšem nekonečná a mohou dosáhnout likvidace mých textů za posledních 15 let. Nevadí. Aspoň si čtenáři uvědomí, jak je důležité mít knihy ve vytištěné podobě. Protože vše elektronické… i data… i peníze, mohou být jedním kliknutím cenzora zlikvidovány. (Pozn: Redakce iDnes opravdu k 7. 9. vymazala všech 1300 blogů, napsaných Ladislavem Větvičkou pro iDnes za posledních 15 let, včetně unikátních fotografií, cestopisů a dobových politických postřehů)

Dostal jsi v reakci na počínání iDNES nabídky spolupráce z jiných serverů?

Dostal jsem jich mnoho. A k tomu desítky a stovky zpráv, ve kterých mě mí čtenáři podporují, stačí se podívat pod poslední blog, (než bude vaporizovany).

Dostal jsem i nemálo nabídek na spolupráci od osob a institucí, kerych si važim a  kere mě udržují v pocitu, že není vše ztraceno a že mlčici většina se ještě dostane ke slovu.