Komu byl nebezpečný Prigožin?

Tuto otázku si kladou mnozí a odpovídají různě, podle osobních preferencí či získaných informací. Hvězdný reportér Seymour Hersh, který na základě informací od zdroje uvnitř amerických zpravodajských služeb v únoru přesvědčivě tvrdil, že všechny stopy výbuchu plynovodů Nord Stream vedou do Washingtonu, má tentokrát také jasnou odpověď – Putinovi.

Jana Kunšteková
Jana Kunšteková
Předkládám jeho článek z platformy Substack a nikoho nenutím, aby tomuto zdůvodnění věřil. Očekávám též, že komentáře budou psát jen ti, kdo si článek přečtou. Hershův zdroj je i nyní činitel uvnitř CIA, takže kdykoli budete číst, že „úředník“ něco sdělil, bude to úředník tajné služby.

Překlad článku PROČ PUTIN ZABIL PRIGOŽINA začíná úvodem:

„Rusko se snaží vyhnout přímému střetu s NATO, zatímco upevňuje svou kontrolu nad východní Ukrajinou“.

A pokračuje:

Během posledních dvou pozdních letních týdnů jsme se ohlédli za minulými americkými vojenskými katastrofami, takže je na čase, abychom vás informovali o pokračujícím šílenství na Ukrajině.

Začněme důsledky smrti Jevgenije Prigožina, vůdce Wagnerovy skupiny, minulý měsíc. Tento žoldák vydělal jmění tím, že pronajímal své síly jako zbraně, převážně ve střední Africe, a jeho skupina utrpěla obrovské ztráty v brutálních a úspěšných bojích dům od domu na začátku tohoto roku ve městě Bachmut proti stejně statečné ukrajinské armádě. Ruský prezident Vladimir Putin koncem června přiznal, že Kreml zaplatil Prigožinově armádě, jejíž mnozí příslušníci byli rekrutováni ve věznicích, mezi květnem 2022 a květnem 2023 téměř 1 miliardu dolarů. V předchozích sloupcích jsem uvedl, že povstání, které Prigožin zahájil v červnu, bylo daleko od hrozby pro Putinovo postavení, jak o tom v jednom kuse psala západní média. Místo toho to byl historicky ruský způsob, jak odsunout na vedlejší kolej často problematického vůdce žoldáků.

Prigožin a jeho redukované Wagnerovy síly byli po přerušené vzpouře uloženi k ledu a mnoho členů Wagnera bylo začleněno do ruské armády. Putin zařídil, aby Prigožin a to, co zbylo z jeho žoldnéřských sil, byli zahnáni do exilu v Bělorusku.

Ale Prigožin se tam nezastavil. Začátkem srpna se objevily zprávy o napětí na hranicích, protože zbytek skupiny Wagner provedl řadu průniků do vzdušného prostoru Polska a znepokojivé hrozby se objevily na hranicích Litvy, Lotyšska, Estonska a Finska. Pro Putina bylo vyvolání stížností ze strany zemí NATO neodpustitelným proviněním. ‚To bylo ono,‘ řekl mi informovaný úředník americké zpravodajské služby.

Viktor Orbán, premiér Maďarska, který má blízko k Putinovi, byl jedním z mála západních vůdců, kteří veřejně odmítli důležitost Prigožinovy krátké vzpoury. V rozhovoru pro Bild, konzervativní německý deník, Orbán řekl: „Když je [povstání] zvládnuto do 24 hodin, je to znamení síly. . . . Putin je prezidentem Ruska, takže pokud někdo spekuluje, že by mohl padnout nebo být nahrazen, nerozumí ruskému lidu ani ruské mocenské struktuře.“

‚Prigožin provokoval NATO a musel odejít,‘ řekl americký zpravodajský úředník. ‚Poslední věc, kterou chtěl Putin udělat, bylo dát NATO další důvod k tomu, aby překonalo své rostoucí pochybnosti o nekonečnosti financování [ukrajinského prezidenta Volodymyra] Zelenského.‘

Takže úředník řekl: ‚Putin to udělal.‘ Prigožin se stal příliš nebezpečným.

Letadlo Wagner Group s Prigožinem bylo roztrháno na kusy krátce po startu z Moskvy 23. srpna. Spolu s Prigožinem bylo údajně zabito šest jeho podřízených a tři členové posádky. Letadlo bylo předtím nečekaně staženo z letové linky a den před havárií bylo opravováno. ‚Tehdy se to stalo‘, řekl úředník zpravodajské služby s tím, že pumy se zpožděnými zápalnicemi byly umístěny do podvozku. Bomby byly nastaveny tak, aby explodovaly po zatažení kol.

Úředník se také vyjádřil zcela jinak než nedávné návaly amerických a evropských zpráv, že ukrajinská protiofenzíva, která byla zahájena na začátku června, začala v posledních několika týdnech dosahovat významného pokroku v pronikání do tří vrstev ruské obrany. ‚Kde berou reportéři tyhle věci?‘ zeptal se. ‚Existují příběhy o opilých ruských velitelích, kolem kterých Ukrajinci pronikají přes tři linie ruské obrany a budou se tak moci dostat zpět do Mariupolu.‘ Přístavní město Mariupol na severním pobřeží Azovského moře bylo na jaře roku 2022 obléháno ruskými silami a padlo po třech měsících lítých bojů. Kdysi město se 450 000 obyvateli se přestavuje na vzorové ruské město a v březnu ho navštívil Putin a ruské televizní štáby. Je to město v Doněcké oblasti, jedné ze čtyř provincií na Ukrajině, které Rusko loni v září anektovalo. Od té doby zpřísnila ruská politická a vojenská kontrola nad regionem.

„Cílem první ruské obranné linie nebylo zastavit ukrajinský útok,“ řekl mi úředník, „ale zpomalit jej, aby v případě ukrajinského postupu mohli ruští velitelé přivést zálohy k opevnění. Neexistují žádné důkazy o tom, že by se ukrajinské síly dostaly přes první linii. Americký tisk dělá cokoli, kromě poctivého informování o dosavadním selhání protiofenzívy.

‚Co se stalo po použití kazetových bomb Ukrajinou? Neměly otevřít dveře? A Zelenskij nyní tvrdí, že Ukrajina má hypersonické bomby. Kecá jako vždycky. Kde je inženýři a vědci vyrábějí? Někde v bunkru? Nebo v Kyjevě? Předstírá – zdržuje, jak nejvíc to jde?‘

‚Tady je klíčový problém,‘ řekl mi úředník. ‚Tento druh zpráv od vojenské zpravodajské komunity se dostává do Bílého domu. Existují i jiné názory,‘ řekl, zjevně s odkazem na Ústřední zpravodajskou službu (CIA), které se do Oválné pracovny nedostanou. ‚Co se bude dít? Budeme podporovat Ukrajinu donekonečna? Není to stejné, jako bychom bojovali s Führerem v Německu nebo s japonským císařem. Nedávno bývalý viceprezident [Mike] Pence řekl, že pokud nebudeme bránit Zelenského na Ukrajině, přijde na řadu Polsko. Je to politika Bílého domu?‘

‚Pokud ano‘, řekl úředník, nebude vítězná. Zelenskij nikdy nedostane svou zemi zpět.‘ Ukrajinský vůdce nedávno odvolal ministra obrany Oleksije Reznikova kvůli opakovaným obviněním z korupce. Nahradil ho Rustem Umyerovem, členem opoziční strany, který jako krymský Tatar bude prvním muslimem na Ukrajině, který bude sloužit jako vládní ministr.

V článku na titulní straně tento týden Washington Post označil tento krok za významný krok v boji proti korupci. Minulý rok sloužil Umyerov jako šéf ukrajinské privatizační agentury a získal chválu za zavedení masivních auditů a odstranění údajné korupce a zpronevěry finančních prostředků.

Úředník rozvědky měl na nového ministra obrany mnohem jiný pohled. ‚Ten nový,‘ řekl mi, ‚je ještě zkorumpovanější. Vedl prodej státního majetku a vydělal jmění. Má obrovskou vilu na Mallorce.‘ Umyerov nebyl na seznamu pětatřiceti zkorumpovaných ukrajinských činitelů, který ředitel CIA William Burns předložil Zelenskému na tajném jednání v lednu. ‚Nebyl na Burnsově seznamu,‘ řekl úředník. ‚Seznam nebyl telefonní seznam podvodníků; jen těch, kteří mají přístup k americkému vojenskému a ekonomickému financování.‘ (O Burnsově setkání se Zelenským jsem psal v dubnovém sloupku.)

Dnes se ve Washingtonu nemluví o nutnosti příměří a mírových rozhovorů. Zatímco prezident Biden usiluje o další pomoc pro Ukrajinu ve výši 40 miliard dolarů od stále více pochybujícího Kongresu, z Pentagonu a Bílého domu slyšíme, že budeme v této válce tak dlouho, jak to bude potřeba.

‚Mezitím Putin‘, řekl úředník, ‚nemobilizoval své síly na základě našich politických záměrů. Vede Velkou vlasteneckou válku‘ a je mu jedno, jestli ho průzkumy veřejného mínění v Americe vidí jako dalšího Adolfa Hitlera.‘“

**

Jana Kunšteková, Litterate

2.1 15 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 1 rokem

Ten konec článku je to je to pravé.

vaclav
vaclav
před 1 rokem

Dost primitivní-