Jak to vidí v Rusku: Příznaky velké ofenzivy

Sám jsem opakovaně psal a mluvil o tom, že pro Rusko by bylo výhodné využít nepochybné slabosti Ukrajiny v okamžiku definitivního selhání jejích útočného křečovitého úsilí a pokusit se porazit OSU v jedné strategické operaci na levém břehu Dněpru, po které by se dobíjení ukrajinské státnosti ukázalo být otázkou krátké doby, kterou by vojáci potřebovali k pročesání terénu a potlačení posledních ohnisek odporu v prostoru od Dněpru až po západní hranice.

Přitom já i další místní experti a politici, kteří o ofenzivě mluví, vždy konstatovali, že nemůže jít o ofenzivu pro ofenzivu. Neměli bychom, nemůžeme a nebudeme opakovat ukrajinské zkušenosti. Musí vzniknout okolnosti, které umožní uskutečnění velké operace s minimem krve a v krátké době. V opačném případě, pokud nebude splněna jedna ze dvou podmínek (minimum krve a krátká doba), riskujeme, že budeme čelit protivníkově protiakci a dostaneme se do složité politické situace (vnitropolitické i zahraničněpolitické).

Jak můžeme my, obyčejní občané, kteří sledujeme vývoj krize prostřednictvím publikací v médiích a oficiálních komuniké, zjistit, že příznivé okolnosti pro ofenzivu nastaly a pak, že začala (pokud začne)?

Za prvé. Mělo by dojít k definitivnímu vyčerpání OSU. Určit příchod tohoto okamžiku bude možné podle následujících znaků:

– zastaví se masivní útoky OSU ve všech směrech, vznikne trvalá tendence k upevnění na dosažených hranicích (a tam, kde budou mít nevýhodnou konfiguraci, k částečnému odstoupení na výchozí pozice) a přechodu k obraně;

– rotace ukrajinských jednotek v první linii se prakticky zastaví, protože rezervy budou vyčerpány a jednotky, které byly staženy k obnovení, budou potřebovat rozsáhlé obnovení bojeschopnosti;

– ve vyčerpaných jednotkách, které jsou v první linii, dojde k úpadku ducha, což se projeví prudkým nárůstem dobrovolně se vzdávajících zajatců;

– intenzita palby ukrajinského dělostřelectva prudce klesne, začnou se šetřit náboje. V tom případě, pokud si Ukrajina zachová zásobu raket dlouhého doletu a bezpilotních prostředků, se na nějakou dobu zvýší intenzita úderů na vzdálený ruský týl, včetně pokusů o masivní nálety dronů na Moskvu a letiště strategického letectví (aby se odvrátila pozornost ruské společnosti a úřadů od situace na frontě, což přinutí k obraně týlu). Rakety však dlouho nebudou stačit, pokud je do té doby vůbec budou mít.

Za druhé. Ruská armáda neustále proťukává, zda se protivník k definitivnímu převzetí iniciativy nepřihlásil. Když se na celé frontě nebo v její větší části vytvoří stejná situace jako na kupjanském směru, kde ruské jednotky, i když pomalu, ale nepřetržitě, postupují, tlačí frontu a nutí nepřítele, aby přesouval rezervy z jiných směrů, bude jasné, že “pacient uzrál”. Konečným signálem, že fronta OSU je připravena ke kolapsu, bude ztráta během jednoho až dvou týdnů dvou až tří klíčových center, jako je Kupjansk, Liman, Seversk, Časov Jar, Avdějevka, Marjinka, Ugledar, Velká Novoselka, Ořechov, začištění ostrovů na Dněpru v oblasti Chersonu a začištění předmostí na pravém břehu.

Zdůrazňuji, že není nutné čekat, až všechny uvedené body nastanou. Stačí tři případy za dva týdny, aby si člověk uvědomil, že fronta se drží na čestné slovo a při prvním vážném otřesu se zhroutí. Ukrajina prostě nemá dost rezerv na to, aby ucpala dvě až tři (a více) rozsáhlých děr na frontě.

Za třetí. Nezbytné zahraničněpolitické zajištění.

V současné době rychle roste v asijsko-pacifickém regionu vojenské napětí mezi Čínou a USA. Obě strany neustále provádějí cvičení se zapojením stále většího počtu lodí a letadel. USA zapojují do cvičení stále větší kontingenty svých spojenců. Rusko využívá příležitost a nutí Washington reagovat stále razantněji.

Nekladli jsme si otázku, proč Tichooceánská flotila pálí lehké topné oleje během společných s Čínou cvičení malých skupin lodí “na procvičování interakce”?  Je přece jasné, že v případě zahájení bojů Rusko Čínu politicky podpoří, ale do války na její straně okamžitě nevstoupí. A pokud ano, pak TOF a čínské námořnictvo mají různé úkoly v různých částech Tichého oceánu. Navíc v námořnictvu nemáme téměř žádné bojové důstojníky, kteří by mluvili plynně čínsky. Možná, že Číňané jsou na tom s ruštinou o něco lépe, ale válka není přátelská hostina, pokyny se musí dávat jasně a srozumitelně. A válka není cvičení, na každou loď není přidělen překladatel.

To znamená, že spolupráce flotil bude probíhat na strategické úrovni, nikoli na taktické. K čemu jsou tedy cvičení na propracování taktické spolupráce? Proč také týdenní cesta Kim Čong-una do Ruska s dlouhými rozhovory s Putinem a Šojgu a s prohlídkou všech vojenských “pozoruhodností” Dálného východu. Je to vojensko-politická názorná ukázka. I když si USA uvědomují, že jde o pouhou demonstraci, musí na ni reagovat. Stejně jako jsme pravidelně nuceni reagovat na americké předvádění se my. Jinak je možné podkopat mezinárodní důvěryhodnost země a ztratit důvěru ve vládu na vnitropolitické scéně.

Američané reagují vždy stejně, a sice zvýšením počtu svých a spojeneckých vlajkových válečných lodí v blízkosti citlivých bodů Číny a také tchajwansko-filipínskými provokacemi ve sporných zónách. Na to musí reagovat již Čína. Počet nepřátelských vojsk na každé straně roste, napětí roste. V určitém okamžiku USA nebudou schopny poskytnout svým evropským spojencům vážnou podporu v případě jejich konfrontace s Ruskem, protože všechny volné zdroje budou zapojeny na čínském směru. Okamžitě zastavit konfrontaci a uvolnit zdroje pro evropské bojiště nepůjde: USA se obávají, že Čína bude takovou akci vnímat jako projev slabosti a zaútočí na Tchaj-wan ve chvíli, kdy se americké a spojenecké eskadry přiblíží k vlastním stálým základnám, poté bude neuvěřitelně obtížné je rychle shromáždit znovu v oblasti soustředění.

Polsko a pobaltské státy, které jsou zase připraveny k vojenské konfrontaci s Ruskem, by se jen stěží odvážily k dobrodružství, aniž by měly za zády USA. Ostatní spojenci v NATO je nepodpoří a bez podpory není Pobaltí v zásadě s to klást vážný odpor, polská armáda zase nedokončila rozmísťování nových jednotek (které by měly zvýšit její počet o 1,5 až dvojnásobek), dozbrojení a přezbrojení. V takovém stavu, jako je nyní fronta od Klajpedy až po Černovice, nemůže Polsko samo držet frontu.

Takže na určitou dobu Rusko dostává volné ruce ukrajinským směrem. Moskvu budou strašit válkou, ale je nepravděpodobné, že by se odhodlali ke konfrontaci mimo časově a prostorově omezené provokace.

Za čtvrté. Podmínky mohou vzniknout libovolné, ale k rozhodnutí o rozsáhlé ofenzivě je nutná vůle nejvyššího vedení Ruské federace. Jak poznáme, že další vítězství na frontě není dílčí úspěch nějaké jednotky nebo seskupení, ale začátkem velké strategické ofenzivy?

Za prvé, 12 až 48 hodin před zahájením strategické ofenzívy začnou z nových území a z příhraničních oblastí starého Ruska přicházet informace o masivním pohybu vojsk. Náš národ, ať už se mu o válečném tajemství říká cokoliv, si nenechá ujít příležitost vyfotit si kolonu na svůj telefon a dát ji na sociální síť, doprovázenou nějakým duchapřítomným textem. I když nebudou žádné klipy, stále budou sociální sítě zaplaveny zprávami očitých svědků, že se jednotky pohybují po celé pohraniční a příhraniční oblasti.

Faktem je, že ruské velení velmi úsporně vynakládá rezervy (zjevně je připravuje na řešení naléhavějších úkolů, než je pasivní zničení OSU, které svědomitě rozbíjejí stále další brigády o naši obranu). Pokud OSU neustále rotují celé brigády, které ztrácejí bojeschopnost ve snaze prorazit obranu ozbrojených sil RF, pak ruské velení preferuje výrazně delší dobu držet v první linii stále tentýž svazek a měnit v první linii pouze prapory téže brigády. Tento přístup je možný, protože ztráty ruské strany jsou řádově menší než ztráty ukrajinské.

Rezervy ale někde jsou. Nerozpustily se ve vzduchu. Mezitím, navzdory všem snahám OSU, se jim již více než půl roku nedaří pokrýt umístění ruských vojsk. To znamená, že v oblasti u fronty jsou silné rezervy, ale zároveň nejsou. Co to znamená?

To znamená, že jednotky jsou rozmístěny podél všech obranných linií a také do celé hloubky přifrontové zóny. Ale abychom mohli zahájit ofenzívu, musíme je soustředit do jednoho nebo více úderných pěstí. Přesouvat se do oblastí soustředění před útokem budou na poslední chvíli (pravděpodobně poslední noc), aby soupeř nestihl zareagovat a zaútočit na ně preventivním raketovým a dělostřeleckým úderem. Takové množství vojáků je obtížné přehlédnout, což znamená, že informace o masovém přesunu se nutně dostanou na sociální sítě, jen na reakci protivníka bude pozdě.

Za druhé, ofenzíva by měla začít masivní dělostřeleckou a raketovou a leteckou přípravou. Ve svém rozsahu bude muset překročit vše, co jsme viděli v průběhu SVO a neomezit se pouze na jednu noc, ale bude pokračovat i následující den a následujících 24 hodin, možná s nižší intenzitou.

Navíc taková příprava bude mít jednu zvláštnost. Údery budou prováděny nejen na přístavní a energetickou infrastrukturu, na místa dislokace vojsk, dělostřelecké pozice, letiště a poziční oblasti protivzdušné obrany. V první řadě budou masivně zasaženy komunikace. Ne nutně mosty, a pokud mosty, pak možná ne všechny a ne hned, ale uzlové železniční stanice, důležité dálnice, křižovatky klíčových silnic atd. Důvodem je, že bude nutné protivníkovi co nejvíce ztížit manévr s rezervami na levém břehu. Zdůrazňuji, že ne přesunutí z pravého břehu na levý (to by se nemuselo stihnout včas a jen by se zvýšil počet zajatců), ale právě manévr hlavních rezerv OSU, které jsou již soustředěny na levém břehu. Přičemž mosty v Záporoží se nemusí ani pod úder dostat. Město je tak blízko fronty, že rychlý nečekaný průlom dává šanci mobilním skupinám obsadit mosty celé.

Pokud se všechny tyto předpoklady složí do jedné mozaiky, bude to důkaz, že strategická ofenzíva ozbrojených sil RF, která má zakončit SVO, začala. Pokud se to nepovede, možnost zničit ukrajinský zdroj tím, že budeme v obraně, se nám nikam neztratí. Ale volba pasivní obrany (zcela použitelná pro zničení OSU) má vážná zahraničněpolitická rizika, protože dává našim protivníkům globální strategickou iniciativu. Proto by byly lepší podmínky pro strategickou ofenzivu a rychlé vítězství.

**

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

https://voennoedelo.com/posts/id50382-priznaki-bolshogo-nastuplenija

*

Děkujeme všem, kteří nás podporují finančními dary posílanými na

účet Nové republiky č. 2300 736 297 / 2010.

Pomáhá nám to při tvorbě webu a překladů, pořádání akcí, tvorbu podcastů, natáčení debat a panelových diskuzí. Vážíme si toho a jsme vám zavázáni!

Vaše Redakce Nové republiky