Před 75 lety 3.9.1948 zemřel druhý československý prezident dr. Edvard Beneš. Byl dlouholetým ministrem zahraničních věcí naší republiky, ale stal se i významnou osobností Společnosti národů. V roce 1935 byl zvolen druhým československým prezidentem, tedy v období, které demokracii nepřálo. Mnichov 1938 mu přinesl zklamání z postoje západních spojenců. Mnichovskou zradu a snahu ji odčinit, nesl v sobě do konce svého života.
K jeho význačnému postavení v českých dějinách se vyjádřil v roce 2002 Václav Klaus: „ Žádná jiná osobnost českých dějin 20. století není předmětem takových polemik – jak doma, tak v zahraničí, jako druhý prezident Edvard Beneš. Už to samo o sobě naznačuje, že byl postavou, jejíž život a dílo nepatří jen historii. Spor o jeho osobu proto není jen sporem o historii, ale i o přítomnost a budoucnost našeho národa. Spolu s Masarykem byl prvním, kdo dokázal dát české politice evropskou a světovou dimenzi, kdo jí dal jasné demokratické směrování a kdo dokázal přenést myšlenky a ideje v politickou akci, schopnou změnit staleté pořádky ve střední Evropě. Byl to Edvard Beneš a jeho diplomatické schopnosti komu se podařilo na versailleské konferenci prosadit prvky českého národního programu a nově vzniklé Československo zakotvit do evropského poválečného uspořádání.“
Dr. E. Beneš odcházel po své abdikaci v říjnu 1938 do svého již druhého exilu jako poražený. Přesto je jeho zásluhou, že Československo se stalo součástí vítězné protihitlerovské koalice. Díky svému politickému nasazení v době války, se do osvobozeného Československa vracel jako vítěz. Další poválečný vývoj v Evropě a ve světě byl již ve znamení nového rozdělení světa na základě Jaltské dohody a výsledků druhé světové války. Tento vývoj již nemohl Dr. E. Beneš ovlivnit, natož zastavit. K tak často diskutovanému odsunu sudetských Němců je nutno připomenout, že k němu došlo z rozhodnutí vítězných světových velmocí v Postupimi. Podobně byli odsunuti Němci i z Polska, Pobaltí, Maďarska. Ale to jsou všeobecně známá fakta, jen je s nimi obratně manipulováno. Jsou pokusem, jak změnit výsledky druhé světové války. Obdobně je Dr. E. Beneš obviňován ze vstřícnosti k Sovětskému svazu v době druhé světové války, či za svůj postup v únorové krizi 1948. V pozadí všech těchto událostí byl zejména Mnichov 1938, tedy sobecká politika západních spojenců ČSR. Právě Mnichov přinesl zlom v jeho politické filosofii a v jeho dalším politickém směrování.
Po Únoru 1948, ale i po Listopadu 1989 se stal terčem útoků tvůrců „nových dějin“. Je otázkou, který z dnešních politiků by v dějinných zkouškách obstál. Dr. E. Beneš je úzce spjat s Československou stranou národně socialistickou, byl jejím místopředsedou. Členem strany byl od roku 1924.
Dnešní útoky na Dr. E. Beneše jsou ve svém důsledku útokem i na celistvost a suverenitu našeho státu.
Význam této osobnosti nejlépe vystihl zákon z dubna 2004, který schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Zákon je tvořený jedinou větou „Dr. Edvard Beneš se zasloužil o stát.“ Jeho zásluhy o nově vzniklou republiku vyjádřil i první prezident Československa T.G. Masaryk větou, „bez Beneše bychom neměli republiku“.
Asi je dost problematické svádět vše na jednu osobu, víme jak to v českých poměrech chodí a i chodilo za první republiky, za Protektorátu kór. Zrovna tak je problematické přisuzovat vše dobré jen jedné osobě. Jak se to všechno v Londýně asi vyvynovalo, to asi dnes už nikdo dost nevysvětlí. Jistě bylo hodně ústupku,… Číst vice »