Pravidla lži

Zaujmi správný názor! Vyber si stranu, na které stojíš! A s vybranou stranou musíš zaujmout i povinný názorový balíček na vše, od energetiky po manželství. Abys všem ukázal, kde stojíš. Nakonec tě to dovede až k tomu, že budeš fanaticky papouškovat i kolektivně popírat realitu. Jako už tolikrát v historii. Protože patřit ke správné skupině je odvěký základ lidské pospolitosti.

Začalo to … nevím, asi migrační krizí. Lži, agresivní mediální manipulace ve snaze prosadit jeden pohled na věc a zničit jiné a pochybující. Afrika je Sýrie, třicetiletí chlapi jsou děti. Pokud jsi ochoten to papouškovat, jsi dobrý člověk, pokud ne, jsi xenofob, islamofob, extremista. Pak přišel Green Deal, greténi, kritická rasová teorie, šedesát pohlaví a nálepka kremlobota pro ty, co se drží fyziky a biologie.

Abychom “ukázali své postoje”, vypínáme elektrárny, likvidujeme průmysl, pálíme knihy a ničíme lidem život. Ve jménu ideologie. Nevěřím, že lidé co tohle páchají, neznají základní přírodní zakony. Základní školou prošel každý. Oni se rozhodli je vědomě popřít, aby demonstrovali příslušnost k té “správné” skupině. A pak přijdou další a aby ukázali, kam patří, budou muset zajít ještě dál. Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla.

Nikdy jsem nechápala davové šílenství před světovou válkou. Proč nenáviděli Čapka. Jak mohli lidé vraždit, lhát a věřit očividným lžím ve jménu vítězství komunismu v padesátých letech. Jak se z Jugoslávie stalo místo masových vražd mezi sousedy. Teď to cítím mezi námi čím dál silněji a úží se mi z toho dech. Pozoruji jak se to zesiluje a postupně rozkládá společnost, kdysi postavenou na racionalitě a demokracii. Racio vede k blahobytu. Blahobyt vede k pokrokářství. Pokrokářství k ideologii. Ideologie k rozdělení společnosti. Rozdělení společnosti vede k zaujímání postojů, iracionalitě a nenávisti. To vede k destrukci, chudnutí, hledání viníků a ještě větší nenávisti. A pak už stačí jen škrtnout…. Příčinou válek není bída. Příčina válek je v našich hlavách. Nejsme schopni se zastavit. Jako lumíci.

Je mi líto, že to píšu. A ani nevíte, jak hrozně ráda bych se mýlila. Jenže můj nešťastný talent je mít nos na průšvihy. Už před lety jsem přemýšlela a psala o tom samém … a pak to vždycky smazala. Nač šířit deprese, to není možné, poučili jsme se z historie, třeba se pletu, tohle přece můžeme zastavit, vždyť to každý musí vidět…. Letos už to nesmažu. Aby děti jednou neřekly: nechtěli jste nic vidět, nechtěli jste to zastavit?

**

Autor: Eva Svobodová, zdroj: https://evasvobodova2.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=798237