Lež – největší droga

V dnešní době se nikdo nemůže vymlouvat na nedostatek informací. Když přestaly mainstreamová média informace zveřejňovat, skoro všichni literárně schopní začali publikovat fakta, nahradili novináře a překladatele, a informací je dnes opravdu dost. Jiných zdrojů než televize je tolik, že i kdyby byl přístup k nim ještě řádově více omezen, nikdo by je nemohl stačit sledovat.

Lidem je ale takové vyplavování hormonů nepříjemné, a tak se přijímání informací, které by jej vyvolávaly, brání. Je prostě pohodlnější žít ve lži a informace nepřijímat. Málokdo vám přímo řekne, že pravdu z principu odmítá. Zpravidla si napřed pravdu nějak přejmenuje. K tomu se mu hodí například slangový výraz pro pravdu z prostředí amerických tajných služeb – konspirační teorie, nebo dnes hodně používaný výraz, původně z NKVD – dezinformace. Ten, pokud předpokládáme, že alespoň zpočátku byl používán v souladu se svým tvarem, byl původně nejspíš používán pro vyhýbavou odpověď při výslechu. Předpona dez- značí nedostatek, nepřítomnost něčeho, v tomto případě nedostatek informací. Pokud by se měl výraz týkat „šíření falešných informací“, pak by výraz dezinfekce musel znamenat „šíření falešné infekce“ a hodil by se pro celou tu kovidovou kampaň, ale pro máloco jiného. …Západní novotvary jsou dvouslovné, aby vypadaly „učeně“, aby připomínaly vědecké názvosloví.

Co je a co není informace?

Již podle názvu je to něco jako skutečnost otištěná do nějaké formy. Náhodný shluk čísel nebo písmen, ani shluk vygenerovaný nějakými jednoduchými algoritmy informací není. Informace musí být ve vztahu s něčím, co se alespoň jeví jako realita. Jak to poznat? Asi používat mozek. Tolik dnes diskutovaná umělá inteligence rozlišit informaci schopna není. Pokud jde o práci s texty, dokáže AI zatím jenom průměrovat – například přečíst milión básní a napsat báseň, která je jejich průměrem. Podobně ale funguje i mnoho lidí, kteří se pak ještě chlubí, jak jsou „objektivní“. Ano, objektiv je také jen umělé oko, které nedokáže nic pochopit. Jejich „objektivní“ nebo „vyvážený“ pohled spočívá v nejlepším případě v tom, že si udělají průměr z jedné pravdy a tisíce lží. V tom horším podle zásad průměrování i tu jednu pravdu vyloučí jako extrémní hodnotu a zprůměrují pouze lži. Takové lidi bychom mohli nazývat uměle inteligentními.

Problém dnes není málo nebo hodně informací. Není třeba šířit o mnoho víc informací. Problém není ani možnost rozlišení mezi informací a lží. Většina dnes šířených lží je natolik primitivních, že je musí na první pohled poznat skoro každý. Přesto pořád dokola slyšíte, že žena, která to dělá zadarmo, je kurva, že obrana je útok a útok obrana, a tak donekonečna.

Problém je neochota lidí informace přijímat, neochota vyhodnocovat to, co člověk jako informaci přijme, problém je jejich narkotické opájení se lží. Nějaký smysl by dnes snad mělo rozpoutat alespoň nějakou debatu o tom, proč lidé informace nechtějí přijímat, a jak je dovést k pochopení, proč je nechtějí přijímat, a nakonec se třeba i někteří rozhodli, že by informace přijímat mohli zkusit.

A také přijít na to, jak reagovat nenásilně a slušnými slovy na ty, co vykládají, že mají „svůj názor“, že každý má svou pravdu, že jsou vždy obě strany stejné, na ty, co zarputile nechtějí nic vědět, aby to nerušilo jejich „klid“, nebo i ty, kteří si ve svém útěku před pravdou dokázali z médií vytáhnout takový koncentrát hnusu, nenávisti a agresivity, že jsou televiznější než televize. …Názor může mít jen ten, kdo přijímá informace.

**

Autor: Jan Kristek, zdroj: Outsidermedia