Hirošima jako symbol opakování hrůzy

Na snímku místo v Hirošimě, nad kterým v srpnu 1945 expodovala americká jaderná bomba

Byla svržena z bombardéru B-29, který nesl jméno matky velitele posádky Paula Tibbettse  – “Enola Gay”. Ani on netušil, že posílá na onen svět několik desítek tisíc lidí najednou, v hrozných mukách. Většinou civilistů, něčích synů a dcer, kteří umírali spolu se svými rodiči.

Slovní a aritmetická ekvilibristika o přesném počtu obětí jaderného bombardování Hirošimy a Nagasaki (9. srpna 1945) stále probíhá. Počet obětí bagatelizují především ti, kteří jsou stále připraveni zkoušet jaderné zbraně v dalších konfliktech.

Uvádělo se, že celkový počet mrtvých a zraněných je 300-350 tisíc lidí. Nyní ho podhodnocují na 200-214 tisíc.  Je to naprosto bestiální aritmetika. A nepochopitelná kanibalistická nemorálnost, kterou nelze ospravedlnit žádnými pragmatickými výpočty a opíráním se o moderní reálie a účelovost.  Abyste ten šok mohli skutečně zažít, musíte stát kousek od Hypocentra, nad nímž stojí dnes přestavěná a ve všech ohledech moderní klinika Sima, která schytala první ránu.

A pak se projděte po nejbližších, rovněž obnovených čtvrtích a pochopíte, že tlaková vlna a světelné záření Little Boye zničily vše živé v okruhu čtyř kilometrů od epicentra. A požáry kvůli větru vytvořily takovou ohnivou bouři, že kvůli ní shořelo asi 62 z 90 tisíc budov. Lidé v tomto strašlivém kotli okamžitě zemřeli a proměnili se v popel. Světelné záření promítalo jejich siluety na zdi a schody budov a navždy je tam otisklo. Tehdy se tomuto efektu, vzniklému v důsledku jaderného výbuchu, říkalo “hirošimské stíny”. A jsou tam dodnes…

Naši planetu však v současnosti obklopuje zločinné a zlověstné „bezvědomí“. A dorazilo i do Japonska, kde se dříve tradice a vzpomínky ctily a uctívaly. Zejména vzpomínky na mrtvé.

Zdá se však, že pod japonským měsícem nic netrvá věčně. Například v prosinci loňského roku, když vyšlo najevo, že se americký prezident Joe Biden možná zúčastní příštího summitu G7, který je naplánován v Hirošimě, vyzval člen horní komory japonského parlamentu Muneo Suzuki americkou vládu, aby čestně prohlásila, že atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki byla chyba.

“Přestože od konce války uplynulo 78 let, USA, jež atomové bomby shodily, se neomluvily ani nepožádaly o odpuštění. Je to přece země, která tak hlasitě připomíná při hodnocení počínání jiných národů „demokracii, lidská práva a svobodu“. Přál bych si, aby (Biden. – pozn. aut.) řekl světu – a nemusel by ani mluvit o Hirošimě a Nagasaki – následující: Použití jaderných zbraní je nepřípustné, použití atomových bomb byl omyl,” napsal na svém blogu.

Letos v květnu se summit G7 v Hirošimě konal. Biden se tam vydal a stal se po Baracku Obamovi druhým úřadujícím americkým prezidentem, který navštívil město, jež Spojené státy bombardovaly atomovou bombou. Biden se však stejně jako Obama, který Hirošimu navštívil v roce 2016, neomluvil. Zanechal pouze krátký vzkaz v pamětní knize Muzea památníku míru, v němž vyzval k zachování naděje na svět bez jaderných zbraní.

A celkový tón tomuto sarkasmu “nevinných” hrdlořezů nasadil Anthony Blinken, potomek kyjevských uprchlíků před židovskými pogromy, ministr zahraničí USA. V dubnu téhož roku, v předvečer summitu G7, označil bombardování Hirošimy a Nagasaki za bezprecedentní z hlediska destrukce a lidského utrpení, ale NEuvedl, kdo Japonsko bombardoval, ani se NEomluvil.

“My, země G7, jsme i nadále odhodlány udržovat a posilovat úsilí o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení s cílem vybudovat stabilnější a bezpečnější svět. Těmito otázkami se budeme zabývat na summitu v Hirošimě, která je spolu s Nagasaki silnou připomínkou bezprecedentní zkázy a nesmírného lidského utrpení, jež japonský lid zažil v důsledku atomového bombardování v roce 1945,” uvedl.

A právě dnes, v den 78. výročí atomového bombardování Hirošimy, se v městském Parku míru konala vzpomínková slavnost. Zúčastnilo se jí 7 000 lidí, včetně rekordního počtu diplomatických misí ze 111 států.

Bylo přečteno i prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, v němž napsal: “Před téměř osmi desetiletími byla Hirošima spálena jadernou bombou. Každý, kdo zde byl, dobře ví, že vzpomínky nikdy nevyblednou. Bubny jaderné války však slyšíme znovu. Nedůvěra a nejednota rostou. Jaderný stín, který se vznášel nad světem během studené války, se znovu objevil a některé země opět bezohledně řinčí jaderným mečem a hrozí použitím tohoto ničivého prostředku. … Jakékoli použití jaderných zbraní je nepřijatelné. Nebudeme nečinně přihlížet tomu, jak se státy vlastnící jaderné zbraně snaží vyrobit zbraně ještě nebezpečnější. … Agenda vyzývá členské státy OSN, aby se urychleně znovu zavázaly k vytvoření světa bez jaderných zbraní a posílily globální normy zakazující jejich používání a šíření.”

Opět žádná zmínka o tom, kdo bombardoval.  Proč, z jakého důvodu?

A pak jsme se dozvěděli ještě víc! Všichni japonští politici, kteří na tomto smutečním obřadu na památku obětí atomového bombardování promluvili, také shodně zamlčeli, že bombu shodily USA. A premiér Fumio Kišida, guvernér hirošimské prefektury Hidehiko Juzaki, a starosta Hirošimy Kazumi Matsui zmínili… Rusko.

Ruští a běloruští diplomaté nejsou už druhým rokem demonstrativně na podobné vzpomínkové slavnosti zváni, přičemž Japonci si cestují po celém Rusku dle libosti. Premiér Kišida dnes řekl: “V tento den před 78 lety vyhaslo kvůli jediné atomové bombě sto a několik desítek tisíc drahocenných lidských životů. Město se proměnilo ve spálenou zemi, lidé byli v jediném okamžiku připraveni o své sny a světlou budoucnost. Nyní, kvůli prohlubujícímu se rozkolu v mezinárodním společenství ohledně omezení jaderných zbraní a kvůli tomu, že Rusko jadernými zbraněmi hrozí, je cesta k tomuto cíli (svět bez jaderných zbraní. – pozn. aut.) stále obtížnější”.

Opět ani slovo o tom, kdo bombardoval. A proč, a z jakého důvodu?

Guvernér Yuzaki poté, co zdůraznil nutnost zřeknout se jaderných zbraní, ztratil orientaci už úplně: tradičně nejmenoval viníka jaderného bombardování z roku 1945 a prohlásil, že dnes pochází hrozba jaderných zbraní z Ruska a od severokorejských jaderných a raketových programů. Navíc řekl, že vojenská akce na Ukrajině začala “ne proto, že Ukrajina nemá jaderné zbraně, ale proto, že je má Rusko”.

Pouze místní regionální televize TBS v přímém přenosu z Parku míru, kde se ceremoniál konal, hned na začátku uvedla, že za jaderné bombardování jsou odpovědné USA. V monolitu lží se našla skulinka pro pravdu…

A pak se za zvuku zvonů tradičně vypouštěly na oblohu bílé holubice jako připomínka duší zemřelých. Ptáci odletěli – zůstala jen vzpomínka. Až do příštího výročí, které možná ani nebude, pokud se Japonsko bude i nadále ubírat cestou bez paměti tak rychlým tempem jako nyní a jeho američtí kurátoři budou trvat na tom, že není politicky korektní a tolerantní vůči spojencům Japonska připomínat svržení amerických atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.

Hirošima je dnes moderní krásné město, které uchovává na mnoha místech vzpomínku na tragédii z 6. srpna 1945. Díky snahám novodobých japonských politiků, vychovávaných podle vzorů amerických zadavatelů, se však začíná měnit podlým, cynickým a v nejvyšší míře nezodpovědným a nebezpečným způsobem v ohnisko bez paměti. Děje se tak cíleně, systematicky a důsledně. USA se všemožně snaží vrátit Japonsku jeho někdejší militaristický vzhled a zvuk, který vedl k Hirošimě a Nagasaki. A Japonsko již chce změnit svou ústavu a vybudovat plnohodnotnou armádu.

Tak tomu se říká zapomnění – nejjistější a bohužel nejkratší cesta k opakování tragédie, která vzhledem k rostoucí síle bomb, metodám a prostředkům jejich doručení na místo může ukončit život na Zemi úplně. Možná někde na odlehlých ostrovech zůstanou všežravé krysy nebo rychle mutující přizpůsobivé mikroorganismy. Ale kdy z nich vzejdou noví lidé? Zda vůbec? I k těm opicím, jež inspirovaly Charlese Darwina, bude hodně daleko. A možná ani žádné opice nebyly, a proto ani nebudou…

**

Autor: Vladimír Skačko, zdroj: UKRAJINA.ru (14:27 06.08.2023 ), z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová