Vyčištěný politický vzduch

Dnešním textem ukončím tento válečný týden, který byl pro mě pozitivnější, než jsem si ještě v pondělí myslel. Svět alespoň na chvíli nebalancuje na okraji jaderného armagedonu, Ukrajina byla vykázána do patřičných mezí… ne, svět se nestal lepším místem, ale naši papaláši alespoň na chvíli přestali hasit oheň benzínem a ukázali touhu ty nasyslené miliardy pěkně prožrat, propít a proinvestovat. A to by se v jaderné zimě dělalo poněkud obtížně.

Druhým pozitivem bylo, že se všichni během posledního roku a půl pěkně odkopali. Válka už je taková. Extrémní situace vás donutí se jasně vymezit. Když se střílí, umírají lidé, dodávají se zbraně a maršálové plánují velkolepé strategie, tak můžete těžko slibovat na obě strany a velmi špatně se vám mlží o vašich záměrech. Ano, můžete změnit prapor, můžete přeběhnout k nepříteli, ale nemůžete to utajit. Všechno se ukáže.

A tak jsme dneska v situaci, kdy o našich politicích víme to důležité. Kam a jak se postavili, když šlo o jednu z největších bezpečnostních krizí od Druhé světové války. Už nejde všem nabízet všechno. Už nelze dělat marketing pomocí příslibů, jak všechno bude, dokonce i to, co si navzájem protiřečí. Každý nějak jednal a teď si voliči budou rozmýšlet, jestli to skutečně bylo v jejich zájmu. Nikdo u nás nezůstal stranou, nikdo se svému jasnému vymezení nevyhnul i když třeba chtěl.

V dalších volbách budou voličské preference vypadat úplně jinak.

V mezičase se ještě hodně stane. Hospodářské problémy naší země nijak neskončily. Ještě se projeví nákupy nových zbraní, čeká nás další zima „bez ruských energií,“ která nemusí být vůbec mírná, čekají nás překvápka po návratu z dovolených, čeká nás summit BRICS v Jižní Africe, nejspíš vypovězená obilná dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou a další a další.

Například se ještě vůbec nezačalo mluvit o tom, že NATO chce mít na východních hranicích prý až 300 tisíc vojáků v pohotovosti. To je podle mě také ten důvod, proč jsme museli s USA rychle uzavřít hentu obrannou dohodu, která přece vůbec nic neznamená… Proto se z Mošnova začalo dělat logistické centrum. Jestli má mít NATO na východních hranicích takovou armádu, tak to sežere materiálu, že si to nedovedeme představit. Ostrava kdysi vyráběla ocel, teď bude překládat americké zbraně. Jak dlouho ještě Ukrajina vydrží? Půl roku? Nic bych za to nedal, že ve chvíli, kdy se její obrana začne sypat, tak si pěkně „pozveme americké vojáky“ a nic bych za to nedal, kdyby to už zařizovala nová vláda. O Péťovi totiž začal majnstrým psát opravdu ošklivé věci. Předčasné volby nebudou, chraň Bůh, prostě nám prezident PePa najmenuje nějakou úřednickou vládu, která se bude opírat o zbytky Pětikolky a hnutí ANO. A než se dopracujeme k volbám, bude nad Mošnovem vlát americká vlajka a kolony americké techniky se stanou běžným koloritem.

Jediné, co teď ještě nevíme, jestli bude hranice NATO tam, kde je teď, nebo jestli bude na Dněpru. Opět je to tak trochu účet bez hostinského… nevíme, co mají v plánu Rusové a Číňané. Ale slovo dedolarizace se (s půlročním zpožděním) začalo objevovat i na Novinkách.

Podle mě ale už vláda propásla tu nejlepší chvíli k odchodu. Vsadili na vítězné tažení, ale že nevítězí, zjistili o půl roku později, než dezoláti. Vsadili na podporu Ukrajiny a teď už nejspíš Stanjura ví, že bude muset platit henty garance za ukrajinské půjčky. Ukážou se vybrakované armádní sklady, ještě víc vyhřeznou chybějící léky i doktoři. A pokud mají dezinformátoři pravdu, nejspíš nás čeká ještě jedna pořádná uprchlická vlna z Ukrajiny. To až Rusové přejdou do ofenzívy…

Měli bychom začít přemýšlet nad podzimem. Ještě se nic z toho nestalo, ještě nám tu americké vlajky nevlají, ještě tu nesedí úřednická vláda, které bude náš osud úplně ukradený a bude ještě víc než Péťa dělat to, co jí nařídí někdo zvenčí.

Myslím, že je v zájmu nás všech, vyřvat si předčasné volby. Žádné obměny kabinetu, žádné úřednické vlády. Žádná legitimita vzešlá ze sněmovny, kterou jsme navolili za úplně jiné geopolitické konstelace. Za poslední rok a půl jsme „my dole“ ušli slušný kus cesty. Máme vlastní média, máme vlastní politiky, máme vlastní nezávislé komunikační kanály. I u nás se teď ukáže, jestli takhle práce k něčemu byla. Pokud máme mít alespoň podíl na budoucnosti, nesmíme se spokojit s kosmetickými změnami.

Každý politik ukázal, kde stojí. Ať ve sněmovně nebo mimo sněmovnu. Už dlouho nebyli všichni tak dokonale nasvícení, jak jsou teď. V příštích měsících navíc dojdou svého naplnění takřka všechny politické činy posledních dvou let. Spektrum je široké. Je z čeho vybírat. Henty internety jsou plné rozhovorů, videí, rozborů, komentářů i chyb a hloupostí. Na každého politika i každý politický směr se dá kouknout z mnoha stran a úhlů. Česká televize není vůbec zapotřebí, její novinářská práce je jedna z nejhorších a nejslabších. Každý si může nechat poradit, každý se může rozhodnout sám. Kdo dnes nemluví přímo k voličům, ten jako by nebyl.

Podle jednoho z posledních průzkumů tři čtvrtiny lidí neschvalují, kam se naše země ubírá. Máme znovu společný zájem demonstrovat – za předčasné volby. Ať se vše jasně ukáže. Nikdo teď nesedí na dvou židlích a každý jasně ukázal, jak si představuje budoucnost a všechno se zhmotňuje přímo před očima. Nedovolme, aby tuto politicky vyjasněnou situaci začala maskovat nějaká (prezidentem najmenovaná) banda nikým nevolených Kolářů. Presstituti nás už nevymlčí.

Kolem nás se bude dít to samé. Slováci, Rakušani… Ukrajinská bouřka slušně vyčistila politický vzduch.

***

Autor: Daniel Sterzik – Vidlák, zdroj: Litterate

*

Chcete-li podpořit Novou republiku, její web a překlady, akce, podcasty, natáčení debat a panelových diskuzí, přispějte laskavě na účet 2300 736 297 / 2010.

Děkujeme!