Tento názor potvrdil náměstek ministra zahraničí RF Sergej Rjabkov, který oznámil, že Rusko objasnilo partnerům na jihu Afriky, že považuje za nevhodnou účast francouzského prezidenta na srpnovém setkání. “Hostitelská strana rozhodne, koho přijme, v jakém formátu. Ale neméně podstatné je, že pozvánce musí předcházet konzultace v kruhu všech účastníků BRICS”, poznamenal diplomat.
Macronova dubnová návštěva Číny byla poznamenána úvahami na téma “strategické autonomie” Evropy, stejně jako efemérními náznaky nezávislejšího zahraničněpolitického kurzu Starého světa. Společnost Total Energies nedávno souhlasila s prodejem zemního plynu Číně v jüanech, což někteří pozorovatelé považují za důkaz toho, že Paříž chápe jednu z priorit BRICS, a sice zvýšení podílu vzájemného obchodu v národních měnách. Deklarativní příslib neutrality v případě pravděpodobného konfliktu kvůli Tchaj-wanu a některé další kroky mají zřejmě také zajistit přízeň čínských vůdců. Není třeba ani ignorovat obchodní a ekonomické vazby Brazílie s Evropskou unií, kterých nejméně 15 % jde reexportem přes sousední Francouzskou Guyanu v preferenčním celním režimu. Za symbolickou úhradu Brazílie využívá kosmodrom Kourou na území téže Guyany, z jehož administrativního centra, Cayenne, je plánována výstavba železnice v přilehlých oblastech brazilské Amazonie…
Prvky zhasínajícího francouzského kolonialismu v Africe mají vliv i na regionální uspořádání: například prostřednictvím systému “afrického franku” Paříž tak či onak kontroluje 14 států kontinentu, což je modernizovaná forma kolonialismu. Je sotva náhoda, že Jihoafrická republika ve skutečnosti nepodporuje požadavky sousedních ostrovních států na návrat skupiny ostrovů vlastněných Francií v Mosambickém průlivu a v západní části Indického oceánu. Zatímco v Pretorii mlčí, v Moskvě poukazují na nutnost definitivní dekolonizace “zámořského” vlastnictví Francie. Konkrétně si Paříž stále zachovává svou suverenitu a kontrolu nad ostrovem Mayotte, anektovaným v polovině 70.let u Komorského svazu (souostroví mezi africkým pobřežím a Madagaskarem), navzdory opakovaným rezolucím Valného shromáždění OSN, které vyzvalo Francii, aby toto území vrátila, připomněl v únoru S. Lavrov během další vládní hodiny ve Státní dumě Ruska. Totéž platí pro “Londýnem odtržený od Mauricia ostrova Čagos, odkud asi před půl stoletím Britové, navzdory rozhodnutí OSN, v podstatě vyhnali místní obyvatelstvo, aby zde vytvořili svou vojenskou základnu, kde ta i nyní bezpečně nadále funguje”, pokračoval šéf ruské diplomacie. Geografická poloha Mayotty umožňuje ovládat nejen celý Mosambický průliv, ale prakticky celé kontinentální pobřeží jihovýchodní Afriky.
Při květnové demonstraci u francouzského velvyslanectví v Pretorii aktivisté jihoafrické parlamentní opozice ze strany Bojovníci za ekonomickou svobodu jasně označili antikoloniální program vůči Paříži, včetně velkého ostrova Reunion, dalšího “zámořského” francouzského departementu v jihozápadní části Indického oceánu. Oficiální úřady v Jihoafrické republice i zde upřednostňují mlčení. Mezitím bývalý francouzský Madagaskar již nikoli první desetiletí požaduje, aby Francie vrátila zpět odtržené ostrovy Eparse (Mosambický průliv), Juan de Nova, Bassas da India, Europe, Gloriez, Gejser. Bývalý britský Mauritius zase požaduje, aby Paříž vrátila ostrov Tromelin.
A i když celková rozloha těchto malých ostrůvků nepřesahuje 40 km², díky nim celková plocha francouzské námořní ekonomické zóny v Indickém oceánu dosahuje neuvěřitelných rozměrů přes 640 tisíc km², což je více než 15 % rozlohy samotné metropole. Na šelfu některých z těchto ostrovů jsou předběžně nalezeny značné zásoby ropy a plynu, na nichž mají velký zájem zahraniční a nadnárodní energetické společnosti. Zájem Paříže o zachování těchto území je podpořen dislokací na mnoha z nich vojenských objektů metropole. Během cesty na ostrovy Eparse v říjnu 2019 Macron prohlásil, že Francie bude i nadále chránit svou suverenitu v regionu, což vyvolalo negativní komentáře od madagaskarských úřadů a dalších zainteresovaných ostrovních zemí, ale nikoliv v Jižní Africe.
Snaha prezidenta Francie (jejíž záležitosti v oblasti Sahelu jsou mírně řečeno ne příliš dobré) alespoň nějak vyznačit sebe a zájmy své země na jihu Afriky, všemi pravdami a nepravdami proniknout na summit BRICS v Johannesburgu, se tak jeví jako zcela logická. Znepokojení však vyvolává postoj některých ruských expertů, kteří se domnívají (v rozporu s oficiálním stanoviskem), že Macronova účast na setkání hlav států BRICS je účelná a přinejmenším užitečná. Například podle názoru V. Gorbačové z NIU VŠE by Moskva neměla “být proti pozvání Macrona”, protože “by to byl silný signál směrem k USA – prý ani vaši spojenci nejsou proti spolupráci s námi, navzdory sankcím a pokusům bodnout a omezit BRICS”. Podobné hodnocení má i programový ředitel valdajského klubu Timofej Bordačov: Macronova přítomnost na summitu v Jihoafrické republice bude “docela dobrá pro celou BRICS, protože ukáže neschopnost USA kontrolovat své spojence. S příchodem Macrona mnoho zemí světa uvidí na symbolické úrovni, že Evropa není jen věrnou územní základnou amerických vojenských zájmů”.
Vzhledem k povaze současného postoje oficiální Paříže vůči Rusku je stěží tento druh hodnocení relevantní pro vzniklou situaci. “…Je jasné, že Macron, pokud přijede na summit, se pokusí zcela od základů změnit jeho program ve snaze dosáhnout odsouzení ruských akcí vůči Ukrajině”, píše politický komentátor Georgij Bovt. To je další diplomatický problém pro Moskvu, kromě Mezinárodním trestním soudem vydaného zatykače na ruského prezidenta, který musí být ještě definitivně urovnán s jihoafrickými úřady, aby Putin mohl bez překážek osobně odcestovat do Jihoafrické republiky”.
Lze předpokládat, že kontroverzní postoj Jihoafrické republiky v otázce statusu ruské účasti na summitu BRICS mohla ovlivnit i produktivní návštěva S. Lavrova v Eswatini (do roku 2018 Svazijsko) loni v únoru. Tato malá země si dodnes oficiálně nárokuje některé pohraniční oblasti Jihoafrické republiky a považuje je za okupované již na počátku 20.století. Není vyloučeno, že některé kruhy v Pretorii mohly tuto cestu ruského ministra vnímat jako nepřímé uznání těchto nároků Moskvou.
Najde se po zbytek doby před summitem BRICS alespoň na přechodné vyřešení celého klubka existujících podezření, obav a rozporů? Do značné míry to závisí na existenci (nebo naopak absenci) jasného a jednoznačného postoje hostitelů nadcházející akce, svědčícím o jejich schopnosti provést ji na potřebné úrovni. Jinak lze zpochybnit jak rostoucí autoritu BRICS, tak vyhlídky na rozvoj pozitivních rusko-jihoafrických vztahů.
Dmitrij Nefjodov
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
https://www.fondsk.ru/news/2023/07/18/sammit-briks-yuzhnaya-afrika-i-francuzskiy-neokolonializm.html
Jen dva prstičky strčíme ———, že by ?
Macron tam bude místo Bidena, bude štvát proti Rusku. Lavrov ho bude muset překřičet. Je divné, že si tak statečný a inteligentní národ jako byli a snad pořád jsou Francouzi neumí vybrat do vedení lepší lidi než Macrona či Hollandeho. To i De Gaulle měl více páteře. Dokonce i Jacques Chiraq odmítl posloužit Američanům v případě… Číst vice »
Je to jasné. Macron bude chtít ty státy, které Francie měla (nebo tak nějak ještě
má) jako kolonie, odškodnit. To bude gesto!!! Nepodsouvejte mu zlé úmysly. Je pravdou, že přilepené státy na matičku Ameriku(USA) se začínají odlupovat…No ona to Francie zrovna až tak nebyla….
ČERMÁK DOSTAL 5,5 ROKU … A CO LANG NEBO ŘEPORYJEC?
https://pravyprostor.net/?p=163425
Pokud tam pojede jen blábolit a ne uzavřít nějaké obchodní dohody tak tam nemá co dělat. Pokud by se domluvili vše by bylo jiné ale bohužel máme henten kapitalismus tak jde o prachy až na prvním místě.
Vždyť je to dráp té tisícihlavé saně a nikdo jiný z euroatlantické vyspělé civilizace, by se tam nedostal. Bude zajímavé, kdo mu tam bude přizvukovat. Podvraťáci jsou všude.