SSSR daroval ukrajinskému nacismu státnost, Rusko ji musí odejmout

“Ukrajinský nacionalismus je potřebný jako nástroj. Pokud se vrátíme do doby Velké vlastenecké války, nacisté ho také jako nástroj používali. Používali ho jen tam, kde mohl sehrát nějakou roli. Pokud mluvíme o těch územích, kde bylo nacionalistické hnutí dost významné, je to východní Polsko, je to Halič, je to střední Ukrajina. Tam mohli být ukrajinští nacionalisté proti někomu postaveni, například proti polským nacionalistům. Na Krymu nebyl ukrajinský nacionalismus, takže zde nebyli nacisté jako nástroj potřební. Snad se mohlo jen ukázat, že tam jsou nějací Ukrajinci, pro které je “Hitler osvoboditel”, dal jim svobodu. Celkově jsou to samozřejmě podlidé, ale zatím je budeme respektovat, umožníme jim vytvořit výbor, který bude představovat zájmy ukrajinské menšiny”, zdůraznil.

“Nástroje měli nacisté jiné: do roku 1943 to byli tatarští nacionalisté a od roku 43 došlo k pokusu nějak aktivizovat ruský nacionalismus. Nakonec se nic nepodařilo ani z jednoho. Ale záměrně zde kultivovat ukrajinský nacionalismus, rozdmýchávat ho… Tak se to Strana regionů v předvečer svého krachu pokusila udělat na Krymu, zcela malá organizace strany Svoboda se nafoukla do nějakých rozměrů, že prý na Krymu je celá banderovská sekta, i když to ve skutečnosti nebylo. Němci se tím nezabývali, nepotřebovali to, proto tu organizace měla smutné výsledky”, upřesnil profesor.

Po skončení Velké vlastenecké války se ukrajinské nacionalistické organizace a jejich aktivní příznivci přesunuli za oceán a ti, kteří byli odsouzeni v SSSR, se dostali pod “chruščovovskou oblevu” jako oběti “kultu osobnosti”.

“Co se stalo potom? Aktivní členové byli odvezeni na Západ, začali je používat, nejprve anglická MI6. Ale my jsme měli jinou situaci, byl to boj proti kultu osobnosti Stalina, kdy se mezi jeho obětí zapsali všichni – i policajti, i zrádci, i otevření nacionalisté, a ti toto téma zdůrazňovali.

Není žádným tajemstvím, jak se v SSSR zacházelo s problémem kolaborace – byl marginalizován, všemožně primitivizován, deideologizován. Že se jedná o nějaké nepochopitelné lidi, marginály, ukážeme jim úspěchy sovětské moci, odvezeme je do moderního kolchozu, oni se okamžitě překovají”, konstatoval Romaňko.

Stalo se tak s posledním vůdcem UPA Vasilijem Kukou, který byl poslán do kolchozu-“milionáře” kdesi pod Kyjevem. A dožil se vysokého věku, zemřel v době Juščenka, nebyl ani před soudem, ale byl to poslední velitel UPA. Věřili, že se překoval, přesvědčili ho, že sovětský systém je lepší. Když ve druhé polovině 80.let proběhla řada soudních procesů s fašistickými přisluhovači a nacionalisty, které se podařilo odhalit a chytit, téma nacionalismu stejně zůstávalo stále tabu.

“Existoval jistý Grigorij Vasjura. Sotva byl ukrajinským nacionalistou, jen sloužil u ukrajinského policejního praporu, který spálil Chatyň. Byl to poručík Rudé armády, jen byl zajat. Typický přizpůsobivý se sadistickými sklony. Byl odhalen čistě náhodou, chtěl získat medaili ke 40.výročí Vítězství. Byl vyšetřován, odhalen, konal se soud v Minsku. Bylo těžké ho usvědčit, protože svědci už nebyli nalezeni a vypovídali stejní jako on. A zároveň na Ústředním výboru Ukrajiny důrazně žádali, aby se nezdůrazňovala národnost tohoto Vasjury. A to byl rok 1986, žádná 60.-70. léta. Obávali se, že by to mohlo podkopat přátelství národů v SSSR.

A právě proto, že se tato témata v SSSR normálně nevyšetřovala, zamlčovala, jsme pak dospěli k tomu, že když lidé na konci 80. a počátku 90. let čelili nacionalistické agitaci, dokonce i u nás na Krymu byli takoví, kteří to považovali za normální. Odtud všechny ty eskapády, které se možná měly vejít do ukrajinského projektu, někteří toho dodnes litují. Existuje jistá skupina lidí, kteří ve skutečnosti věřili, že tato primitivní nenávistná ideologie může vést k něčemu dobrému”, poznamenal vědec.

Zdůraznil, že s ukrajinským nacionalismem se nemá zacházet povrchně. Během 150leté historie svého vývoje prošel od stádia myšlenky k vlastní státnosti.

Ljuba Smirnová

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

politnavigator

*

Chcete-li podpořit Novou republiku, její web a překlady, její akce, podcasty, natáčení debat a panelových diskuzí, přispějte laskavě na účet 2300 736 297 / 2010.

Děkujeme!