Nový program WHO pro “sociální naslouchání” se jmenuje EARS

Světová zdravotnická organizace (WHO) spustila kontrolní systém, jehož cílem je sledovat potenciální dezinformace na internetu. Program se jmenuje Early Artificial Intelligence-supported Response with Social Listening (EARS, česky UŠI, pozn. red.) a využívá umělou inteligenci ke sledování trendů na sociálních sítích.

Na otázky amerických investigativních novinářů týkající se účelu tohoto programu pro “sociální naslouchání” sdělil mluvčí WHO: “Platforma EARS není určena k odhalování dezinformací”. Nástroj je údajně jen “užitečný, když se snažíme pochopit a upřednostnit témata, která vzbuzují obavy”.

V referenčním dokumentu, na který mluvčí WHO odkázal, je však slovo “dezinformace” zmíněno 22krát. Také se v něm výslovně sděluje, že naslouchání na sociálních sítích může úřadům pomoci “čelit dezinformacím”.

Trezorový film o odposlechu se jmenuje Ucho

Mistrovské psychologické drama Ucho z pera českého spisovatele a scénáristy Jana Procházky, otevřeně obžalovávající totalitní režimní praktiky, bylo oceněno na festivalu v Cannes Zlatou palmou. Přestože byl film natočen na sklonku šedesátých let, k divákům se kvůli kritice totalitního režimu dostal až po převratu, po roce 1990.

Náměstek ministra a jeho žena (Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová) si už přivykli neustálému špehování a odposlouchávání státní bezpečností. Dokonce i doma mají slídivé „ucho” zaznamenávající jejich rozhovory. Jednou ale po pozdním návratu z vládní recepce ve své vile propadnou panice – vydedukují si totiž, že Ludvíkovi hrozí zatčení kvůli kritické zprávě, na níž se podílel. Během úzkostné, bezesné noci manželé proberou svůj vztah plný kompromisů, klamu a nelásky. S ránem přichází únava, vystřízlivění a děsivá realita: nic nekončí, ale pokračuje…

Pandemická dohoda WHO obsahuje instrukce k “naslouchání”

Článek 18 návrhu Pandemické dohody WHO vyzývá členské státy, aby “bojovaly proti nepravdivým informacím, zavádějícím informacím, dezinformacím nebo misinformacím” a aby zvládaly “infodemisi” prostřednictvím pravidelných iniciativ “sociálního naslouchání”.

Dle kritiků usiluje WHO mimo jiné o rozšíření svých pravomocí omezovat a cenzurovat hlasy veřejnosti. Projekt EARS navíc přichází v atmosféře nedávného odhalení, že velká část toho, co platformy sociálních médií a vlády považovaly za “dezinformace” o COVID, se ukázala být pravdivá.

Sociální síť Facebook například přiznala, že cenzurovala “často pravdivé” informace o vedlejších účincích vakcín, zatímco “projekt Virality” stanfordského think tanku Internet Observatory prokazatelně vybízel Twitter a další platformy sociálních médií k témuž.

Ještě v loňském roce WHO navíc propagovala video s Dr. Peterem Hotezem, ředitelem Centra pro vývoj vakcín texaské dětské nemocnice, který ve videu říká, že “antivěda” zabíjí více lidí než “násilí střelnými zbraněmi, globální terorismus, šíření jaderných zbraní nebo kybernetické útoky”. Hotez a WHO prostřednictvím videa přirovnávají šíření “dezinformací” k násilnému nebo válečnému činu.