Zhruba od loňského podzimu jsme konfrontováni s nebývalými a rozsáhlými výpadky v dodávkách léků. V podzimní a zimní vlně infekčních onemocnění scházely třeba léky proti zánětu a na snížení teploty, zvlášť pak pro děti. Nedostupná začala být i penicilínová antibiotika. Situace, kterou jsme nezažili možná 50 let a snad i déle. Tomuto skandálu věnovala velká česká média pozornost v zásadě okrajovou. Tedy, vzhledem k tomu jakou pozornost dokážou tato média věnovat věcem, které se nás dotýkají minimálně, ale jsou součástí jejich „progresivní“ agendy. Spíše na mediálním okraji zůstaly snímky front zoufalých rodičů a pacientů před lékárnami. V paměti mi utkvěla například ta před lékárnou v Motolské nemocnici.
Na banány se fronty už nestojí, začaly se stát na léky. Vláda a zcela popleteně působící ministr Válek vše omlouvali. Je to prý problém „celého světa“ a nikoli jejich chyba. Média je jen zřídka usvědčovala ze lži jednoduchým důkazem, že nedostatkové léky jsou k sehnání i na Slovensku, či v Německu. Nebo si je lidé vozili i z Turecka. Problém se nepodařilo vyřešit dodnes. Stále chybí desítky, možná stovky léků, antibiotik, cytostatik, pro která se jezdí třeba na Slovensko. Situace se mění den ze dne, je nepřehledná, chaotická, ztrácí se v ní lékaři a lékárníci. Nikdo dnes není schopen pacientovi říci, zda předepsaný lék sežene, případně kde. Takový chaos v dodávkách léčiv jsem za celý svůj život nezažil. Skandál kolosálního rozsahu a životy ohrožujícího dopadu média nepochopitelně tlumí. Jsem přesvědčen, že kdyby se něco podobného stalo za mé vlády, bylo by to první zprávou všech médií, po dlouhé týdny s výzvami k odstoupení ministra zdravotnictví a premiéra. Dnes převažuje mlčení. První stránky plní havárie miniponorky nebo posun rusko-ukrajinské fronty o 10 metrů. Věci, které náš život ovlivňují a ohrožují skutečně zásadně, jsou mimo hledáček zájmu. Kdo to ale vlastně má zájem problém s léky zastírat?
Je veřejným tajemstvím, že drtivá většina léků je dnes vyráběna v Číně, pak Vietnamu a Indii. Především Čína je u nás dlouhodobě vykreslována jako „nepřítel“. Co by se asi stalo, kdyby se toto zatím verbální nepřátelství změnilo na skutečný konflikt, jehož součástí by byly různě pojaté oboustranné sankce. Je reálné očekávat, že by Čína za těchto okolností, tedy byla-li by podrobena sankcím, posílala do EU a USA dál strategické léky? Jak bychom konflikt ustáli třeba bez antibiotik? Napadlo to vůbec u nás nebo v EU někoho? Pokud ano, pak hluboce mlčí. Za této situace máme vlastně jen dvě možnosti. Buď udržovat s monopolními výrobci strategických léčiv dobré vztahy a podle toho se chovat, nevyhledávat s nimi konflikty. Anebo urychleně začít životně důležité látky vyrábět u nás, což ovšem bude “něco” stát. EU řeší zákaz spalovacích motorů, zákaz silných vysavačů a umělohmotných tyčinek na čištění uší nebo dopady říhání krav, ale léky ji nezajímají. Alespoň tak to vypadá. Stejně k věci přistupuje i česká vláda. Jinak by přeci už jednali o „dotacích a pobídkách“ pro vybranou farmaceutickou výrobu na našem území.
Jinak řečeno, co takhle obnovit výrobní schopnosti a vlastně i slávu firem, jakými byly Léčiva (dnes Zentiva), Penicilinka, Spofa… Místo hektické aktivity na tomto strategicky zásadním poli ale vidíme jen výmluvy a bezradnost.
*
Autor: Jiří Paroubek
(Tento text byl publikován v sobotu 1. července na stránkách deníku Mladá fronta Dnes.)
Suroviny na výrobu velké většiny léků jak víme, vyrábí Čína. Takže není o čem přemýšlet.
Ale co je nám do nějakých antibiotik, do nějakých léků. Banány! Banány máme! A máme jich tolik, že jsme se dokonce propracovali mezi banánové republiky.
Bravo!
Naše vláda nemá tak velikou rozlišovací schopnost. Vláda primitivních vykonavatelů rozumí pouze povelům svých drezérů.
Tak to je ideologický štváči nechají lidi chcípnout bez léku přeci je nekoupí od těch „zlých” stejně jako jiné suroviny jenže léky nelze nahradit blábolem.
Ze své zkušenosti jen dodám, když půjdete po ulici s megafonem a budete do něj řvát, že ministr zdravotnictví má odstoupit, protože není schopen zajistit dostatek léků, tak vám každý desátý, kterého potkáte, vynadá, že jste Babišovec a zvedne na vás prostředníček, tak takový zbabělý národ jsem my. Doporučuji zkusit inteligenci tohoto národa.
Stále obcházíme kolem migrantů! Co ti? Do Evropy jich přišli miliony, a co jen nemocných Ukrajinců, kteří nám sem zatáhli tuberkulózu, černý kašel, sifilis, záškrt… všichni potřebují léčbu a navíc dostávají léky zdarma, to je potom šrumec. Pamatuji jak vláda začala projednávat, kdo od nás odklonil 8 kamionů léků z Číny na Ukrajinu.… Číst vice »
Už se o tom píše veřejně. I cikáni se už tu bojí o svou bezpečnost. Oni u sebe nenosí tak často střelné zbraně. Ukrajinci ozbrojení palnými zbraněmi jsou hrozbou pro nás pro všechny, nejen pro cikány. Ano začínáme být ve válce! Všichni! S Ukrajinou!!!
Teď budeme mít tak dva měsíce klid. Po vysilujícím běhu si váleční uprchlíci z Ukrajiny musí trochu orazit a tak jedou na prázdniny, na dovolenou. Domů! Domů na Ukrajinu. Jen se bojím, aby několikakilometrovou frontu na hranicích, nevyužily neziskovky, ochránci dětí, či podobné organizace a nevrhly se na nezodpovědné ukrajinské matky, které svoje děti zavlékají… Číst vice »
V naší zemi se pohybuje cca 10 tisíc bezprizorních ukrajinských, mnohdy těžce nemocných dětí, které se tu živí prostitucí, krádežemi a roznášejí kolem sebe ty nemoci…
Jak vidno,i p.Paroubek se zřejmě bojí popsat primární příčinu nedostatku léků v tomto Kocourkově.Jako ortodoxnímu sociálnímu demokratovi mu asi došlo,jak funguje ta správná “demokracie”-a svoboda slova!
Asi je to malé překvapení(léky) ,ale kolik malých překvapení se za 30let stalo a kolik nás čeká ,aby společnost změnila zásadní otázky na vedení státu.Masaryk doladil Českou otázku neboť vše fungovalo z RakUh.Gottwald doladil otázku dělnictva neboť vše jinak fungovalo díky I.republice. Havel,Klaus jsou první ,kteří zničili republiku vybudovanou generacemi !
Ostuda této Fialovy vlády, ale i celé současné naší společnosti. Zřejmě dle přísloví “Zdravý nemocnému nevěří”…