A přesně tajak tenkrat – arogantni reporteři ČT, neschopni a neochotni překročit svuj stin a informovat o tym, co veřejnost zajimalo. Jak to dopadlo, vime všeci. Aji diky neschopnosti a aroganci režimnich medyjalnich trubaču se veřejnost totalně odvratila od tehdejšiho režimu a tajak je u nas obvykle – vrhla se na naprosto opačnu stranu, do chřtanu bruselskeho socializmu a rozkradeni veškerych hodnot, kere zme si (byť pod zločinnym, nesmyslnym socanskym režimem) vybudovali, nebo uchovali. Kdyby bolševik nebyl uplně hlupy a hnedka po nastupu teho plešateho Rusa uvolnil cestovani, vydavani zakazanych knižek a hlavně pro baby dovolil dovoz tych mikrovlnek a friťaku, tak by se žaden převrat nekonal.
Od te doby uplynulo skoro 35 roku. Ti, keři tenkrat cinkali kličama, su v duchodu, o kery je sučasny režim v čele s fialovym Pepu107 okradnul a fčil breči, že takto si to cinkani nepředstavovali. Tuž, co s nima?
Ale tajak hystoryja, nebo buch nabizaju možnost zopakovat si to, co už se stalo a poučit se z teho, tak sem si jisty, že přesně to se dělo minuly tyden před krajzakem v Ostravě.
Skupina samozvancu a buřiču rozbalila svoje petyčni stanky před krajzakem, aby dala najevo, že lidi nechtěju česku vojensku zakladňu v Mošnově, a už vubec ni amerycku vojensku zakladňu v Mošnově, o kere všecky ty amerycke alegorycke vozy jako pekařka, černoška nebo fialovy PePa107 tvrdi, že tam nikdy nebude. Všeci vime, že zrobi všecko pro to, aby tam amerycka zakladňa byla.
Od osmi od rana byly před ostravskym krajzakem zaparkovane dva vuzky ČT ze štyrma naprosto zbytečnyma šaškama, keři udajně čekali na to, až vyleze odvolany šef kraja, kery zradil nejenom svoju stranu, ale aji svojeho šefa, proti keremu se postavil v prezidentske volbě.
A tak čekali, seděli, čuměli do mobila, kamerove nadobičko připravene navenku, čekali, seděli a čuměli. Hodinu, tři, šest… super šichta, když tak možete sedět, čumět do mobila a tvařit se, že ste veřejnopravni medyjum.
I vydal se jeden chlop zeptat se, zdali by se namachrovani šašci z ČT nechtěli věnovat svojemu poslani, dle zakona o ČT, kery pravi:
Namyšlena pseudoredaktorka ČT mu odpověděla, že oni tam nesu od teho, aby se ptali jakychsik nezavislych inycijatyv, ale že dostali za ukol zrobit pulminutovy rozhovor s cypem, kery nikoho nezajima. Chlop se zeptal, jestli by si při tom šestihodinovem čekani nenašli pět minut na to, aby zaznamenali stav, kery občany opravdu zajima. A občany opravdu nezajima odvolany zradce, ale zajima je, jestli bude Mošnov a okoli legitymnim cilem ruskych raket.
A v tom okamžiku drza reporterka, kera se ani nesnažila zvednut pysk od svojeho mobila, whatsupa nebo fejsbučka a pronesla cosik, co mě nadherně vratilo o 35 roku zpatky: “Ja su novinařka ČT, ja nemam vlastni nazor.”
Ano, chapu, jak to myslela, tak ju to přece učili, že reporter nema prosazovat vlastni nazor, ale nestranně zhodnotit všecky uhly pohledu.
Ani ji nedošlo, jaku krasnu větu řekla. ONI, namyšleni pseudoredaktoři pseudoveřejnopravnich medyjalnich kanalizaci si naběhli sami na vlastni vidle. Celu dobu nahaňaju lidi s kameru a mikrofonem a vynucuju si odpovědi, kere pak obrati ve prospěch propagandy, keru jim šefove nařidili. A naraz přišel jakysik cyp a chtěl po nich vlastni nazor. “Ja su novinařka ČT, ja nemam vlastni nazor.”
Kdyby nic jineho neřekla, stačilo by to. Fakt, že se boji vlastni aktyvity, je smutny, třicet roku po plyšaku. Fakt, že se boji zavolat šefovi, je třešnička na dortu. Fakt, že misto ostravskeho šefa odkazuje na šefa pražskeho, je už pořadna třešňa na dortu. Fakt, že ti zabuchne dveře od veřejnopravniho přenosoveho voza, je ryngla na dortu. A fakt, že předane telefonni čislo je falešne a volane čislo je nedostupne, je cely melun na dortu. Akorat, jak všeci vime, melun je zvnějšku zeleny, a zevnitřku rudy tajak všeci medyjalni trockisti.
Kdo tuto medyjalni žumpu plati, podporuje stejne zlo tajak ČST v letě 89.
*
To oni chtějí aby nikdo neměl svůj názor a jen papouškoval jejich názory typický vzorový pracovník ČT.
Jak by zazpíval Jarek: ČT bych zrušil.