Jak přes kopírák

Vojenští blogeři zdůrazňují různé vojenské aspekty té či oné operace, kterých by si laik nepovšimnul, hovoří o tom, že Rusové jsou na ukrajinskou ofenzívu připraveni, zveřejňují se mapky mnoha linií i pásem obrany, ti proukrajinští zase zdůrazňují technologickou nadřazenost ukrajinských sil, které jsou vyzbrojeny zbraněmi NATO a jsou přesvědčeni, že armáda vyzbrojená a vycvičená podle západních standardů, ruskou obranu co nevidět smete.

Já se na to dívám a co mě hned vidlácky nenapadne… vždyť tohle jsme už viděli. Před rokem a něco. Prohoďte si slovo Ukrajina a Rusko v prvních dvou odstavcích a je to přesně to, co jsme si mohli přečíst před rokem, když celá tato válka začala. Úplně přesně.

Tenkrát Putin vyhlásil tu svojí speciální vojenskou operaci a dál Rusové mlčeli a na všechny informace uvalili velmi přísné embargo. Ruské tankové kolony útočily proti Ukrajině, operace se rozvíjely a já jsem tehdy psal, že se ukrajinská obrana nezhroutila, i když jsem čekal opak. Tehdy jsem si myslel, že ukrajinská armáda je proti té ruské slabá, slaboučká. Netušil jsem rozsah ukrajinských příprav na tento konflikt.

Pak nás začali zásobovat videi, jak henty Bayraktary a Javeliny zastavily ruské tankové kolony. Vojenští bloggeři k tomu měli celou řadu rozborů, že to Rusům ani zdaleka nejde tak dobře, jak by sami chtěli. V tisku se objevovalo stále více zničené ruské techniky (i ruských mrtvol), začal přibývat vítězný tón, že ožralí mužici ze stepí vlastně prohrávají, protože si mysleli, že za pár dní bude hotovo a vezli si sebou slavnostní uniformy….

Začalo se mluvit o tom, že ukrajinská armáda má za sebou osm let amerického výcviku i amerických zbraní, že mají lepší systém velení pomocí počítačů, dostávají dobré zpravodajské informace a začínají dostávat ohromné množství západních zbraní, takže okupanti budou do léta (pak podzimu, pak zimy, pak jara, pak dalšího léta) vytlačeni. Rusko a Ukrajina sedly k jednacímu stolu, ale Borísek Džonsn tehdy přesvědčil Zelenského, ať na mír nepřistupuje, že Rusko může být poraženo vojensky.

A teď je to stejné. Jen obráceně. Teď jsou to Ukrajinci, kteří najíždějí do minových polí. Jsou to Ukrajinci, kteří přicházejí o desítky obrněných strojů denně. Jsou to Ukrajinci, kteří přicházejí o množství mužů, kteří si jak berani rozbíjejí hlavy o ruské obranné zdi…

Ukrajinské síly mají za sebou rok výcviku na Západě. Celá Evropa jim dodala zbraně. Američané jim také dodali zbraně a stamiliardy peněz. Britští, američtí a polští vojenští poradci tam jsou úplně všude. Vojenští experti z celého světa se tam starají o další doplňkový výcvik a velí jednotkám na frontě. Maršál Petrla každý den neopomene přinést další informaci, která potvrzuje ukrajinskou vojenskou nadřazenost nad Ruskem. Mluví se o stovkách západních tanků, tisícovkách západních obrňáků, ukrajinské tankové posádky jsou prý neuvěřitelně šikovné a místo roční výcviku jim prý stačí jen půl roku na zvládnutí západních strojů… Tohle jsme teď poslouchali celou dobu.

A výsledek? Ukrajinské tanky jezdí v kolonách, najíždějí na miny a jsou ničeny z ruských vrtulníků. Dělají to samé, čemu se před rokem smáli Rusům. Ukrajinské síly jen velmi těžko pronikají do připravených ruských obranných postavení. Před rokem nám to intervjuci servírovali jako jasný důkaz ruské prohnilosti a slabosti.

Ve světle současných ukrajinských snah o ofenzívu, uvědomují si naši gaučoví generálové, jak úspěšní ve skutečnosti Rusové před rokem byli? Když vidíte, jak je těžké se v dnešních bojových podmínkách probít skrze připravenou obranu, neukazuje to spíš na to, že Rusové před rokem předvedli impozantní bojový výkon? A předvedli ho i u Bachmutu, Severodoněcku i Mariupolu, když se dokázali probít přes opevnění, která tam Ukrajina budovala osm let? Rusové svoje polní opevnění budovali sotva rok a výsledek ukrajinských útoků zatím nestojí za řeč.

Já nevím, jestli je to všechno, nebo ten hlavní nápor ofenzívy ještě přijde. Ale rád bych poprosil všechny, aby se oprostili od keců českých intervjuků a vůbec od keců vojenské propagandy a podívali se na něco, co se dá docela dobře porovnat. Rusové se celá léta připravovali na útok proti Ukrajině a všichni víme, jak dlouho postupovali a kam se až dostali. Všichni víme, co za toto vítězství museli obětovat. Použili na to svoje síly, svoje zbraně a svoje zázemí. Bojovali proti opevněním, která Ukrajinci dlouhodobě budovali a bojovali proti armádě, kterou Západ dlouho cvičil a zásoboval.

Teď útočí Ukrajinci, kteří rok shromažďovali zbraně a cvičili vojáky právě pro tento úkol. Celý Západ jim dodal zbraně a všichni západní stratégové rok tvrdí, že Ukrajina brzy zvítězí a se svojí ofenzívou uspěje. Máme přesně měsíc do hentoho summitu NATO ve Vilniusu. Tož se dívejme, kam se teď dostanou Ukrajinci. Dívejme se, jestli jim půjde to útočení líp, než před šlo před rokem Rusům.

Až teď totiž máme stejné měřítko. Až teď se ukáže, jestli je západní způsob válčení opravdu lepší, než ten ruský. Až teď se ukáže, jestli jsou ukrajinské tankové posádky opravdu dostatečně vycvičené a až teď se ukáže, jestli jsou tanky ještě k něčemu a nebo má pravdu Prigožin, že válku vybojuje pěchota, jen se na to musí jít tak nějak kapitalisticky a bez omezení vojenskými předpisy. Teď se ukáže, jestli byl ten výsměch Rusům za zpackaný útok na Ukrajinu oprávněný.

Tam na frontě se teď rozhoduje, jestli má Západ skutečně lepší logistiku, lepší zbraně, lepší systémy velení a lepší vojáky. Protože pokud ukrajinská ofenzíva neuspěje, tak bude zcela zřejmé, že západní standardy umějí na bitevním poli zhruba to samé, co zvládnou ti „opilí mužici ze zemljanek.“ Bude jasné, že Zalužný a jeho američtí poradci nejsou o nic lepší než Gerasimov a Šojgu s ruskými metodami.

Nevím, jak ukrajinská ofenzíva dopadne. Nevím, jestli mají Ukrajinci ještě nějaké překvapení. Ale vím, že tentokrát poprvé porovnáváme porovnatelné. Já si teď vytahuju svoje rok staré články a nestačím se divit.

*

Autor: Daniel Sterzik – Vidlák, zdroj: Litterate