Ekonomický rozměr války se Západem …

“Globální ekonomika se už stává pouhým prvkem politiky… Jestliže v době, kdy končila studená válka mezi SSSR a Spojenými státy a Amerika se považovala za vítěze – vzpomeňte si na volební kampaň Billa Clintona – mnohokrát o tom zazněl slogan: “It’s the economy, stupid!”. “Je to v ekonomice, blbče!” Chci říct, že ekonomika je důležitější než cokoli jiného. Ale teď je politika důležitější. A co víc: válka o čas je teď velmi důležitá.  Proč je politika bohatých zemí bezohledná? Náklady na obsluhu státního dluhu rostou. Ve Spojených státech činí státní dluh 32 bilionů dolarů. I když se nezmění, ačkoli se prozatím pozastavily, mohou se dále zvyšovat. Už za rok 1,78 bilionu dolarů na dřevo bankéřům. To je dvakrát více než roční americké vojenské výdaje.”

Náš program bude dnes překvapivě pestrý, nejen ekonomický. Světová ekonomika se dnes stává pouhým elementem politiky. Jistě si vzpomínáte, že když po skončení studené války začala Clintońova volební kampaň, on vytýčil heslo: “It’s the economy, stupid!” – je to v ekonomice, blbče! Dnes je tím hlavním politika a navíc jde velmi důležitá válka o čas, kterého se všem nedostává. Ale plány, jak využít času k předběhnutí svých soupeřů, většina zemí nemá. Když analyzujeme naše protivníky, tak chápeme, že oni mají toho času ještě méně. Takže bych chtěl začít nikoli naším Petěrburgským ekonomickým fórem, ale článkem v časopisu The Economist.

Ten píše, že rozpočtová politika v bohatém světě je až šokujícím způsobem nerozumná. Líbí se mi, že v časopisech vydávaných váženými lidmi pracují lidé vzdělaní. Oni tam srovnávali finance bohatých zemí s počínáním hrdinky Flaubertova románu Paní Bovaryovou. Jde o rodinu francouzského lékaře a jeho ženy a malé dcerky na maloměstě. Žena se chce vrátit do Paříže, touží po přepychu, začíná si půjčovat peníze, střídá milence atd, až dojde do situace, kdy už není schopna dluhy splácet a ona se zabije. Krátce poté umírá i její manžel a malá dcerka je umístěna do robotárny, aby se uživila. V tom je celá hrůza onoho vyprávění, stejně jako hrůza, která čeká obyvatelstvo dosud bohatých zemí. Proč je tato politika nerozumná? Rostou výdaje na obsluhu státního dluhu, v Americe dosáhl státní dluh 32 bilionů dolarů a pokud stoupne sazba americké centrální banky na očekávaných 5,6%, pak bude nutné za rok zaplatit bankéřům 1,78 bilionu na dřevo, což je dvakrát více než roční výdaje na obranu USA. Rostou výdaje na penzijní zabezpečení, na energie, obranu atd, zatímco příjmy klesají. Ještě neskončil fiskální rok a schodek rozpočtu už je jedenapůlkrát překročen. Přičemž, jak píší v The Economist, ani v nejhorších letech (2.svět.válka) deficit nepřekračoval 10%. Takže takové je to jejich bohatství, přičemž se to netýká jen USA, ale celé G-7 a celé koalice, stojící dnes proti nám. List píše o tom, že světová daňová a rozpočtová politika je nejen nerozumná, ale neodpovídá ani dnešním podmínkám, a vše je třeba změnit, ale politika tomu brání. Čas pracuje proti nim a naším úkolem je provádět rozumnější politiku.

Petěrburgské fórum – SPIEF

Se mnohým zdálo nudné. Ale to, co je nudné, nemusí být špatné. Znamená to, že vše probíhá v podstatě normálně a vše je v pořádku a nic není nutné urychleně měnit – nebo ano? Ale na takových fórech se probírá určitý program, takže netřeba očekávat něco mimořádného. Vystoupení prezidenta bylo k situaci v ekonomice a bylo jakýmsi souborem příkazů, protože dnes vidíme, jak globalizovaný svět pokračuje v rozpadu na bloky a je nezbytné, aby v našem bloku BRICS+ byly nějaké technologické normy, vývojová centra, a vůbec to, co souvisí s technickým průlomem. Vezměte si letecký průmysl: – v příštím desetiletí bude ve světě koupeno 42.000 letadel na trhu o objemu 8 bilionů dolarů – neškodilo by se na tom podílet. My chápeme, že pokud budujeme nějaké partnerské strany se zeměmi BRICS, budeme muset zajisti kolektivní bezpečnost. Proto se rozvíjí stavba lodí jak civilních, tak vojenských. Jestliže se naši protivníci chystají nám odříznout obchodní cesty, musíme mít čím jim čelit. Takže i my máme málo času. Co se mi na SPIEF nelíbilo, to byla absence takových těch velkých programů – my ale musíme nyní peníze, kterými disponujeme utrácet za naši ekonomiku. A čím rychleji, tím lépe. O tom píše i Bloomberg, který s překvapením konstatuje, že protiruské sankce nechaly peníze v Rusku, které jimi nyní bude disponovat, a ne oni. Oznámeného 1,5% růstu ekonomiky je, dle mého, jen dolní mez, přičemž rozumným spoluinvestováním státu, velkých i středních a malých podniků můžeme zajistit růst podstatně vyšší. Zatím jsme toho nedosáhli, ale musíme pochopit, co plánuje náš protivník.

Postkonfliktní obnova

Nyní se vše točí kolem Ukrajiny a peněz. Píší to i oni. V ekonomické vědě existuje termín postkonfliktní obnova ekonomiky, která dává mohutný impuls rozvoji ekonomiky, vytěžuje odvětví, vytváří pracovní místa, přičemž nepodporuje inflaci. Takže Západ, který je ve vážných ekonomických problémech, se rozhodl, že Ukrajina bude pro něj takovým místě rozvoje, kde bude možno vyprat hromadu peněz, vydělat atd. Mám tu zprávu Rand Corporation „Obnova Ukrajiny, vytvoření svobodné vzkvétající budoucnosti“, kde navrhují takovouto dělbu práce:

• Amerika zajišťuje bezpečnost (základny NATO);
• Evropa zajišťuje peníze… Na otázku odkud, odpovím otázkou: – odkud měla peníze paní Bovaryová?;
• Rusko je nutné doloupit, což se jim nedaří, a tak požadují dořešit tuto právní kolizi – tedy zkonfiskovat naše peníze, aniž by destruovali základy svého práva a vlastního modelu kapitalizmu;

Američané se každý měsíc snaží konfiskovat naše aktiva – nejen státní, ale i soukromých korporací a osob, EU je blokuje a úroky si připisuje, aby se o ně dělila s Ukrajinou – proto jsou dolary a eura toxické (nejen pro Rusko – pozn.překl.). Ve velkém měřítku se jim konfiskace nedaří, zatím existují jen dva zákony v USA, které umožňují aktiva konfiskovat, ale pro tento případ nevyhovují. Proto důrazně požadují změnu tamní legislativy. Paralelně se připravuje legislativa pro kolizi s Čínou. Sledujeme situaci, kdy velké společnosti zastoupené v Číně chápou, že jim bude zaveleno k odchodu, takže se snaží redislokovat do zón podobných Hongkongu. Hospodářská válka se zkrátka stává součástí politické hry a Američané se připravují na ztrátu čínského trhu bez ohledu na zisk/ztrátu korporací.

Vrátíme-li se k Ukrajině, tak tam investoři jít nechtějí, dokud nebudou mít návrat svých investic zajištěn přinejmenším penězi konfiskovanými Rusku. Tito mládenci umí vytahovat zisky z války, pokud ty zisky vytáhnout lze. Pokud nelze, tak do té války prostě nelezou. Proto se nyní objevuje tolik publikací na téma nutnosti skončení války – protože jinak tam nebude možné vydělávat.

Foreign Affairs dnes zajímavě píší, zda bude roztržka Západu s Ruskem trvalá … Přemýšlí nad tím, že se Rusko stalo najednou protizápadním, což je špatně. A že dokonce komunistický SSSR byl ve skutečnosti velmi prozápadním, protože komunistická ideologie je ideologií západní (…že by začali cosi tušit?). Dále píší, že:

„Roztržka získala aureolu permanentnosti. A proto, aby putinské Rusko přehodnotilo své styky se Západem, bude Západ muset místo vojenské pomoci Ukrajině souhlasit s jejím neutrálním statutem, nebo rozdělit Ukrajinu, v níž bude Rusko ovládat přinejmenším polovinu země…“.  Třebaže jsou tam nezbytná „ale“ atd, je to něco, před pár týdny nemyslitelné!

Domnívám se, že to neprojde přinejmenším proto, že my jsme už definovali minimální rizikovou zónu, která sahá podstatně dál na západ.

Takže zpráva o tom, jak nás budou loupit, píše Rand Corporation: „Abychom na Ukrajině vydělali, bude nutné nějak zakončit válku, zkonfiskovat ruské zdroje a převzít zdroje Ukrajiny“. Její zakončení má, podle nich, tři možnosti:

3. Stoupající trend Ruska, které pokračuje v přemílání VSU, ničí techniku, zabírá Ukrajinu;
4. Zůstane status quo, Rusko nepřechází do ofenzívy a Amerika a Evropa pokračují po léta v zásobování VSU zbraněmi – bezvýchodná situace. To je špatná situace, protože tam už nevydělají;
5. Stoupající trend Ukrajiny, která je úspěšná v ofenzivě na východě a získává Donbas i Krym;

                    „Poslední dva trendy jsou nereálné bez liberalizující změny režimu v Rusku“…  – píší doslova.

A tady Rand vydávají formuli lásky k Americe:

„Americké strategické bombardéry úplně zničily polovinu staveb v 66 městech Japonska – celkem 2,2 milionu obytných budov. Pomohli jsme jim je znovu postavit, a oni nás nyní mají rádi…“.

Dále píší o podobném efektu Marshallova plánu pro Evropu. A s Ukrajinou plánují udělat totéž – dovést situaci do úplné destrukce všeho, a pokud Rusko ustoupí (po změně režimu v Moskvě), pak tam mohutně investovat.

Rand dále píše, že: „Občanům USA je nezbytné vysvětlovat dlouhodobou politiku americké přítomnosti na Ukrajině“. Takže musí občanům vysvětlit, k čemu jim jsou zaoceánské kolonie (a základny v nich).

Americké Centrum strategických a inženýrských výzkumů vydalo 9. června rozsáhlou zprávu o ofenzívní operaci na Ukrajině ke změně rovnováhy mezi útoky a obranami. Ve zprávě jsou podrobně popsány všechny naše obranné linie, jak byly budovány a jak je překonávat… – tedy scénář, jak Ukrajinci nakonec zvítězí. Vidíme sice, jak se jim to „daří“,… ale: – cituji:

„Útočící mohou kompenzovat tvrdou ruskou obranu promyšlenými strategiemi, efektivním využitím sil nacionalizmu, bojovou motivací, bojovným duchem atd.“ – dále: „Nacionalizmus může ovlivnit rovnováhu mezi útokem a obranou, protože ho mezi Ukrajinci není nedostatek“.

Proto my říkáme, že je zbytečné ty lidi z nacionalizmu léčit poukazováním na holocaust atd. Nacionalizmus, který v nich pěstovali už od Rakousko-Uherska, je faktor síly proti Rusku.

Oni tím jen potvrzují, že je to jejich projekt, že jsou na něm zainteresováni. Oni ho historicky vytvářeli, po 2. svět. válce ho rekonstruovali, udělali tam z něj vedoucí politickou sílu po roce 1991, a nadále mají za to, že situaci na území bývalé USSR neudrží bez využití nacionalizmu/nacizmu jako prostředku násilného podřízení obyvatelstva tohoto území. A toto, konečně otevřeně, hlásá jedno z hlavních amerických výzkumných center – Centrum strategických výzkumů!

Co mě ale, jako člověka cosi znajícího o matematice a fyzice zarazilo, je toto:

„Příští fáze války bude záviset na schopnosti získat území, a jak psal Napoleon – Síla armády je podobná síle mechaniky a měří se násobením hmoty rychlostí…“  Co je tu špatně? Hmota násobená rychlostí je přece produktivita … jako v mlýnku na maso: – shora házíme maso a ženeme ho určitou rychlostí proti nožům… Pokud nechápou elementární fyziku, co od nich můžeme čekat – oni se tou hmotou a rychlostí ženou do crash-testu! Další otázkou je, kdy se o tu zeď rozbijí …

Minulý týden vyšel další podivuhodný dokument:

„Strategie mezinárodní bezpečnosti Německa“. Píše se o ní, že je to protiruská. Kdepak! Tato strategie je protiněmecká!

Když v této souvislosti hovoříme o Německu, máme na mysli německou válečnou myšlenku, představenou Karlem von Klausewitzem, Helmutem von Moltkem starším (autor strategie Blitzgriegu), Erichem Luddendorfem, a dalšími. Očekával jsem tedy dokument takové té skutečně krásné válečné myšlenky. Jak se ale ukazuje, Německo má dnes jen dva stratégy: – Annalene Baerbock a Klause Schwaba … Takže oni budou bránit inkluzívnost, klimatický program – a to vše pod deštníkem USA.

Je to komické, protože vystoupil Biden a pravil, že jeho strategický program spočívá v tom, že Rusko je nepřítel, Čína strategický konkurent a to vše v podmínkách velkého klimatického nebezpečí, a proto je boj o klima prioritou … A týden poté Němci přijdou s „vlastní“ strategií, podle níž je Rusko nepřítel, Čína strategický konkurent, boj o klima je jejich prioritou … – najděte aspoň jeden rozdíl…   Ačkoli, jeden tu je a je jím číslo 58.

Oni 58x zmínili OSN (tak silně by chtěli do její RB). Američané zmínili asi se stejnou frekvencí NATO. Rusko bylo zmíněno 19x.

Svět se noří do nového středověku

A na závěr ještě jedna zajímavost: – opět Rand Corporation – všichni už se tam vážně chystají na boj s Čínou – a jejich velká zpráva o tom, jak budou čelit Číně. Píší tam o zajímavém trendu – svět se noří do nového středověku…

Uvádějí důvody proč, a srovnávají charakteristiky středověku s aktuálními charakteristikami současné krize – jak rychle degradujeme … Z takových metaforických titulků mě chytá fantas – jaký dnes nový středověk? Středověk byl tenkrát. To jako, když rozumují o feudalizmu, že bude nový feudalizmus… To vypadá jako transparenty Spartakovy armády: – Ať žije feudalizmus, zářivá budoucnost lidstva! – nebo něco na ten způsob.

A činíme oblouk zpět k paní Bovaryové – peníze nejsou! Zajímavý je tam ovšem závěr:

– „Neplýtvejme našimi zbraněmi, protože je rychle nedokážeme obnovit. Přestaňme spotřebovávat všecky ty rakety, tanky jen tak – zachovejme je pro sebe!“

*

Autor: Aleksand Losev, zdroj: Politvzgljad, překlad: St.Hroch (20230623)