Cena za neúspěšný převrat. Kronika hlavních událostí vzpoury Jevgenije Prigožina a jeho wagnerovců

Od jara 2023 začal Jevgenij Prigožin, zakladatel soukromé armády Wagner, obviňovat ruské ministerstvo obrany z korupce a vytváření umělého nedostatku munice. V únoru byl Prigožinovi zakázán nábor vězňů. V květnu prohlásil, že cíle SVO selhaly. Ke konci května, před dobytím Bachmutu, pohrozil šéf wagnerovců, že stáhne jednotku z města, pokud nebude zabezpečen dostatek munice, ale konflikt byl v té době ututlán. Dne 10. června vydal ruský ministr obrany Sergej Šojgu rozkaz, na jehož základě museli všichni příslušníci dobrovolnických jednotek do 1. července podepsat smlouvu s ministerstvem obrany. V reakci na to Prigožin odpověděl, že nikdo z bojovníků skupiny Wagner nepůjde “cestou hanby”.

Odpoledne 23. června prohlásil, že plán SVO je “zpackaný” a prezident Vladimir Putin prý dostával neověřené zprávy o plánech Ukrajiny a NATO ve vztahu k útokům na Rusko a že speciální operace je nutná jen pro kariéru Šojgua a oligarchů, kteří chtěli jmenovat Viktora Medvedčuka prezidentem Ukrajiny.

Konflikt se posunul do nové fáze večer téhož dne, kdy Prigožin informoval o raketových úderech na tábory jeho armády a obvinil z nich ruské ministerstvo obrany. Ministerstvo zprávu popřelo, ale Prigožin uvedl, že ministr obrany Šojgu osobně přijel do Rostova, aby vydal rozkaz k úderu na tábory wagnerovců, a že se jeho armáda rozhodla odstranit vedení ministerstva obrany a zničit každého, kdo se jí postaví do cesty.

Kolem 23. hodiny federální bezpečnostní služba kvalifikovala toto prohlášení jako výzvu k ozbrojené vzpouře a vyzvala bojovníky  armády Wagner, aby Prigožina zadrželi. Ten však reagoval slovy, že “nejde o vojenský převrat, ale o pochod spravedlnosti” a jeho “akce vojskům nijak nevadí”.

Kolem půlnoci se proti vzpouře veřejně vyslovili generálové Surovikin a Alexejev, o nichž se předpokládá, že mají k Prigožinovi blízko. V ulicích Moskvy se objevila vojenská technika a byly nasazeny pořádkové jednotky a jednotky OMON a Rosgvardije. V půl třetí ruské ministerstvo obrany oznámilo, že “s využitím Prigožinovy provokace připravují ukrajinské ozbrojené síly  na Bachmutském směru zahájení ofenzívy”.

Na začátku třetí hodiny ranní vstoupil Wagner do Rostova na Donu, načež Prigožin obvinil náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, že vydal rozkaz k bombardování jeho konvojů z letadel. Ve tři hodiny ráno byly tyto konvoje zafixovány na silnicích v Rostovské oblasti a kolem čtvrté hodiny ranní Prigožin ohlásil, že jeho vojáci sestřelili vrtulník, který na ně zaútočil. Objevily se videozáznamy přestřelky mezi Wagnerem a vojenskými jednotkami v Rostovské oblasti.

V 6 hodin ráno přebírá Prigožinův sbor kontrolu nad velitelstvím Jižního vojenského okruhu, nad budovami Federální bezpečnostní služby, policie a městskou správou Rostova. Moskevský starosta Sergej Sobjanin vyhlašuje protiteroristická opatření v hlavním městě. V 7:30 se objevuje videozáznam, na němž Prigožin oznamuje náměstkovi ministra obrany Jevkurovovi a zástupci náčelníka generálního štábu Alexejevovi na velitelství Jižního vojenského okruhu sestřelení tří ruských vrtulníků a vysvětluje, že pokud mu Šojgu a Gerasimov nebudou předáni, povede jednotku do Moskvy. V 8 hodin ráno tentýž Prigožin prohlásil, že kontroluje vojenské letiště v Rostově, zatímco mezitím už začaly prohlídky Wagnerova centra v Petrohradě.

V půl deváté večer vyzval uprchlý oligarcha Chodorkovskij své příznivce v Rusku, aby mu “sakra pomohli, pokud se rozhodne postavit proti tomuto režimu”. Ve stejnou dobu byl  spatřen konvoj Wagnera i ve Voroněžské oblasti. V 9 hodin ráno nařídila FSB  protiteroristickou operaci na území Moskvy a Moskevské oblasti. O něco později byla vyhlášena protiteroristická operace také ve Voroněžské oblasti.

“Nerozumné ambice vedly ke zradě” – prezident Putin přednesl svůj projev v 10:20. Události označil za ozbrojenou vzpouru, zradu a “kudlu do zad” a slíbil, že viníci budou potrestáni. Prezident však pachatele nejmenoval.

Poté hlavy Krymu a nových regionů vyjádřily Putinovi podporu. V Moskvě začali odstraňovat reklamní poutače armádního sboru Wagner ; obyvatelé Rostova uspořádali spontánní protestní shromáždění, ale byli rozehnáni; armádní letectvo zasáhlo kolonu wagnerovců na dálnici M-4 a kdesi ve Voroněžské oblasti se strhla přestřelka mezi wagnerovci a vládními vojáky.

V půl dvanácté moskevského času přišla zpráva, že jeden z Wagnerových bojovníků byl zabit při pokusu o atentát na Prigožina. Sestřelen byl také další vojenský vrtulník a na cestě k letišti v Rostovské oblasti byl spatřen povstalecký konvoj převážející mobilní systém protivzdušné obrany Pancir.

Kolem dvanácté hodiny polední označil Ramzan Kadyrov Prigožinovo počínání za “vojenskou vzpouru a odpornou zradu”; vládní jednotky byly rozmístěny na mostě přes řeku Oku u Serpuchova a zablokovaly dálnici směrem na Moskvu.

V poledne, když byl konvoj wagnerovců spatřen poblíž Buturlinovky jihovýchodně od Voroněže, kde se nachází vojenské letiště, Prigožin prohlásil, že se nehodlá vydat ani na žádost FSB, ani na žádost prezidenta, a že jeho bojovníci jsou vlastenci a chtějí zachránit zemi před “korupcí, podvody a byrokracií”; své odpůrce označil za darebáky. Ve vesnici Rogačevka ve Voroněžské oblasti se strhl boj a vzplál sklad ropy.

Banky mezitím zvýšily kurz dolaru vůči rublu. Některé z nich začaly prodávat 1 dolar za 100 rublů.

Během následující hodiny byly ve Voroněžské a Lipecké oblasti pozorovány povstalecké kolony, které se pohybovaly směrem k Moskvě. Ve 13:45 byly provedeny nálety na kolony a na oblast poblíž velitelství Jižního vojenského okruhu v Rostově. Kolem třetí se objevily u vjezdu do Rostova Kadyrovovy jednotky. Do města však nevstoupily.

Ve tři hodiny odpoledne byla u Prigožinovy kanceláře v Petrohradě objevena „Gazela“ s krabičkami plnými pětitisícových bankovek – celkem 4 miliardy rublů. Prigožin potvrdil, že se jedná o jeho peníze.

Letecké údery na Wagnerovy konvoje pokračovaly. Nicméně v půl čtvrté moskevského času odpoledne už byly v Tulské oblasti.

V 15:40 telefonoval Putin tureckému prezidentovi Erdoganovi. Podle oficiálních zpráv kremelské tiskové služby turecký vůdce ruského prezidenta podpořil, ale Erdoganův úřad byl v hodnocení rozhovoru zdrženlivější: “Během rozhovoru bylo zdůrazněno, že by nikdo neměl zneužívat vývoje v Rusku.“ Následně vyjádřila podporu Putinovi běloruská bezpečnostní rada.

Zatímco se 4-5 tisíc wagnerovců (údajně vedených velitelem Utkinem) dostávalo do Moskvy přes zátarasy ze starých nákladních aut, které jim byly postaveny do cesty, byly v Rusku na žádost generální prokuratury zablokovány internetové stránky zpravodajských agentur  prigožinovského mediálního holdingu Patriot, RIA FAN, Národních novin a dalších.

Po 17. hodině zablokovaly vládní služby v Tulské oblasti výjezd z města Jefremov; v Lipecké oblasti byly rozkopány silnice, vytvořeny příkopy, aby se zablokoval pohyb wagnerovců; v Kolomně byl zablokován most přes řeku Oku a do města vjela vojenská technika.

V 18:20 vyhlásil moskevský starosta Sobjanin v zájmu bezpečnosti obyvatel hlavního města pondělí za volný den pro všechny kromě záchranných složek.

V půl osmé večer vyšlo najevo, že posádka vrtulníku Ka-52, který sestřelili wagnerovci u vesničky Talovaja ve Voroněžské oblasti, zahynula.

Kolem 19:50 se objevily zprávy o ruském leteckém útoku na most v obci Brodovoje v Anninském okrese Voroněžské oblasti na cestě k uzavřenému městu Borisoglebsk-45, neboť ruské ministerstvo obrany považuje možnost útoku Wagnerovy vojenské jednotky s použitím jaderných zbraní za možnou. Zajímavé je, že Borisoglebsk-45 leží daleko na východ od “moskevské” trasy wagnerovců.

Kolem 20. hodiny se znovu objevil ve vysílání Chodorkovskij. Označil Prigožina za banditu a válečného zločince, který nemůže být spojencem ruské opozice, i když pro ni vytvořil “jedinečnou příležitost”. Uprchlý oligarcha vyzval své příznivce, aby se začali ozbrojovat. Nic takového se však nestalo.

Místo toho ve 20.20 vyšlo najevo, že prezident Alexandr Lukašenko jednal s Prigožinem, v důsledku čehož jmenovaný prohlásil, že dislokuje své ozbrojené síly a odvede je do týlových táborů výměnou za záruky pro wagnerovce. Podle Dmitrije Peskova je případ proti Prigožinovi uzavřen a on sám odchází do Běloruska v podstatě do exilu, bojovníci soukromé armády Wagner (nyní zřejmě již bývalé) jsou zproštěni trestního stíhání a mohou nadále sloužit jen na základě smluv s ruským ministerstvem obrany, tak, jak to požadoval Šojgu. Gerasimov i Šojgu zůstávají ve svých funkcích.

Podle posledních údajů zahynulo v bojích 15 ruských vojáků, většinou členů posádek sedmi sestřelených letadel, včetně IL-18 a bitevního vrtulníku Ka-52 Aligator.

***

Autor: Pavel Volkov a Valerie Jemeljanová, zdroj: Ukraina.ru,z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

*

Chcete-li podpořit Novou republiku, její web a překlady, její akce, podcasty, natáčení debat a panelových diskuzí, přispějte laskavě na účet 2300 736 297 / 2010.

Děkujeme!