BRICS, Afrika, Rusko. “Ruská otázka” se v Jižní Africe rozhořívá s novou silou

Zvláště je třeba vyzdvihnout Keňu. V Nairobi byl S. Lavrov přijat (jak je vidět na videích, zdůrazněno srdečně) prezidentem země Williamem Samuelem Rutem. Během jednání se diskutovalo celé spektrum otázek bilaterální spolupráce od energetiky až po vzdělávání. A to nejzajímavější se stalo hned po těchto jednáních: keňský prezident prohlásil, že Afrika musí přejít k obchodování v národních měnách.

Hlavy států Afriky jsou v poslední době v centru světových médií. Mezi nejvýznamnější události patří mírová iniciativa prezidenta Jihoafrické republiky a hlav dalších pěti zemí kontinentu o situaci na Ukrajině a ostré (a dokonce arogantní) výroky řady afrických prezidentů vůči západním vůdcům.

Mise do Ruska a na Ukrajinu prezidenta Jihoafrické republiky C. Ramaphosyho a hlav Senegalu, Konga se uskuteční v červnu a posoudíme ji až podle toho, jak proběhne první kolo. Ale o vyjádřeních lídrů zemí Afriky je třeba mluvit již nyní. Namibijský prezident veřejně vyčinil německému velvyslanci, že se snaží Namibii naznačit, s kým se má přátelit. Prezident Demokratické republiky Kongo opět demonstrativně (během společné tiskové konference) vyhuboval francouzského prezidenta E. Macrona. A nakonec se keňský prezident prostě vysmál americkému prezidentovi za planý summit USA-Afrika, na kterém afričtí vůdci dostali po třech minutách na vystoupení, a celé setkání se soustředilo na obědy a fotografování.

Mimochodem, summit Rusko-Afrika probíhá úplně jinak. První summit v Soči v roce 2019 se konal mimo jiné ve formátu společných zasedání, ale došlo i k bilaterálním setkáním (ruský prezident se setkal s několika desítkami hlav států). Konala se také zasedání ve formátu mezinárodních organizací (EAES-Africká unie), kde byla přítomnost všech vedoucích hlav nejen odůvodněná, ale také nezbytná. Stejné to bude dokonce v širším měřítku na druhém summitu v červenci.

Nelze si nevšimnout, že proces hromadného podávání žádostí do BRICS začal právě letos. Loni se nic takového nedělo. Zvláštností tohoto procesu je jeho masovost. Mluvčí jihoafrického ministerstva zahraničí jmenovala 19 států. Jsou mezi nimi Egypt, Spojené arabské emiráty, Bangladéš, Turecko, Saúdská Arábie, Bahrajn, Argentina, Uruguay, Nigérie, Alžírsko, Senegal a další. Již při setkání v Kapském Městě se konala jednání s tzv. “přáteli” BRICS: Argentinou, Bangladéšem, Kazachstánem, Komorským svazem, Kubou, Egyptem, Spojenými arabskými emiráty, Gabonem, Guineou-Bissau, Indonésií, Íránem a Demokratickou republikou Kongo.

Na schůzce ministrů zahraničí se nejednalo o samotných žádostech, ale o kritériích pro přijímání nových členů a modalitě této procedury. To naznačuje, že otázka přijímání nových členů byla pro členy BRICS překvapením. Ve světě je výslovně zachycena jedinečnost okamžiku. Možná poprvé za poslední století se objevila u zotročených Západem příležitost vystoupit z tohoto otroctví.

Rozšíření BRICS je jen jedním z bodů programu setkání v Kapském městě. Byly formulovány obecné postoje k široké škále otázek, od problémů změny klimatu až po umělou inteligenci. Hlavní je otázka mezinárodního finančního systému. Byla provedena reverence vůči MMF, jehož ústřední role při zajišťování pevné globální finanční bezpečnosti byla jako by potvrzena, ale země BRICS vyzvaly “k pokračování procesu reformy systému řízení MMF v rámci 16. celkového přezkoumání kvót, včetně vytvoření nového vzorce pro přidělování kvót”. Cílem je dokončit tento proces poměrně rychle, do 15.prosince 2023.  Navíc ministři deklarovali potřebu “podpořit využívání místních měn v mezinárodním obchodu a finančních transakcích” nejen mezi zeměmi BRICS, ale také s jejich obchodními partnery. To je možná to hlavní ve společném prohlášení ministrů zahraničí zemí BRICS.

Nadcházející summity v červenci a srpnu vyvolávají bouřlivou protiruskou reakci na Západě a v samotné Jižní Africe. Proč však v Jižní Africe? Odpověď je jednoduchá: ekonomická moc v republice nepatří vládě, ale nadnárodnímu monopolistickému kapitálu. Historie Jihoafrické republiky má podstatné specifikum: ne náhodou má jihoafrický kolonialismus název “kolonialismus zvláštního typu”. Kolonialismus v Jižní Africe nebyl vnější, ale vnější a vnitřní: kolonizátoři trvale žili na území této země, i když byli vždy zástupci sil vnějších. Tyto síly, nucené předat politickou moc v letech 1992-1993, si udržely moc ekonomickou a pod jejím dohledem je kontrola moci soudní (o kritickém významu této okolnosti viz níže).

V Jihoafrické republice jsou navíc všechna média opoziční. Vláda nemá žádné noviny ani televizní kanál! Odtud síla místní propagandy: ovládá celý mediální prostor! Poslední příklad toho, jak se chovají reální vládci jihoafrické ekonomiky, je bezprecedentní. Centrální banka Jižní Afriky (oficiálně označovaná jako Rezervní banka Jihoafrické republiky) veřejně “varovala” občany země před vážnými důsledky (včetně sankcí), které by nastaly v souvislosti s vládou zaujatým postojem vůči Rusku.

Hlavní opoziční strana Demokratická aliance (ANO) navíc 30.března podala žalobu k Nejvyššímu soudu. Podstatou žaloby je získání soudního příkazu k zatčení hlavy ruského státu, jakmile přicestuje do země. Plán je následující: jedna věc je, když vláda Jihoafrické republiky nesplní příkaz Mezinárodního trestního soudu. Jiná věc je nesplnění příkazu místního soudu. To už je základ pro politické útoky, žádost o impeachment, a dokonce i sesazení vlády. Není vyloučeno ani trestní stíhání vyšších úředníků Jihoafrické republiky. V žalobě jsou jména těchto osob uvedena zcela jednoznačně: od prezidenta po ministry zahraničí a spravedlnosti. “Ruská otázka” v Jižní Africe se rozhořívá s novou silou…

Pokud je rozšíření samotného BRICS otázkou srpnového summitu, pak rozšíření hlavní instituce sdružení Banky BRICS (jejíž hlavou byla právě jmenována bývalá brazilská prezidentka D. Rousseffová) bylo zahájeno již v Kapském Městě. Novými členy se staly Egypt, Spojené arabské emiráty a Bangladéš. V procesu přistoupení jsou další dva státy: Saúdská Arábie a Uruguay. Banka BRICS je oficiálně nazývána Nová rozvojová banka. To děsí Západ nejvíce. Vždyť finanční zbraně Západu nejsou zaměřeny na rozvoj, ale na jeho odvrácení nebo zničení ekonomik jiných zemí. Do května 2023 poskytla Nová rozvojová banka úvěr na 96 infrastrukturních projektů v zemích BRICS v celkové hodnotě 33 miliard dolarů. Bohužel zatím dolarů. Není však pochyb o tom, že hysterie kolem “zatykače ICC” na hlavu ruského státu souvisí právě s bodem programu srpnového summitu: nejen podpora obchodu v národních měnách zemí BRICS, ale i vlastní měna BRICS. Pokud vezmeme v úvahu latinskoamerické, asijské a nyní africké (prohlášení keňského prezidenta z 30. května) iniciativy pro přechod na národní měny ve vzájemném obchodu, můžeme konstatovat, že BRICS se stává hlavní frontou mezinárodních vztahů…

Alexandr Mezjajev

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

https://www.fondsk.ru/news/2023/06/04/briks-afrika-rossia-59414.html