Od roku 1993 na území České republiky působilo celkem 29 zdravotních pojišťoven. Tento počet se postupem času zredukoval na současných sedm: Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a RBP zdravotní pojišťovna. Všechny hospodaří s veřejnými penězi z povinného zdravotního pojištění občanů. Celková výše vybraného pojištění překonala už v roce 2021 částku 400 miliard korun.

Největší je Všeobecná zdravotní pojišťovna, která zajišťuje zdravotní pojištění pro zhruba 5,9 milionu pojištěnců. Druhou největší je Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra s více než 1,3 milionu klientů. Třetí je pak Česká průmyslová zdravotní pojišťovna s 1,28 milionu klientů.

Všem pojišťovnám položil Kverulant dotaz dle zákona, aby zjistil, kdo sedí v jejich statutárních orgánech, jak často chodí na jednání a kolik za to bere. Zjistil při tom, že většina statutárních orgánů pojišťoven je prolezlá rozežranými politiky a vysokými státními úředníky, kteří vedle toho ještě „stihnou“ zastávat mnohé další dobře placené posty. Tito lidé berou v pojišťovnách desítky tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Existuje však čestná výjimka. Tou je Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Ta členům správní a dozorčí rady neposkytuje žádné peněžité plnění ani odměny.

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank neposkytla Kverulantovi informace tak, jak jí to ukládá zákon, podal tedy proti tomu stížnost.

Kverulant se ve svém seriálu soustředí na tři zdravotní pojišťovny. Minulý týden to byla Vojenská zdravotní pojišťovna. Dnes je to Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a příště to bude Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV ČR) je po Všeobecné zdravotní pojišťovně druhým největším příjemcem plateb zdravotního pojištění. ZPMV má 15člennou správní radu a 9člennou dozorčí radu. Tím však výčet placených funkcí nekončí. V rozhodčím orgánu ZPMV zasedá 10 lidí a výbor pro audit má 5 členů. Práce ve statutárních orgánech, ba ani v rozhodčím orgánu či výboru pro audit rozhodně není časově náročná. Všechny tyto orgány se scházejí přibližně šestkrát do roka. Průměrně si člen správní či dozorčí rady přijde na 270 tisíc korun ročně. To je 28 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Jde však jen o průměr, který je navíc snížen tím, že do něj není započtena odměna předsedy správní rady.

Chybějící údaje o odměně předsedy správní rady

Přestože si ZP MV ČR vyžádala na zpracování Kverulantova dotazu dle zákona čas navíc, její odpověď měla jednu opravdu podstatnou vadu. Chybí v ní údaje o odměnách dlouholetého člena správní rady, a od 10. 7. 2019 dokonce jejího předsedy JUDr. Ing. Jiřího Nováčka. Jiří Nováček je od roku 2014 náměstek ministra vnitra pro řízení sekce. Nováček byl také od 19. března 2015 do 22. února 2022 členem dozorčí rady krachujícího státního podniku Česká pošta. Jistě, může to být náhoda, ale dle Kverulanta je mnohem pravděpodobnější, že Nováček bere za svoje angažmá tak nemravné peníze, že se to pojišťovna stydí napsat. Této hypotéze by nasvědčovalo to, že ZP MV ČR sice Kverulantovi neposkytla údaje o Nováčkových odměnách, ale informace o jeho docházce na jednání správní rady ano.

Vrchní bachař

Od 1. 7. 2019 je členem správní rady generál poručík ve výslužbě PhDr. Petr Dohnal. Dohnal si v pojišťovně za tři a půl roku, tedy do konce roku 2022, přišel celkem na jeden milion korun. To za přibližně celkem 20 pracovních dnů jistě není špatné. Dohnal je také od roku 2022 náměstkem ministra spravedlnosti Petra Blažka alias Dona Pabla. Na počátku roku 2023 se stal, po změně názvu pozice, vrchním ředitelem sekce vězeňství a resortní kontroly.  Před tím, od roku 2015 do 2021, byl generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky (VS ČR).

Dohnal má za sebou několik afér. V únoru 2014 zahájila krátce po svém nástupu ministryně spravedlnosti Helena Válková s Dohnalem řízení o odvolání z funkce. Po mnoha soudních peripetiích se však Dohnal do funkce vrátil a jen tři dny po tom, v prosinci 2015, odvolal své dva nejbližší podřízené. Některá média tento krok označila za „čistku“

….

Dne 8. května 2017 bývalý prezident Miloš Zeman jmenoval Dohnala generálmajorem a dne 27. října 2020 generálporučíkem. Ke dni 30. září 2021 skončil Dohnal na vlastní žádost ve funkci generálního ředitele VS ČR a odešel do civilu. Základní plat vojáka v hodnosti generálporučík činí od 1. 1. 2023 celkem 129 430 měsíčně. Plat generálporučíka vězeňské služby na podzim roku 2021 se díky všem příplatkům od tohoto platu nebude příliš lišit. Když tento plat dosadíme do tabulky pro výpočet výsluhového příspěvku, zjistíme, že Dohnal bere mimo odměny ZP MV ČR a mimo plat náměstka ministra spravedlnosti ještě 71 510 korun čistého měsíčně.

Policejní prezident

Nejspíš ještě lépe je na tom, co se týče výsluh, další člen správní rady ZP MV ČR generálmajor Mgr. Jan Švejdar. Ten si sice v ZP MV ČR „vydělal“ od 1. července 2019 do konce roku 2022 jen necelých 700 tisíc korun, ale na výsluhách bere měsíčně od dubna 2022, kdy odešel z postu policejního prezidenta do civilu, částku kolem 100 000 korun čistého měsíčně.

Výsluhový příspěvek vojáků, policistů a bachařů má primárně sloužit sociálnímu zabezpečení těchto osob, když už nejsou schopni vykonávat svoji profesi a jejich uplatnění na trhu práce je z důvodu předchozí vysilující a náročné služby podstatně ztížené. To však zjevně není ani Dohnalův, ani Švejdarův případ. Možná by nebylo od věci se zamyslet nad tím, že ti vojáci, policisté a bachaři, které dál zaměstnává stát, nemají mít na výsluhy nárok. A možná by nebylo od věci tyto výsluhy zrušit úplně.

Kdo si v pojišťovně vydělal nejvíc?

Byl to ředitel Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje brigádní generál Ing. Petr Petřík. Ten si od roku 2017 do roku 2022 přišel na 3,5 milionu korun. Tedy přibližně na 600 tisíc korun ročně. Petřík byl do 30. 6. 2019 předsedou dozorčí rady, pak od 1. 7. do 9. 7. 2019 jejím členem a od 10. 7. 2019 opět předsedou. Mimoto je od 8. 2. 2017 členem výboru pro audit a od 22. 6. 2017 jeho místopředsedou.

Roman Prymula

Plukovník ve výslužbě Roman Prymula byl statuárním zástupcem ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra od února 2018 do půlky října 2020, ale stihl být i členem dozorčí rady Vojenské zdravotní pojišťovny v letech 2018, 2019 a 2020. Prymula navíc dokázal být členem další dozorčí rady  Všeobecné zdravotní pojišťovny prošpikované rozežranými politiky a vysokými státními úředníky. Vedle toho ještě Prymula dokázal zajišťovat České republice respektovanou pozici „best in covid“ jako ministr zdravotnictví.

Kompletní přehled odměn pro členy správní a dozorčí rady ZP MV ČR od roku 2017 do roku 2022.

Buďte v obraze

V dalším díle seriálu Trafiky rozežraných politiků se Kverulant bude věnovat Všeobecné zdravotní pojišťovně, plné poslanců.

***

Autor: Vojtěch Razima, zdroj: Kverulant.org, redakčně kráceno

Chcete-li podpořit projekt Nová republikua (web, autorké články, natáčení videopořadů, panelové diskuze, podcasty) přispějte laskavě na transparentní účet č. 

2300 736 297 / 2010