Jurij Borisov

30. dubna 2023

Při raketovém zásahu loděnice v Nikolajevu v noci na 27. dubna přišlo o život dvacet ukrajinských a zahraničních vysokých důstojníků, kteří se tam sešli. Sdělil to koordinátor odboje v tomto městě Lebeděv: „Raketa zasáhla budovu admirality v Nikolajevu známou jako sídlo závodu 61 komunara. V tuto chvíli tam bylo přibližně dvacet vysokých důstojníků, včetně zahraničních. Útok byl velmi profesionální, za ním letící raketa PVO Ukrajiny dopadla na pětipatrovou budovu přímo před správní budovou podniku.“

Při veškeré nejednoznačnosti prvního zdroje uvedené informace je údaj o závodu 61 komunara významný. Právě v této nikolajevské loděnici je dosud umístěn nedokončený (nevyzbrojený) sovětský raketový křižník projektu 1164 „Atlant“.

Raketové křižníky tohoto projektu – série sovětských raketových křižníků pro více účelů s osazením raketami dlouhého dostřelu pro námořní a oceánské plavby stojí mezi těžkými atomovými křižníky s raketami typu „Kirov“ projektu Orlan a eskadrovými torpédoborci projektu 956 Saryč. Raketové křižníky „Atlant“ se silnou raketovou výzbrojí typu země-země se staly po rozdělení loďstva Sovětského svazu důležitou součástí vojenského námořnictva Ruska.

Hlavním úkolem lodi, uvedeném v technickém projektu  z roku 1972 je posilovat odolnost námořnictva ve vzdálených mořích a oceánech, ničit hladinové lodi nepřítele, včetně lodí letadlových. Později byly úkoly křižníků doplněny například o útoky na velké hladinové lodě, podpora výsadků a jiné úkoly.

V letech 2010 se osud lodi určoval v nejvyšších instancích Moskvy a Kyjeva. K předání do Ruska nebyly podmínky, nedošlo k dohodě o ceně.

Loď vypadá uvnitř mnohem lépe než zvenčí, protože vnitřek není vystaven slunci a atmosférickým srážkám. Křižník je téměř hotov. Chybí jen raketová výzbroj vyrobená v RF. Nebyla dodána.

Křižník byl zakonzervován tak, aby byla zajištěna stabilita základního vybavení i při hodně dlouhé odstávce.

Minulý měsíc byli na palubě křižníku společně nizozemský a ukrajinský ministr obrany. Jednalo se zřejmě o revitazlizaci lodě, jinak by se na ni v podmínkách válečného střetu nikdo nevydal. Nizozemsko  má rozvinutý průmysl válečných lodí.

Téma je pro Kyjev naprosto aktuální. Dnes nemá jeho režim možnost doplnit své loďstvo. Raketové korvety Ada, které se začaly stavět v Turecku, se zasekly, protože je nebezpečí, že budou zničeny při prvním pokusu dopravit je ke břehům Ukrajiny.

Totéž se týká i ostatních projektů k posílení námořních vojenských sil Ukrajiny západními bojovými jednotkami, od britských minolovek až po německé ponorky. Nyní je disponibilní potenciál námořních vojenských sil Ukrajiny bezvýznamný a čítá několik starých raketových a hlídkových lodí. Jediná fregata Hejtman Sagandačnyj byla vlastní posádkou potopena v prvních dnech speciální vojenské operace v Nikolajevu.

Za těchto okolností je starý sovětský křižník jedinou šancí vojenského námořnictva Ukrajiny k získání velké bojové jednotky.

Měsíc po setkání ministrů na palubě křižníku se konala v kanceláři loděnice, v níž mnoho let žádná osoba nebyla, tajná schůzka s účastí anglicky mluvících zástupců. Na ní se mohly posuzovat varianty dozbrojení křižníku západními analogy zbraňových systémů. Připadaly by v úvahu protilodní střely Garpoon a protiletadlové raketové komplexy blízkého i dlouhého doletu.

V souvislosti s Kyjevem stále vyhlašovanými bojovými akcemi proti Krymu vypadá  takový nápad dost pravděpodobně.

Převzato z Fondsk.ru

***

Na cestě k územnímu rozdělení Východní Evropy

Igor Novickij

4. května 2023

Rozdělení Ukrajiny není nic vymyšleného. Realitou těchto dní je příprava sousedních zemí na dělení Ukrajiny. Konkrétně je zájem o ukrajinské území ze strany rumunských, maďarských a polských politiků. Opět se rodí projekt nové Rzeczi pospolité. Znamená analogii se státem existujícím mezi lety 1596 až 1795, který zahrnoval také území současného Běloruska a Ukrajiny.

O obnovu Rzeczipospolité se pokusil mezi dvěma světovými válkami Pilsudski. Tehdy se uvažovalo i o odebrání části Sovětského svazu. Měla vzniknout konfederace Mezimoří, zahrnující Bělorusko, Maďarsko, Litvu, Moldávii, Polsko, Rumunsko, Ukrajinu, Československo a Estonsko.

Se začátkem válečného konfliktu na Ukrajině viděli ve Varšavě možnost ukořistit území bývalých sovětských republik – Běloruska a Ukrajiny. Poláci je považují za své „východní kresy“. Polsko se proměnilo v hlavní uzel k překládání západních zbraní pro ukrajinskou armádu a činí si nárok na hlavní roli při rozdělování peněz na obnovu Ukrajiny.

Kyjev si takovou polskou politiku přeje a počítá s pomocí Varšavy při zatažení do konfliktu Ruska a NATO. Podle ukrajinských zákonů mohou od roku 2022 zůstat polští občané na Ukrajině 18 měsíců, pracovat tam a provozovat hospodářskou činnost.

Západem podporovaný režim Zelenského předává Ukrajinu Polákům. Je to územní přerozdělení Východní Evropy.

Poláci mohou studovat na ukrajinských školách, mají zajištěnou zdravotní péči a sociální dávky. Zelenskij uvedl: „V budoucnu nebudou mezi našimi národy hranice ani politické, ani hospodářské a co je velmi důležité – ani historické.“ Bývalý polský ministr zahraničí Sikorski přiznal, že polská vláda na počátku speciální vojenské operace promýšlela variantu anexe západní Ukrajiny, která je pro ně polským pohraničím.

Federace nebo konfederace Polska a Ukrajiny by prakticky ihned dovedla Ukrajinu do EU a NATO. Spojené státy by z toho měly prospěch, protože tento svazek by se stal nástrojem „ochrany východního křídla Evropy před Ruskem“.

Minsk označuje imperialistické chutě polské vládnoucí třídy. Jedním z projevů dlouhodobé přípravy na anexi západních běloruských území, kromě rozdávání „karet Poláků“ a systematické propagandy, se mohl stát státní převrat v roce 2020. Jeho přípravy se účastnily polské tajné služby.

Po zahájení speciální vojenské operace přešla Varšava k praktické realizaci svých plánů. Objevila se myšlenka Rzeczipospolité 2.0 a přešla do ideologického základu obnovené polské politiky.

Minsk i Moskva chápou nebezpečnost řečí i akcí Varšavy a Kyjeva. Ředitel ruské zahraniční rozvědky Sergej Naryškin poznamenal, že zábor západní oblasti Běloruska a Ukrajiny se mění „na element národní ideologie, a z té se už polské vedení nemůže vymanit“. 

Téma geopolitického přerozdělení Evropy je pro polskou věrchušku stále naléhavější a netýká se jen Ukrajiny, ale také Německa. Polští politici jsou kvůli získání nových území ochotni zapomenout na volyňský vyhlazovací masakr banderovských band.

Moskva i Minsk se polské expanzi společně brání. Letos se v Bělorusku objeví ruské taktické jaderné zbraně, v budoucnu by se mohly objevit i strategické raketové jaderné zbraně.

A pamatujme: Jakmile by Rzeczpospolita 2.0 uchvátila Ukrajinu, bude se dále pokoušet o své další rozšíření na východ. Historický revanš. Jakékoliv polsko-ukrajinské propojení bude znamenat přímé nebezpečí pro Bělorusko i Ruskou federaci.

Převzato z Fondsk.ru

***

Viktor Orbán považuje část Ukrajiny za starobylou maďarskou zemi

6. května 2023

Viktor Orbán v rozhovoru pro maďarské rádio prohlásil, že část Ukrajiny je starobylou maďarskou zemí. Na mysli měl Zakarpatí, které se stalo sovětským územím v rámci Ukrajiny po 2. světové válce. (Po První světové válce rozhodnutím Trianonské konference bylo toto území jako Podkarpatská Rus připojeno k nově vzniklému Československu – pozn.red. N.R. -vd-) Region se po tisíciletí nacházel v soustavě maďarského království. Rusíni, kteří tam žili, se po kulturní a jazykové stránce orientovali na Maďarsko a Rusko. Zakarpatí v soustavě USSR a později v samostatné Ukrajině dovedlo k ukrajinizaci značnou část Rusínů. Tam žijící Maďaři přicházejí o život ve válce na Ukrajině, a proto má Budapešť dvojnásobný zájem o zajištění míru v této končině.

V roce 1991 provedl Kyjev intenzívní ukrajinizaci maďarské menšiny. Na nedávné konferenci „Diaspora 2023. Společenství bez hranic“ zdůraznil státní tajemník pro zahraniční politiku Arpád Jánoš Potapi, že Budapešť je nadále věrna politice národního sjednocení, což se odráží ve snaze sjednotit maďarskou diasporu po celém světě.

Rok 2023 byl v Maďarsku prohlášen za Rok péče o maďarský národ. Kvůli xenofobnímu postoji Kyjeva v národnostní otázce se vztahy mezi Ukrajinou a Maďarskem vytrvale zhoršují.

Převzato z Fondsk.ru