Rektor VŠE Petr Dvořák (podle Práva, 23.5.2023) již před nějakým časem deklaroval svůj záměr odvolat děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka. Potom se však asi lekl, protože mu trvalo dva měsíce, než podal v tomto smyslu podnět etické komisi Národohospodářské fakulty.
Etická komise Národohospodářské fakulty. se však usnesla, že Ševčík svou účastí i projevy na demonstracích neporušil etický kodex VŠE, a to ani údajným střetem s policisty po březnové demonstraci, píše Jan Schneider v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Ševčíka se zastala komise VŠE, etický kodex neporušil
Rektor Dvořák si však na rozdíl od etické komise myslí, že děkan Ševčík nezachoval „při své práci a studiu vysoký standard dodržování mravních principů a etických zásad“, jak vyžaduje etický kodex VŠE, jakož i nedbal „na upevňování vážnosti a dobrého jména VŠE“ .
V demokracii zřejmě nedovzdělaný rektor Dvořák nechápe, že je tomu právě naopak. Vysoké školy měly od středověku dobré jméno pouze tehdy, prýštila-li z nich akademická svoboda všemi směry, když byly robustně schopné nejen unést, ale rozmnožovat názorovou pestrost, aby mohly přinášet nové podněty, a přispět tak k obrovskému civilizačnímu rozvoji. Proto i účast vysokého představitele akademické instituce na jakékoliv demonstraci, protivládní nevyjímaje, je výsostným projevem zralosti demokracie a naplňováním vážnosti a oslavou dobrého jména vysoké školy. Právě touto veřejně projevenou odpovědností za vývoj společnosti děkan Ševčík nejen zachoval, ale i upevnil vysoký standard dodržování mravních principů a etických zásad. A nikoliv okrajová otázka, jakkoliv se jí v kontextu celospolečenského pohybu, vyjádřeného demonstracemi, může zdát – co jiného je poskytnutí pomoci zraněnému člověku?
Zcela naopak je tomu však u nebohého rektora Dvořáka, který svým jednáním zásadně poškozuje vážnost a dobré jméno akademické instituce, když lstivě a pod falešnými záminkami se snaží z vysoké školy odstranit představitele odlišného společenského vidění světa, a intelektuální život akademické instituce tak zglajchšaltovat na normalizační způsob. To je v přímém a zásadním rozporu s univerzitní tradicí. Takovýto krok je bezesporu možno nazvat anticivilizačním.
Závěr je zcela zřejmý – odstoupit by měl rektor Dvořák, a to neprodleně, aby nepáchal další škody.
Nutno ještě přičinit poznámku k normalizačně-totalitarizujícímu komentáři Josefa Koukala v tomtéž vydání Práva, který zřetelně charakterizuje tlaky v pozadí na předěšeného rektora Dvořáka. Koukalův myšlenkový kompost stojí za alespoň částečné ocitování:
„Březnová Ševčíkova účast na hemžení po protivládní demonstraci, kdy bylo 18 lidí zadrženo při pokusu vniknout do budovy Národního muzea a strhnout z jeho portálu ukrajinskou vlajku, nebyla zdaleka prvním vystoupením svého druhu. Následné vysvětlování, že se na místě ocitl náhodou a pomáhal zde zraněnému, je dobrý vtip. Dostupný obrazový materiál z akce jej však z ničeho přímo neusvědčuje.“
Důkazy tedy nejsou, sám Koukal to bůhvíproč přiznává, nicméně – k čertu s důkazy! Komentátorovi je přece všechno i tak jasné! Proto končí naprosto hanebnou větou:
„Předchozí politické aktivity, jež ve své době VŠE tolerovala a Ševčík včas ukončil, by jeho odchod ospravedlňovaly lépe.“
Tento neuvěřitelný neo-normalizační blábol opravdu stojí za to, aby Josefa Koukala hanebně provázel po celý život.
*
Zdroj: První zprávy
A co chcete pro prorežimnímu pisálkovi pro něho to je jasné stejně jako Rektor Dvořák si v tomhle marasu libuje. Pan Ševčík se ničím neprovinil.