Proč Polsko znovu mluví o reparacích od Ruska

“Poté, co se Polsku podaří získat reparace od Německa, může podobné požadavky vznést i vůči Rusku. ” V rozhovoru pro britský list Financial Times zveřejněném 2. května to uvedl vedoucí zahraničněpolitické kanceláře polského prezidenta Marcin Przydacz.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov nechtěl prohlášení komentovat. “Ne, nemohu, neradi bychom taková nejasná prohlášení jakkoli komentovali,” řekl Peskov novinářům. Ve skutečnosti však ruský postoj k této otázce vyjádřilo ruské ministerstvo zahraničí již loni na podzim, kdy Poláci poprvé vyrukovali s tím, že budou požadovat po Moskvě reparace.

Reagovalo tak na slova polského prezidenta Andrzeje Dudy, který koncem září loňského roku v rozhovoru pro polský list Wprost řekl: “Němci začali druhou světovou válku a napadli Polsko.  O tom nikdo nepochybuje, ale později se do války zapojilo i Rusko. Proto se domnívám, že i od něj musíme požadovat reparace. Musíme to udělat. Nevidím důvod, proč bychom to neměli uskutečnit.“

Připomínám, že v rezoluci Sejmu (polského parlamentu) o požadavcích na reparace od Německa, kterou připravila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) a která byla přijata 14. září 2022, nebylo o takových požadavcích vůči Rusku ani slovo. Přitom v návrzích usnesení, které předložily opoziční Občanská koalice a Lidová strana, se navrhovalo požadovat peníze i od Moskvy. Například v návrhu PSL se uvádělo, že “suverénní Polsko se nikdy nezřeklo reparací či jakýchkoliv nároků” vůči Rusku.

Zdá se, že Varšava zpočátku upřímně věřila v uskutečnění svých politických fantazií, že dostane od Berlína 6 bilionů 220 miliard 609 milionů zlotých, tedy více než 1,3 bilionu eur. Přirozeně, když polský ministr zahraničí Zbigniew Rau 3. října 2022 podepsal diplomatickou nótu německé vládě, nebyla v ní slova “reparace”. V dokumentu se hovořilo o “odškodnění za hmotné a nehmotné ztráty během druhé světové války”.

Jeho německá kolegyně Annalena Berbocková však vzápětí uvedla, že Německo považuje otázku reparací Polsku za druhou světovou válku za vyřízenou, a odkázala na příslušné dohody mezi SRN a Polskou lidovou republikou podepsané v letech 1953 a 1970. Oficiální odpověď z Berlína sice přišla později, ale s jejím stručným a mrazivým obsahem byla Varšava obeznámena již koncem října.

Tehdy se polská diplomacie rozhodla doplnit reparační hry s Němci – alespoň formálně – o ruský aspekt. “Vyúčtování válečných ztrát způsobených SSSR bude připraveno na základě studií podobných těm, které byly provedeny při podávání zpráv o ztrátách, které Polsko utrpělo v důsledku německé agrese a okupace během druhé světové války v letech 1939-1945,” uvedlo polské ministerstvo zahraničí v oficiálním prohlášení zveřejněném 28. října 2022, jež se formálně věnovalo nárokům vůči Německu.

Od té doby polský “reparační obrněný vlak” stojí na místě, i když čas od času hlasitě zahouká. Například letos v lednu náměstek ministra zahraničí Arkadiusz Muliarczyk, který od roku 2015 vede agendu reparací od Německa, uvedl, že Varšava zaslala více než 50 nót na toto téma Evropské unii, Radě Evropy a NATO a obrátila se také na OSN a Kongres USA.

Téma “odškodnění” otevřel Andrzej Duda 19. dubna 2023 v rozhovoru se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem, který přijel do Polska na oslavy 80. výročí povstání ve varšavském ghettu. Je pozoruhodné, že těchto akcí se zúčastnil také izraelský prezident Jicchak Herzog – ačkoliv Židé mají skutečně mnoho výtek vůči Polákům za druhé světové války.

Podle izraelské historičky a badatelky v oblasti holocaustu Barbary Engelkingové Centrum pro studium vyhlazování Židů eviduje v současné době více než 20 000 žádostí o navrácení majetku, o nějž přišli polští Židé  během druhé světové války a po ní. Celková výše nároků po zohlednění inflace přesahuje 870 miliard eur – to jsou téměř 2/3 částky, kterou požaduje Varšava od Berlína.

Mimochodem, po nedávném výroku Engelkingové v polské televizi TVN, že Poláci “selhali” při záchraně Židů během nacistických zvěrstev v zemi za druhé světové války, zahájily úřady oficiální vyšetřování v médiích.

Zda o tom všem Duda s Herzogem mluvil, není známo, ale Steinmeierova odpověď ho zjevně nepotěšila. Stojí za zmínku, že strana Právo a spravedlnost stupňuje téma přijetí reparací od Německa již před druhými parlamentními volbami v pořadí. Jestliže však v roce 2019 šlo jen o hesla, na podzim 2023 lídr PiS Jaroslaw Kaczynski doufal, že už předloží v této věci nějaké konkrétní úspěchy.

Koneckonců PiS neustále obviňuje své hlavní rivaly z liberální Občanské koalice, že jsou “německými agenty”. Poslanci Sejmu za Občanskou koalici však také hlasovali pro výše zmíněnou rezoluci o reparacích, ačkoli v předvečer tohoto hlasování jeden z vůdců polských liberálů, bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, označil takové požadavky za “pohádky pro naivky a čistou propagandu”.

Je pravda, že jeho kolegové toto téma v době, kdy kampaň v Polsku nabírala na obrátkách, nerozvíjeli, ale v PiS se ho, zdá se, rozhodli chytit jako poslední kapky naděje. Faktem zůstává, že ve všech dubnových průzkumech vykázala strana Jaroslawa Kaczynského nejhorší výsledky od srpna 2022.

“Právo a spravedlnost” ani v případě jednotné kandidátní listiny se “Solidaritou Polsko” současného ministra spravedlnosti a generálního prokurátora Zbigniewa Ziobra nebude schopna získat dostatek mandátů k sestavení vlády. Zároveň nemá žádné potenciální koaliční partnery a taktika “kupování” poslanců od jiných politických sil, tak známá v minulých svoláních Sejmu, jí neumožňuje pokrýt mezeru více než 30 mandátů. Strana Ziebra pořádá 3. května sjezd, na kterém se přejmenuje na „Suverénní Polsko“ s cílem zúčastnit se voleb samostatně.

V současné situaci se zatím ještě vládnoucí strana rozhodla “šlápnout na pedál” rusofobie: minulý týden byla demonstrativně zabavena ruská škola, která fungovala desítky let při ruském velvyslanectví, a tento týden byl vyhlášen požadavek na reparace ze strany Ruska.

O tom, kdy a jak by se tak mohlo stát, však Marcin Przydacz hovořil ještě méně konkrétně než loni v říjnu dokonce polské ministerstvo zahraničí. Jde tedy o čistě předvolební hesla, a to nejen proto, že Varšava s žádnými penězi z Moskvy ve skutečnosti nepočítá.

Jde totiž o to, že pokud se začne uplatňovat ideologie “škod”, které SSSR Polsku způsobil, dříve či později tento proces narazí na zjevný fakt: část území Druhé Rzeczpospolité je nyní součástí Ukrajiny – konkrétně se jedná o Volyň a východní Halič. To je však zcela v rozporu se scénářem pohlcení zbytků Ukrajiny, jenž se v současné době v Polsku realizuje –  a to by se nemělo dít pod revanšistickými hesly, ale mělo by se jednat o vytvoření “nové Unie”.

*

Autor: Oleg Chavič, zdroj: Ukraina.Ru (06:44 03.05.2023) , z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová