Jaroslav Bašta: Odporují-li fakta naší ideologii, běda faktům!

Tento jemný vtip byl populární v Československu na počátku osmdesátých let. V době, kdy sloganům režimu ve skutečnosti již skoro nikdo nevěřil, ale všichni věděli, že oficiální stanoviska strany a vlády se nesmějí zpochybňovat.

Zároveň platilo, že k pravdivým statistickým údajů neměli zdaleka všichni přístup, takže takže lidé faktů znalí mohli pouze jediné – podobným způsobem žertovat u vědomí si své bezmoci, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Sleduji-li současnou polemiku mezi premiérem Petrem Fialou a jeho kritiky, kteří se (ó hrůzo) opírají o údaje Eurostatu, mám pocit, že v loňském roce došlo v České republice k nevysvětlitelnému časovému paradoxu. Na jedné straně máme předlistopadovou vedoucí úlohu Pětikoalice a předlistopadovou vládu s jejím panem předsedou tvrdě prosazujícími gryndýlová ideologická klišé, na druhé straně politickou opozici, která se z té časové smyčky vymkla. A stejně jako příčetná část voličů nechápe, že demokratický dialog v době vymknuté z kloubů nemůže fungovat.

Neplatí totiž žádná pravidla, kromě síly. Což je oněch 108 hlasů ve Sněmovně. Rozhodování o důležitých věcech se v podmínkách časové anomálie samozřejmě odehrává nejen mimo náš čas, ale také prostor. Ten je pochopitelně přepólovaný z východu na západ, což situaci mimořádně komplikuje. Jediná persona, která by ten časový paradox mohla zvrátit, prezident České republiky, je také na té vymknuté straně. Dokonce bych řekl, že došlo ke stěhování duší a na Hradě sedí inkarnace bývalého československého prezidenta Antonína Novotného.

Když jsem viděl nové oficiální fotografie a návrhy poštovních známek, vzpomněl jsem si na to, jak AN si pak velice zakládal na tom, že v nějaké anketě zvítězil jako nejpohlednější hlava státu. Historie se ráda opakuje.

V tom také vidím naději pro budoucnost. Ignorování reality a provozování mimoňské hospodářské politiky představuje v principu vždy jen dočasnou záležitost. Stejně jako okouzlení zelenými sebevražednými ideologiemi, od nichž se dnes distancují i ti, kdo je ještě před pár lety podporovali (třeba bývalý premiér Andrej Babiš). Bída všedního dne, drahota, nefunkční zásobování a další údery každodennost spolehlivě zboří všechny slonovinové věže, v nichž zatím žijí stoupenci vládní koalice. Oni také brzo zjistí, že jsou pouhými budoucími dezoláty.

V roce 1980 jsem napsal esej o vývoji u nás v osmdesátých letech. Končil tím, že ke změnám v Československu dojde až na konci desetiletí v důsledku vývoje v tehdejším Sovětském svazu. Tentokrát budeme čekat jen na listopad roku 2024. Prezidentské volby v USA předznamenají i naši budoucnost.

Autor: Jaroslav Bašta – poslanec SPD, zdroj: prvnizpravy.cz